KAPITOLA 8
Komu: DesGuv%ShakespeareKol@KolMin.gov
Od: MinKol%Kolonie1@KolMin.gov
Předmět: Zpráva o budování planety
Milý Endere!
Měl jsem dilema, jestli ti mám tohle poslat. Na jedné straně je to fascinující, dokonce povzbudivé; na druhé straně vím, že jsi kvůli zničení domovské planety termiťanů hodně vytrpěl a připomínky mohou být bolestivé. Riskl jsem bolest – tvou bolest, takže to pro mě žádné velké riziko není, ne? – protože jestli existuje někdo, kdo by měl tato hlášení dostávat, jsi to ty.
Hyrum
Přeposlaná zpráva:
Komu: MinKol%Kolonie1@KolMin.gov
Od: LPo%formcent@IFCom.gov/zas
Předmět: Zpráva o utváření planety
Milý Hyrume!
Nevím jistě, jestli jsi v okruhu těch, kteří se to musejí dozvědět, protože potrvá dlouho, než bude dotyčná planeta připravená pro kolonizaci, ale jelikož tady zároveň není žádná nepřátelská vojenská síla, napadlo mě, že by tě mohlo zajímat něco z dozvuků – našich oficiálních zpráv s analýzou škod. (Jak si můžeš všimnout, na novém místě NEMOHU používat normální vojenské zkratky a nazývat svou oblast „AnalŠkod“ nebo „ŠkodAnal.“ Musíme používat pouze iniciály, ZAŠ. Jak říkají děti, pruda.)
ZabezpečenéSpojenía7977@rTTu7&la***********zaS.gov
Nastavil jsem to tak, že tvoje plné jméno je nonce heslo pro další text.
Pokud bys neměl čas přečíst si na výše zmíněném místě celou zprávu, tady je to podstatné: bývalá domovská planeta termiťanů, zničená vloni molekulární dezintegrací, se znovu tvoří. Naše loď z druhého sledu tak zjišťuje, že místo snahy o záchranu ztracené bitvy má před sebou astronomický úkol: sledovat formování planety doslova z elementárního prachu.
Třebaže pole MD všechno rozbilo na základní atomy, slučování probíhá pozoruhodně rychle. Naše pozorovací loď se nedávno ocitla v postavení, kdy se hvězda dostala přímo za prachové mračno. Uskutečněná spektrometrická a hmotnostní měření postačovala k tomu, abychom získali jistotu, že převážná většina atomů se přetvořila v běžné, očekávané molekuly, a že mrak má dostatečnou gravitaci, aby udržel většinu materiálu na místě. Určitá ztráta připadla na vrub únikové rychlosti, o další se přičinila sluneční gravitace, sluneční vítr atd., ale podle našich nejlepších odhadů bude mít nová planeta nejméně 80 procent původní hmotnosti, možná dokonce víc. Při té velikosti bude mít stále atmosféru, možná dýchatelnou. Také bude mít tekuté jádro a plášť, oceány a pravděpodobné tektonické pohyby silnějších částí kůry – tedy kontinenty.
Zkrátka, i když nebude možné najít žádné pozůstatky po předchozí civilizaci, planeta jako taková se v průběhu dalšího tisíce let vrátí v hezkém balíčku, na oběžné dráze kolem hvězdy, a za deset tisíc let možná bude dost chladná, aby se dala prozkoumat. Kolonizovatelná může být za sto tisíc let, pokud na ni vysadíme bakterie produkující kyslík a jiné formy života, jakmile se plně vytvoří oceány.
My lidé dovedeme ničit, ale neukojená touha vesmíru po tvoření žije dál.
Li
Veřejných prostor bylo na „dobré lodi Lízátko“ (jak ji nazvala Valentina), známé rovněž jako „MFkoltransl“ (což měla napsáno na boku a neustále to vysílala svým majákem) nebo „paní Morganová“ (jak jí za kapitánovými zády říkali lodní důstojníci a posádka) pomálu.
Byla tam jídelna, kde se nikdo nemohl zdržovat dlouho, protože každou hodinu začínala jedna či druhá obědová směna. Knihovna sloužila lodnímu personálu k opravdové badatelské práci; pasažéři měli plný přístup k obsahu knihovny z panelů ve svých kajutách, takže ve vlastní knihovně nebyli obzvlášť vítáni.
Do salonků pro důstojníky a mužstvo mohli pasažéři jen na pozvání a taková pozvání byla vzácná. Kino bylo dobré pro sledování holoprojekcí a videí, nebo pro shromáždění všech pasažérů při příležitosti nějakého setkání či oznámení, ale soukromé rozhovory bývaly tlumené, s jistým tónem nepřátelství.
Pro vzájemné družení tak zbývala pouze vyhlídková paluba, jejíž stěny nabízely výhled jen tehdy, když byl kosmický pohon vypnutý a loď manévrovala v blízkosti planety; a těch několik volný…