Dodatek III
KDO JE KDO V GALAXII:
PÁR KOMENTÁŘŮ DOUGLASE ADAMSE
ARTHUR DENT
„Arthur nebyl založen na Simonu Jonesovi. Simon je přesvědčen, že jsem to někdy prohlásil, ale ve skutečnosti jsem řekl jen něco podobného, totiž že když jsem psal tu roli, myslel jsem právě na něho. Což je něco úplně jiného, když to řeknete o herci. Napsal jsem tu roli pro něj, s představou jeho hlasu, myslel jsem na to, v čem je v hereckém projevu silný a tak dál. Ale podobnost se skutečným Simonem je jen velmi vzdálená. Ta postava není založena na Simonovi, ale na tom, co považuju za Simonovy herecké přednosti, což je něco úplně jiného. Stejně tak není Arthur ani autobiografická postava. Pokud je tohle jasné, můžu říct, že Arthur mi není natolik vzdálený, že bych při psaní o něm nemohl použít věci, které se mi přihodily.”
HLUBINA MYŠLENÍ
„Tohle jméno je prostinký vtip.”
FENCHURCH
„Není založena na žádné konkrétní osobě, ale na řádě různých myšlenek a pozorování lidí a událostí. Je to tak trochu parodie na jeden moment z Oscara Wilda ze hry The Importance of Being Eamest (Jak je důležité míti Filipa) - kdosi je nalezen v brašně v úschovně zavazadel na nádraží Victoria. Ve skutečnosti mi šlo o nádraží Paddington, kde jsou naprosto šílené fronty, takže nechápete, proč se to děje každý den znovu, proč s tím něco neudělají. Myslel jsem tedy na Paddington, jenže tak se nemohla jmenovat, protože už existuje medvěd Paddington pojmenovaný podle nádraží, a tak jsem prostě prošel jména všech londýnských konečných stanic a Fenchurch se mi zdálo docela pěkné. Vybral jsem ho, protože se mi jako jméno zdálo nejlegračnější. Myslím, že jsem tam nikdy ani nebyl. Tak takhle se to zrodilo, byl to jen takový nápad na postavu, který se mi jen tak kmitl hlavou, a současně jsem taky hledal nějakou postavu, která, by mohla být tou dívkou z kavárny v Rickmansworthu. Sloučil jsem ty dva nápady dohromady. A celá ta záležitost, jak se do ní Arthur zamiluje, tam vlastně šlo o jakýsi ponor do vzpomínek na mládí.”
FORD PREFECT
„Vzpomínám si, co jsem měl na mysli, když jsem stvořil Forda, byla to jistá reakce na Doktora Kdo, protože Doktor Kdo se neustále někam řítil, aby zachraňoval lidi a planety a vůbec páchal dobré skutky, abych tak řekl, a mně připadalo, že základním laděním postavy Forda Prefecta je, že když bude mít na vybranou, jestli se bude angažovat, aby zachránil svět před nějakou katastrofou, nebo jestli půjde na večírek, tak určitě v každém případě půjde na večírek, protože předpokládá, že svět, jestli za něco stojí, se o sebe postará. To byl tedy výchozí bod pro Forda. Není založen na žádné konkrétní postavě, ale když o tom tak uvažuju, některé aspekty jeho chování v pozdějších fázích stále víc vycházejí ze vzpomínek na Geoffreyho McGiverna a jeho poněkud extrémnější chování v hospodách.”
CIKORKA DESIATO (HOTBLACK DESIATO)
„Měl jsem tuhle příšernou nafouklou postavu rockové hvězdy a nemohl jsem přijít na žádné jméno. Pak jsem viděl před nějakým domem ceduli realitní agentury. Málem jsem se vyboural v autě, jak mě to nadchlo! Nemohl jsem se toho jména zbavit. Nakonec jsem jim zavolal a zeptal se jich, jestli bych mohl použít jejich jméno, že nejsem schopný vymyslet něco ani z poloviny tak dobrého. Oni řekli, že klidně můžu. Nijak jim to neublížilo, až na to, že jim neustále volají lidi a ukrutně nespravedlivě jim nadávají, že je to od nich pěkná drzost, ukrást jméno ze Stopařova průvodce a dát ho své agentuře. Taky je trochu naštvalo, že jsem si od nich nekoupil dům, když jsem se vrátil do Anglie.”
MUŽ V PŘÍSTŘEŠKU (VLÁDCE VESMÍRU)
„Myslím, že vznikl z nějaké debaty, kterou jsem s kýmsi vedl o ne zcela originálním postřehu, že zkušenost každého z nás se světem, na které stavíme tuhle obrovskou budovu toho, o čem soudíme, že je svět, co považujeme za vesmír, to, jak vidíme své místo v něm, jak si myslíme, že se chová hmota, a vůbec, je ve skutečnosti konstrukce, kterou stavíme na drobných elektrických signálech zvnějšku. Když pomyslíte na to, co j…
