Američtí bohové (Neil Gaiman)

* * *

Stín se probudil natažený na zadním sedadle auta. Ranní slunce ho bolelo do očí a hlava mu třeštila. Neobratně se posadil a protíral si oči.

Středa seděl za volantem. Při jízdě si pobrukoval písničku bez melodie. V držáku u volantu měl papírový kelímek s kávou. Uháněli po mezistátní dálnici. Místo vedle Středy bylo prázdné.

„Jak se cítíš v dnešním krásném ránu?“ zeptal se ho Středa, aniž otočil hlavu.

„Co se stalo s mým autem? Bylo z půjčovny.“

„Mák Sweeney ho za tebe vrátil. Bylo to součástí dohody, kterou jste v noci uzavřeli. Po tom zápase.“

Rozhovory předešlého večera a noci se mu začaly nepříjemně handrkovat v hlavě. „Nezbylo tam ještě trochu kafe?“

Dlouhán natáhl ruku pod sedadlo a podal mu neotevřenou láhev vody. „Tu máš. Budeš dehydrovaný. Tohle ti pomůže víc než káva. Pro teď. U nejbližší benzínky zastavíme a dáš si něco k snídani. Taky se budeš muset dát do pořádku. Vypadáš, jako by tě vytáhli koze ze žaludku.“

„Krávě ze žaludku,“ opravil ho Stín.

„Koze,“ trval na svém Středa. „Obrovskému smradlavému kozlovi s velkými zuby.“

Stín odšrouboval víčko a napil se. V kapse saka mu něco hlasitě zazvonilo. Strčil do kapsy ruku a vytáhl minci o velikosti půldolaru. Byla těžká a tmavě žlutá.