vojna

„Venco, já se moc těším,“ funěl kulak Vata, „ale musíš jet se mnou! Já už jsem na tebe zvyklej a sám bych se tam necejtil dobře!“ / „Vždyť tě tam doveze Anpoš s Kefalínem,“ namítl Hamáček, „a já se neumím ve vznešeným prostředí pohybovat. Jsem jenom řezník a poručík s hanbou propuštěnej do civilu! Já bych ti tam akorát dělal co? Já bych ti tam akorát dělal vostudu!“ / Ale Vata odmítl na tato slova…

Poručík Hamáček, který, jak známo, vymyslel znamenité heslo „Nechlastat a nesouložit!“, onemocněl kapavkou. V Plzni ho zbavili potíží, nicméně se nevrátil okamžitě ke své rotě a polehával na nepomucké ošetřovně. / Kapitán Ořech byl pohoršen, ale cítil politickou odpovědnost, a tak bývalého velitele strážního oddílu navštívil. / „Tak to vidíš?“ houkl na něj. „Takhle dopadnou všichni, co nespojujou…

PONĚKUD VYKOLEJENÝ MAJOR / Prvním, na koho Kefalín narazil, když vystoupil před Terazkyho vilou, byl její bývalý majitel a nyní pouhý nájemník pan Žožiňák. Okamžitě se k návštěvníku vrhl jako člověk, který toho má hodně na srdci a potřebuje se vypovídat. / „Mistře,“ spustil okamžitě. „Jdete v pravou chvíli. Pan major potřebuje uklidnit!“ / Kefalín se podivil. Především nevěděl, proč by měl Terazkyho…