42
LANGLEY, VIRGINIE
Kennedyová se opozdila na schůzi vedoucích představitelů agentury, což u ní bylo velice neobvyklé. Ještě neobvyklejší však bylo to, že zaspala. Potřebovala se prospat po dlouhé, rušné noci. Ukládala se do postele během sledování diskusní show Davida Lettermana s obavami, že by ta záležitost mohla zasáhnout i Joshe Alexandera. Usnula ještě před prvním hostem, probudila se kolem třetí a ještě další dvě hodiny se převracela v posteli, zatímco se pokoušela odhadnout, jak ničivý potenciál se v celé té věci může skrývat. Kdyby cílem útoku byla druhá limuzína se záměrem odstranit potenciální problém pro kandidáty a zároveň si naklonit veřejné mínění, nejednalo by se jen o ukradené volby. Jednalo by se o zmanipulované volby, což by k již tak hrozivému problému přidávalo další vrstvu obav.
Byly zmařeny nevinné životy, ale Kennedyová byla placená za to, že měla na srdci daleko důležitější věci. Jmenovitě ochranu země a jejích institucí před vnějším útokem a vnitřním spiknutím.
Nejvíc se obávala toho, že by v té záležitosti mohla mít prsty běloruská mafie. Rusko a Bělorusko k sobě měly velice blízko. Jejich zpravodajské služby spolu udržovaly těsné kontakty. Ne vždy se jednalo o oboustrannou vstřícnost, ale Matka Rus nakonec vždycky dosáhla svého. Jejich zpravodajské služby a organizovaný zločin čas od času úplně splývaly. Pokud se na útoku na kolonu podílela běloruská mafie, bylo téměř jisté, že o tom věděla i KGB. S touto informací v šuplíku by KGB byla v pozici, aby mohla rozvrátit příští americkou administrativu.
Usnula znovu někdy kolem páté a byla probuzena svým synem v 8.15. Přijde pozdě do školy a ona zase do práce. Za normálních okolností by to vyvolalo paniku, ale když Kennedyová spatřila titulní stránku New York Times, rozhodla se, že si dá na čas. Langley bude dnes ráno plné vzájemného obviňování. Dlouholetí spolupracovníci, někteří z nich přátelé, budou zvažovat své alternativy. Mnozí dospějí k závěru, že je nejvyšší čas se od Kennedyové distancovat. Její nedochvilnost jenom přispěje k pomluvám a nejistotě, ale s tím se nedá nic dělat.
Když vysadila Tommyho před školou, otevřela svůj výtisk New York Times a louskala ten článek, zatímco ji řidič vezl přímo do Langley. Přečetla si ho dvakrát a dvakrát se nad ním rozesmála. Rapp měl pravdu ve dvou věcech. Jednak v tom, že Rich skutečně věřil, že za ten článek dostane Pulitzerovu cenu, a jednak v tom, že si doopravdy užijí velkou zábavu.
Když vystoupila z výtahu přímo před svou kanceláří, obě její sekretářky telefonovaly. Čekaly na ni hromady telefonických vzkazů tlusté jako balíčky karet. Sheila se svým přehnaným make-upem a rudými vlasy na ni vrhla pohled, z něhož se dalo vyčíst volání o pomoc. Kennedyová se usmála, pozdravila a zamířila ke své kanceláři. Na opačném konci místnosti na ni čekali tři muži. Seděli u konferenčního stolu. Kennedyová postavila svou aktovku ke svému psacímu stolu, zavřela dveře kanceláře a pověsila si černý kašmírový svrchník do šatníku. Stáhla si rukávy bílé blůzy a rozepla si sako modrého proužkovaného kostýmu. Oblečení si vybrala s výhledem na tiskovou konferenci.
Kolem konferenčního stolu seděli náměstek ředitele pro výzvědné aktivity Charles Workman, náměstek ředitele pro operační aktivity Jose Juarez a náměstek ředitele Roger Billings. Všichni tři muži seděli beze slova s rukama spočívajícíma na vyleštěné dřevěné desce dlouhého stolu. Očividně čekali, že promluví jako první. Kennedyová zamířila k opačnému konci stolu, kde se nacházela zarámovaná americká vlajka. Byla objevena v troskách Světového obchodního centra.
Kennedyová uchopila opěradlo židle a prohlásila: „Omlouvám se za zpoždění.“ Hodlala se posadit, když si povšimla výtisku New York Times položeného pod její brífinkovou složkou. Kennedyová odložila koženou složku stranou a zeptala se: „Ještě než začneme, můžu vám nabídnout něco k pití?“
Všichni tři muži odmítli zavrtěním hlavy. Kennedyová se usadila do židle a odložila své brýle na čtení na ko…
