Kapitola 3 - To už radši Spojené vdolkárny
"Synu - říká se, že v téhle zemi není královského stavu, ale chceš vedet, jak se stát králem Spojených států amerických? Propadni prostě dírou v hajzlíku a vynoř se provoněn růžovou vůní."
NOEL CONSTANT
Magnum Opus, losangeleskou společnost, která spravovala finanční záležitosti Malachiho Constanta, založil Malachiho otec. Jejím domovem byla jedenatřicetipatrová budova. Ačkoli celá budova Magnum Opusu patřila, společnost užívala pouze horní tři podlaží a ostatní pronajímala firmám, které kontrolovala.
Některé z těchto společností se stěhovaly pryč, neboť je Magnum Opus nedávno prodal. Jiné se nastěhovávaly, neboť je Magnum Opus nedávno zakoupil.
Mezi nájemníky byly Galaktické loděnice, Měsíční opar, Petrolej Fandango, Lennoxova jednokolejná dráha, Rychlosmaž, Farmaceutika Sani-děva, Lewisova a Marvinova síra, Dupreeho elektronika, Univerzální piezoelektrická, Psychokineze bez hranic, Ed Muir a spol., Max-Morovy obráběcí nástroje, Wilkinsonovy barvy a laky, Americká levitace, Nepovol, Král sportovních košil a Když je nouze nejvyšší - kalifornská úrazová a životní pojišťovna.
Budova Magnum Opusu byl štíhlý, dvanáctistěnný hranol pokrytý po všech dvanácti stranách modrozeleným sklem, které při úpatí přecházelo v růžovou. Dvanáct stěn představovalo podle architekta dvanáct velkých náboženství světa. Zatím ještě nikdo architekta nepožádal, aby je vyjmenoval.
Naštěstí, protože by to nesvedl.
Na střeše bylo soukromé letiště pro helikoptéry.
Stín a třepetání Constantovy helikoptéry dosedající na přistávací plochu připadaly mnoha lidem dole jako stín a třepetání anděla šťastné smrti. Připadal jim tak ve světle krachu na burze, protože peníze a pracovní příležitosti byly tak vzácné -
A obzvlášť jim tak připadal proto, že to, co krachlo nejtvrději, co s sebou strhlo všechno ostatní, byly podniky Malachiho Constanta.
Constant svou helikoptéru pilotoval sám, protože všichni jeho sloužící dali předchozí noci výpověď. Constant pilotoval mizerně. Dosedl s řachnutím, které rozechvělo celou budovu.
Přiletěl na poradu s Ransomem K. Fernem, prezidentem Magnum Opusu.
Fern čekal na Constanta v jedenatřicátém poschodí - jediné obrovské místnosti, jež byla Constantovou kanceláří.
Kancelář byla strašidelně zařízena, neboť žádný kus nábytku neměl nohy. Všechno bylo udržováno v patřičné výši magnetickou silou. Psací stůl, stolky, bar a pohovky byly volně se vznášející desky. Židle byly vykloněné, volně se vznášející mísy. Ze všeho nejpřízračněji působily tužky a bloky namátkou roztroušené ve vzduchu k popadnutí pro každého, koho napadne myšlenka hodná zapsání.
Koberec byl zelený jako tráva, a to z prostého důvodu, že to taky tráva byla - živoucí tráva stejně svěží jako na každém golfovém hřišti.
Malachi Constant klesl z letiště pro helikoptéry do své kanceláře soukromým výtahem. Když se dveře výtahu šepotavě rozevřely, Constant se všeho toho beznohého nábytku, plujících tužek a bloků zděsil. Nebyl ve své kanceláři osm týdnů. Někdo ji zatím nově zařídil.
Ransom K. Fern, stárnoucí prezident Magnum Opusu, stál u okna sahajícího od podlahy ke stropu a přehlížel město. Měl na sobě dlouhý černý svrchník a na hlavě černý homburg. Svoji bambusku držel v poloze k poctě zbraň. Byl neobyčejně hubený - vždycky byl takový.
"Prdelku má jako dva kmíny," řekl kdysi o Fernovi otec Malachiho Constanta Noel. "Ransom K. Fern je jako velbloud, který vyžahl oba své hrby a teď stravuje všechno ostatní kromě vlasů a očních bulv."
Podle údajů zveřejněných berním úřadem byl Fern nejlépe placeným vedoucím úředníkem v zemi. Jeho plat obnášel rovný milión dolarů ročně - plus možnost nákupu vybraných akcií a úhrada veškerých životních nákladů.
Vstoupil do společnosti Magnum Opus, když mu bylo dvacet dva let.
Teď mu bylo šedesát.
"Někdo - někdo vyměnil všechen nábytek," řekl Constant.
"Ano," řekl Fern, stále přehlížeje město, "někdo ho vyměnil."
"Vy?" řekl Constant.
Fern si odfrkl a s odpovědí si dal na ča…
