32 KAPITOLA - ROZBOR KRVE
„MYSLÍŠ, ŽE JE TO DOBRÝ NÁPAD?“ OTÁZAL SE BRIGHTLING.
„Určitě. Stejně máme Kirka na seznamu příchozích. Jeho spolupracovníkům řekneme, že kdyby se po něm někdo sháněl, odjel služebně někam mimo město,“ mínil Henriksen.
„Co když ho zase přijdou navštívit lidi od FBI?“
„Tak je mimo město a budou muset počkat,“ prohlásil Henriksen. „Takové vyšetřování se táhne celé měsíce, jenže měsíce už přece nezbývají.“
Brightling přisvědčil. „Asi ne. Jak si vede Dmitrij?“
„Dave Dawson hlásí, že je v pořádku, na všechno se vyptává jako turista, ale jinak nic. John Killgore ho prohlédl a píchl mu vakcínu B.“
„Doufám, že mu nebude vadit, když zůstane naživu. Jak jsem ho poslouchal, třeba z něj nakonec bude jeden z nás.“
„Tím bych si moc jistý nebyl. Ale zatím vůbec netuší, která bije, a až se to doví, bude už pozdě. Wil Gearing už je na místě a všechno prý klape podle plánu, Johne. Ještě tři neděle, a rozjedeme to. Takže je načase začít stěhovat lidi do Kansasu.“
„Škoda. Ten výzkum dlouhověkosti vypadá právě teď moc slibně.“
„Ano?“
„Nu, zatím je těžké něco předvídat, ale v tuhle chvíli máme moc zajímavé výsledky, Bille.“
„Takže bychom mohli žít věčně?“ Henriksen se mírně usmál. Po celou svoji spolupráci s Brightlingem a jeho Horizonem naslouchal podobným předpovědím s nedůvěrou. Je pravda, že se společnosti podařilo předvést pár opravdových zázraků, ale tohle je přece jen trochu moc.
„Mohly by nás potkat i horší věci,“ poznamenal Brightling. „Chci se dokonale ujistit, že celý tým dostal vakcínu B.“
„Pro všechno na světě, tak ho dej odvézt do Kansasu a můžou pracovat tam,“ navrhoval Bill. „A co bude se zbytkem společnosti?“
Tou otázkou Brightlinga nepotěšil. Nerad si uvědomoval, že víc než polovinu jeho zaměstnanců stihne stejný osud jako zbytek lidstva - přinejlepším je nechají umřít a přinejhorším je zavraždí vakcínou A. John Brightling, doktor medicíny a doktor filozofie, si tedy podržel alespoň pozůstatky jisté morálky, především pocit loajality vůči svým zaměstnancům. Proto také byl Dmitrij Popov nyní v Kansasu s protilátkami Vakcíny B v krevním oběhu. Takže ani velký šéf není úplně bez výčitek, uvědomil si Henriksen. Nu, tomu se říká svědomí. O tom psával už Shakespeare.
„To už je rozhodnuto,“ odpověděl Brightling po chvíli rozpačitého mlčení. Zachrání jen účastníky projektu a také ty, jejichž vědomostí budou moci v budoucnu využít. Účetní, právníci, sekretářky a tak dále se zachraňovat nebudou. Už to, že hodlá zachránit celkem pět tisíc lidí - právě tolik se jich vejde do center v Kansasu a Brazílii - je víc než dost, zvlášť když jenom zlomek z tohoto počtu ví, co projekt vlastně obnáší.
* * *
V jídelně dnes měli italský den a Popov s potěšením konstatoval, že kuchaři k veganům nepatří. Lasagne byly s masem. Nesl si na podnose jídlo a sklenici chianti, když tu spatřil doktora Killgorea. Seděl u stolu sám, a tak k němu zamířil.
„Dobrý den, pane Popove.“
„Dobrý den, doktore. Jak dopadl ten krevní rozbor?“
„Docela dobře. Máte mírně zvýšený cholesterol a lipoproteiny jsou trochu nad normálem, ale s tím si nemusíte dělat starosti. PSA máte v pořádku…“
„Co to je?“
„Znamená to, že máte dost protilátek, které vás chrání před rakovinou prostaty. Každý, komu je víc než padesát, by si tohle měl dát zkontrolovat. U vás je to v pohodě. Měl jsem vám to povědět už včera, ale mám spoustu práce. Promiňte… ale nebylo to zas tak důležité. Nakonec, pane Popove, u těchto věcí jsou nejlepší zprávy žádné zprávy.“
„Jmenuju se Dmitrij.“ Rus mu podal pravici.
„John,“ odpověděl doktor a stiskl ji. „Po vašem asi Ivan.“
„Vidím, že vy nejste vegan,“ poznamenal Dmitrij Arkaďjevič a gestem ukázal na Killgoreův talíř.
„Co? Já? Ne, Dmitriji, to tedy ne. Homo sapiens je všežravec. Nemáme zuby jako býložravci. Příliš slabá sklovina. Tihle vegani, to je něco jako politické hnutí. Někteří nechtějí nosit ani kožené boty, protože se vyrábějí ze zvířecích kůží.“ Na důkaz svého smýšlení pohltil Killgore půlku ma…
