20. Led typu 9
"Existuje několik možných způsobů," řekl mi dr. Breed, "jak mohou určité tekutiny krystalizovat - jak mohou zmrzat - několik způsobů, jak se mohou jejich atomy seskupovat a vázat v uspořádanou, pevnou hmotu."
Stařík s flekatýma rukama mne vybídl, abych si představil několik způsobů, jak mohou být navršeny dělové koule na trávníku před vesnickou radnicí, několik způsobů, jak mohou být naskládány pomeranče v bedně.
"A stejně je tomu s atomy v krystalech; a dva různé krystaly téže látky mohou mít zcela rozdílné fyzické vlastnosti."
Vyprávěl mi o továrně, kde pěstovali krystaly ethylendiaminu tartrate. Potřebovali ty krystaly pro nějakou výrobní operaci, řekl mi. Jednoho dne však v této továrně zjistili, že narůstající krystaly nemají nadále požadované vlastnosti. Atomy se začaly seskupovat a vázat - zmrzat - do jiné struktury. Krystalizující tekutina se nezměnila, ale krystaly, které z ní rostly, byly co do průmyslového uplatnění naprostý šmejd.
Bylo záhadou, jak se to mohlo stát. Nicméně teoretickým viníkem bylo to, čemu dr. Hoenikker říkal ‚semeno'. Měl tím na mysli nepatrnou buňku nežádoucí krystalové struktury. Semeno, které se vzalo bůhvíodkud, naučilo atomy zbrusu novému způsobu, jak se seskupovat a vázat, jak krystalizovat, zamrzat.
"A teď si znovu představte dělové koule na trávníku před radnicí nebo pomeranče v bedně," vybídl mě. A pomohl mi pochopit, že uspořádání nejspodnější vrstvy dělových koulí či pomerančů určuje, jak bude seskupena a vázána každá vrstva následující. "Spodní vrstva je právě to semeno, které stanoví, jak se zachová každá další dělová koule nebo každý další pomeranč, a tak dál, třeba až do nekonečného množství dělových koulí a pomerančů."
"A nyní předpokládejme," a dr. Breed se zajíkl smíchem, rozradostněn sám sebou, "že by voda mohla krystalizovat, zamrzat, několika různými způsoby. Dejme tomu, že druh ledu, na kterém bruslíme a který si dáváme do whisky - můžeme mu říkat led typu 1 - je pouze jedním z několika druhů ledu. Dejme tomu, že voda na Zemi zamrzá vždy pouze jako led typu 1, neboť se nikdy nevyskytlo semeno, které by jí naučilo, jak tvořit led typu 2, led typu 3, led typu 4...? A dejme tomu," zabušil znovu svou stařeckou rukou do stolu, "že by existoval druh, kterému budeme říkat led typu 9 - krystal tvrdý jako tenhle stůl - s bodem tání řekněme čtyřicet stupňů Celsia, nebo ještě lépe s bodem tání pětapadesát stupňů."
"Prosím, zatím tomu pořád rozumím," řekl jsem.
Dr. Breed byl přerušen šepotem z předpokoje, šepotem hlasitým a zlověstným. Byly to hlasy děvčat z Dívčí morny.
Děvčata se v předpokoji chystala ke zpěvu.
A pak zazpívaly, jakmile dr. Breed a já jsme stanuli ve dveřích. Každá z přibližně stovky dívek se s pomocí nákrčníku z tuhého kancelářského papíru sepnutého svorkou proměnila v chóristku. Zpívaly překrásně.
Byl jsem překvapen a nechutně dojat. Vždycky mě dojímá ten zřídkakdy využívaný poklad, sladká líbeznost většiny dívčího zpěvu.
Zpívaly V městečku Betlémě. Sotvakdy zapomenu na jejich přednes sloky:
"Co jsme všichni lidé hříšní s touhou vyhledali, to andělé dnes vesele nám jsou zvěstovali."
