11
Kdyby Mary Hepburnová nepřemítala o sebevraždě a měla místo toho náladu na odposlouchávání, mohla přitisknout ucho k zadní stěně šatníku a vyslechnout šuškání v sousedním pokoji. Neměla ani tušení, kdo vedle ní bydlí, protože když večer předtím přijela, nebyl v hotelu ještě ani jediný host a od té doby neopustila pokoj.
Původci šuškání byli počítačový génius *Zendži Hirokuši a jeho těhotná manželka Hisako, učitelka ikebany, japonského umění úpravy květin. Na druhé straně vedle Mary bydleli Selena MacIntosová, slepá dospívající dcera * Andrewa MacIntoshe, a její vidoucí pes, fena Kazaška. Mary nemohla slyšet žádné štěkání, protože Kazaška nikdy neštěkala.
Kazaška neštěkala, nehrála si s jinými psy, neprozkoumávala zajímavé pachy a nehonila jiné živočichy, kteří byli přirozenou kořistí jejích předků - kdykoliv se jako štěně o něco takového pokusila, lidské bytosti s velkým mozkem jí pokaždé naznačili, že se jim to nelíbí, a pak jí za trest nedali nažrat. Od prvního okamžiku dávali Kazašce najevo, do jakého světa se narodila: na planetu, kde je jakákoliv přirozená psí činnost protizákonná - ať už jde o cokoliv.
Také jí dali vyjmout pohlavní orgány, aby ji nerozptylovaly sexuální touhy. Zrovna jsem chtěl poznamenat, že postavy v mém příběhu se brzy dostanou do situace, kdy bude počet osob na planetě redukován na jednoho jediného samce a spoustu samic, a to včetně Kazašky. Jenže Kazaška už vlastně následkem operačního zákroku nebyla opravdová samice. Stejně jako Mary Hepburnová vypadla z ovulačních her. Takže svoje geny už nikdy nikomu nepředá.
*
Pokoj, kde bydlely Selena a Kazaška, byl otevřenými dveřmi spojen s apartmá, jež obýval Selenin bujarý otec, finančník a dobrodruh *Andrew Macintosh. Byl to vdovec. On a vdova Mary Hepburnová by se k sobě dost hodili, protože oba měli moc rádi přírodu. Bohužel se nikdy nesetkali. Jak už jsem řekl, *Andrew Macintosh a *Zendži Hirokuši budou po smrti ještě před západem slunce.
Mimochodem, James Wait jako jediný dostal pokoj v prvním patře, co nejdál od ostatních hostů. Jeho velký mozek mu blahopřál, že působí tak neškodným a obyčejným dojmem, ale neměl pravdu. Ředitel hotelu vycítil, že Wait je nějaký podvodník.
*
Tenhle ředitel hotelu, muž ve středních letech, se jmenoval *Siegfried von Kleist a byl žalostným členem starobylé a docela prosperující německé komunity v Ekvádoru. V Quitu měl dva strýce z otcovy strany, kteří vlastnili hotel a také loď Bahía de Darwin, a ti ho na pouhé dva týdny pověřili řízením hotelu, aby dohlížel na přijetí cestujících, kteří se přihlásili na "Přírodovědnou plavbu století". Doba jeho působení v hotelu se právě chýlila ke konci. Jinak to byl flákač, jenž zdědil velmi slušné jmění, ale strýčkové ho přemluvili, aby alespoň v tomto rodinném podniku takříkajíc "přiložil ruku k dílu".
*Siegfried nebyl ženatý a nikdy se nerozmnožil, takže z evolučního hlediska představuje zcela bezvýznamnou epizodu. I on by mohl přicházet v úvahu jako potenciální manžel Mary Hepburnové. Jenže jeho osud už byl zpečetěn. *Siegfried sice přežije západ slunce, ale o tři hodiny později ho smete přílivová vlna.
Teď byly čtyři hodiny odpoledne. Tenhle rodilý ekvádorský Hun s vodově modrýma očima a zplihlým knírem se popravdě řečeno skutečně tvářil, jako by čekal, že ještě toho večera zemře, ale nemohl předvídat budoucnost o nic víc než já. Oba jsme cítili, že planeta se i onoho odpoledne točí kolem své osy a že se v příštím okamžiku může přihodit cokoliv.
Mimochodem, *Zendži Hirokuši a *Andrew Macintosh zemřou na následky střelných ran.
*
*Siegfried von Kleist není pro můj příběh důležitý, zato jeho jediný sourozenec, o tři roky starší bratr Adolf, také starý mládenec, ten tedy důležitý je. Adolf von Kleist, kapitán lodi Bahía de Darwin, se totiž ve skutečnosti stane předkem každé lidské bytosti, která se dnes na zemi nachází.
S pomocí Mary Hepburnové se ocitne v roli, aby se tak řeklo, novodobého Adama. Učitelka biologie z Ilia se naproti tomu už nemůže stát jen …
