Čtvrtý den
středa 31. května 1944
SILNICE jižní Anglie byly uprostřed noci přeplněné. Dlouhé konvoje těžkých vojenských automobilů burácely zatemněnými městy a směřovaly k pobřeží.
„Můj bože,“ řekla Greta. „Oni se tedy opravdu vylodí.“
Greta a Flick odjely ve vypůjčeném autě krátce po půlnoci z Londýna. Greta měla na sobě jeden ze svých méně nápadných“ modelů, jednoduché černé šaty a paruku brunetky. Gerhardem se znovu stane, teprve až mise skončí.
Flick jen doufala, že Greta je opravdu takový odborník, jak tvrdil Mark. Při jízdě Flick vysvětlovala, jaký úkol je čeká. „Na hradě je nová automatická telefonní ústředna, kterou tam Němci zřídili, aby zajišťovala telefonní a telegrafické spojení mezi Berlínem a okupačními jednotkami.“
Greta se zpočátku tvářila vůči plánu skepticky. „Ale drahoušku, i když se nám to povede, co Němcům zabrání, aby prostě přesměrovali hovory na jinou síť?“
„Množství hovorů. Systém je přetížený a francouzská telefonní síť stojí z velké části stále na manuálních ústřednách. A teď si představ, že největší automatická ústředna je mimo provoz a všechny hovory se budou vyřizovat postaru, přes telefonistky. Bude to trvat desetkrát déle. Devadesát procent hovorů se vůbec neuskuteční.“
„V pořádku.“ Greta přemýšlela. „Ano, mohli bychom zničit stojany pro umístění zařízení. Poškození se ale dá opravit. Potřebuješ vyřadit ruční ústřednu, automatickou ústřednu, zesilovače pro dálkové vedení, ústřednu pro dálnopis a zesilovače pro dálnopisné spojení - které pravděpodobně budou v různých místnostech.“
„Uvědom si, že s sebou nemůžeme vláčet příliš mnoho trhavin -jen to, co šest ženských pronese v obyčejných taškách. Musí existovat nějaké vybavení, které je společné pro všechny systémy.“
„Ano, existuje - HRR, hlavní rozvodný rám. Dvě sady koncovek umístěných ve velkých rámech. Všechny kabely zvenku jdou na jednu stranu rámu, všechny kabely z centrály vedou na druhou, a jsou propojeny spojkami. Ideální by bylo pořádně tam zatopit, aby se roztavila měď v kabelech.“
„Jak dlouho bude trvat, než kabely znovu propojí?“
„Pár dní - pokud mechanici budou mít schéma, ze kterého zjistí, jak byly kabely propojené. Normálně se nechávají ve skříni u hlavního rozvodného rámu. A pokud taky shoří, budou to celé týdny pokusů a omylů, než dají spojení dohromady.“
„To vypadá dobře. Teď mě poslouchej. Ráno, až budu vysvětlovat náš úkol ostatním, řeknu jim něco úplně jiného - krycí verzi. Tak naše mise nebude ohrožena, když někoho z nás chytnou a budou vyslýchat. Ty jediná znáš pravou verzi, takže si ji od teďka nech pro sebe.“
Do dívčí školy dorazily ve tři ráno. Výcvikové středisko se nacházelo na pozemcích Beaulieu, rozsáhlého panství blízko jižního pobřeží. V ústraní okolních lesů bylo mnoho rozlehlých venkovských sídel, která SOE zabavila a teď v nich učila agenty pravidlům bezpečnosti a práci s vysílačkou a cvičila je ve čtení mapy a špinavějších řemeslech, jako je vloupání, sabotáž, padělatelství a bezhlučné zabití.
Flick jela dál po hrbolaté cestě a zastavila před rozlehlým domem. Přijet sem znamenalo vždycky krok do surreálného světa, kde se o klamání a o násilí hovořilo jako o něčem úplně přirozeném.
Bylo ticho. Zbytek skupinky tu už byl, to Flick věděla, ale všechny spaly. V podkroví našla dva prázdné pokojíky a Greta i ona vděčně zalezly do postelí. Flick chvíli ležela s očima otevřenýma a přemýšlela, jestli se jí vůbec podaří stmelit tuhle hrstku ztracenou do bojové jednotky, ale brzy usnula. Vstala už v šest a vzbudila ostatní.
Jako první se ve velké kuchyni zezadu domu objevili Percy a Paul. Dívky přicházely jedna po druhé. Flick se při prvním pohledu na Maude Valentinovou zarazila. Ani Percy, ani Paul jí neřekli, jak je hezká. Bezvadně oblečená a navoněná vypadala, že se chystá na oběd do Savoje. Posadila se vedle Paula a se svůdným výrazem řekla: „Spal jste dobře, majore?“
Flick se ulevilo, když uviděla snědou, divokou tvář Ruby Romainové. Nepřekvapilo by ji, kdyby se dozvěděla, že Ruby v noc…
