Básně a dramatické zlomky (Karel Hynek Mácha)

Noc

Temná noci! jasná noci! 
Obě k želu mne budíte. 
Temná noc mne v hloubi tiskne, 
jasná noc mě vzhůru vábí; 
a temné hlubiny se hrozím, 
ach a k světlu nelze jíti. 
Vy hvězdy jasné, vy hvězdy ve výši! 
K vám já toužím tam světla ve říši, 
ach a jen země je má! 
Člověkem jsem; než člověk pohyne; 
ve své mě lůno zas země přivine, 
zajme, promění a v postavě jiné 
matka má, země, zas mě vydá! 
Vy hvězdy jasné, vy hvězdy ve výši! 
K vám budu toužiti světla ve říši, 
ach a jen zem bude má! 
Květinou-li mne životu navrátí, 
list můj i květ můj se k světlu obrátí; 
však ach, jen země zas tma mne uchvátí, 
světla ve stány jíti nedá! 
Vy hvězdy jasné! – Vy hvězdy ve výši! –