Proslulý americký bestseller konce 70. let, dobře známý i českým čtenářům z prvního vydání v roce 1987, líčí život a názory fiktivního spisovatele T. S. Garpa. Jako syn excentrické ženy Jenny Fieldsové, která si usmyslela mít dítě bez manžela, dospívá Garp pod jejím vedením ve svéráznou osobnost. Po maturitě odjíždějí s matkou do Vídně, oba se stejným cílem: začít psát. Jenny sepíše svůj životopis Sexuálně podezřelá, kterým se doma rázem proslaví, a stane se vůdčí autoritou ženského hnutí. Garp napíše povídku, aby se mohl oženit s Helenou, ochotnou vzít si jedině spisovatele. Garp není výrazný spisovatel a ve své poněkud afektované tvorbě se vypořádává po svém s nejosobnějšími, stále bolestnějšími prožitky, jež jako by přímo zhmotňovaly děsivé představy, které ho coby starostlivého manžela a otce pronásledují. Proslaví se až svým bulvárním románem Svět podle Bensenhavera, ale role veřejné osoby ho zaskočí opět nepřipraveného. Přestože je Irvingův groteskní román zahlcen komickými situacemi, dotýká se citlivých témat dnešní civilizace - otázky individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutí, násilí a strachu z neštěstí a ze smrti. V tom křiklavém obrazu světa nám nemůže uniknout jeho jímavě lidský podtext - Garpova neúnavná snaha chránit štěstí a klid své rodiny před nebezpečími, jež je nemilosrdně maří.
— 1 —
T.S.Garp se narodí zdravotní sestřičce Jenny Fieldsové, které se příčí očekávání okolního světa a hlavně její rodiny, že se dobře vdá a bude vychovávat děti. Proto si usmyslí mít dítě bez manžela (dalo by se říct, že v podstatě "znásilní" naprosto nesamostatného vojáka, který se po vážném zranění mozku dostane do nemocnice kde Jenny pracuje) - Garpa. Vychovává ho v prostředí Steeringské školy.
Po Garpově maturitě s Garpem odjíždí do Vídně, kde oba chtějí začít psát. Jenny napíše vlastní životopis Sexuálně podezřelá, který se stane nesmírně populární a Jenny se stane oslavovanou vůdkyní feministek. Garp napíše povídku Penzión Grillparzer - v podstatě jen proto, aby si mohl vzít Helenu - dceru Steeringského trenéra. Helena je ovšem ochotná vzít si pouze spisovatele.
Jako spisovatel je Garp znám především jako "syn známé feministky Jenny Fieldsové". Napíše dva nepříliš známé romány Otálení a Druhý dech paroháče. Pak se ale stane nehoda v níž figuruje Helenin milenec, špatné počasí a dva automobily - při nehodě zahyne Walt a Duncan ztratí oko. Tato nehoda plus Garpova otcovská úzkost a starostlivost se promítne do jeho dalšího románu Svět podle Bensenhavera. Díky tomuto bulvárnímu románu se stane slavným.
Matka Garpovi napsala, že první recenze nebyly "nijak zvlášť pěkné", ale žádné - na radu Johna Wolfa - k dopisu nepřiložila. John Wolf vystřihl z významnějších newyorských recenzí první horující hlas: "Ženské hnutí zaznamenalo význačný vliv na význačného spisovatele a muže," psala recenzentka, která někde působila jako docentka ženské otázky. Dále psala, že Svět podle Bensenhavera "je první mužská sonda do specificky mužských neurotických stresů, jaké si zároveň musí protrpět mnoho žen. (…)
Ale právě tato recenze pomohla Světu podle Bensenhavera vybudovat pověst "feministického románu".
"Stejně jako mně," psala Jenny Fieldsová synovi "dostane se zřejmě i tobě dobrodiní oné spousty populárních nedorozumění naší doby."
Spousta žen román ale nenávidí stejně tak jako nenávidí Garpa - ale nenávidí ho celkem neopodstatněně. Garp s Helenou adoptují Ellen Jamesovou, a když Garp vidí jak Ellen nesnáší své stoupenkyně - stejně jako je nemá rád Garp (Proč nejsem Stoupenkyní Ellen Jamesové od Ellen Jamesové), začne je veřejně kritizovat. Jejich počínání mu připadá jako naprosto nesmysl, který akorát zneužívá neštěstí Ellen Jamesové. Garp je zavražděn právě jednou z těchto stoupenkyň Bainbridge Percyovou. Hlavně proto, že mu Bambridge klade za vinu smrt své sestry Cushie se kterou Garp kdysi na škole chodil.
— 2 —
Jenny Fieldsová už od útlého mládí opovrhuje muži a systémem běhu světa, kterému podle ní muži vládnou. Přes nevoli zámožných rodičů se odmítá vdát, vezme svůj život do vlastních rukou a stane se zdravotní sestrou. Po čase začne toužit po dítěti, ale styk s mužem pro ni nepřipadá v úvahu. Proto se otcem jejího syna stane zraněný seržant Garp, který záhy po splození dítěte umírá. Jenny svého syna pojmenuje T.(=technik) S. (=seržant) Garp, přijme práci sestry na Steeringské chlapecké střední škole, kde svého syna vychovává v prostředí spekulací o jeho původu a otci. Po dosažení patřičného věku začne Garp sám tuto školu navštěvovat a na návrh Jenny začne navštěvovat také kroužek zápasu vedený Erniem Holmem. Seznámí se s jeho krásnou, chytrou a sečtělou dcerou Helenou. Helena je rozhodnuta vzít si za manžela pouze spisovatele, a tak se Garp rozhodne, že se stane spisovatelem. Po vyjití Steeingu s Jennny odjíždějí do Vídně, kde Jenny sepíše svůj životní příběh, který později vydá pod názvem Sexuálně podezřelá. Tato kniha, která se díky svému svéráznému pohledu na svět a muže stane feministickou biblí, Jenny navěky proslaví. Garp ve Vídni napíše svou první povídku Penzion Grillparzer. Kromě ní si z Vídně odváží bohaté zkušenosti s prostitutkami. Po návratu do států se Garp s Helenou vezmou a pořídí si syna Duncana. Helena dostuduje a začne vyučovat na dívčí fakultě angličtinu, Garp se stará o dítě a píše svůj první a nepříliš výrazný román Otálení. Kromě pasní a domácích prací se stále věnuje zápasu. Několikrát Helenu podvede s dívkami na hlídání dětí. Garpovi se seznámí s manžely Flatcherovými a na určitou dobu se oba páry promíchají. Díky zkušenostem z tohoto vztahu vzniká Garpova druhá kniha, velký propadák. Garp je ohledně svého synka i ženy přehnaně úzkostlivý, a aby svoje obavy trochu zředil, požaduje po H. další dítě. Narodí se jim syn Walt, ale ani s jeho příchodem se Garpovy obavy o rodinu nezmenší. Ve všem vidí číhající nebezpečí, dokonce si v duchu přehrává všelijaké katastrofické události a trápí jej noční můry. Svému pocitu strachu a bezmocnosti s H. říkají Spodní Výr. Jeho vášeň k hlídačkám dětí pomalu pohasíná, zato H. vzplane vášní k mladému studentu Michaeli Miltonovi. Garp se o vztahu doví a H. chce vztah okamžitě ukončit. Poslední schůzka s Miltonem se změní v drama, při němž Garpovi přijdou a o Wlata, Duncan o oko a Michaela o penis. Zbytek rodiny se z ošklivé nehody léčí u babičky Jenny v jejím sídle v Dog’s Head Harboru, které se stalo pevností žen zklamaných a zneužitých muži, které Jenny považují za svou velkou vůdkyni. Garp všechny ty ženy nenávidí, protože ví, že jeho matku jen zneužívají. Jen s jednou se sblíží natolik, že se stane jeho i Heleninou nejlepší přítelkyní. S Robertou Muldoonovou, bývalým Robertem Muldoonem, hráčem rugby. V Jennine domě se Garpovým narodí dcera Jenny a G. napíše svůj další román – Svět podle Bensenhavera, do kterého alegoricky promítne všechny své pocity strachu a bezmocnosti v brutálním a nebezpečném světě. Přestože Jenny zazlíval, že ve své knize odkrývá ze svého soukromí až příliš, sám to nevědomky dělal také. Jeho kniha, přestože o její umělecké hodnotě sám oprávněně pochyboval, se stala bestsellerem a udělala Garpa bohatým a známým. Na doporuční svého vydavatele, dobrého přítele, se v době vydání své knihy se svou rodinou vydává opět do Vídně. Během jeho nepřítomnosti je Jenny zabita při jedné z kampaní, které probíhaly pod její záštitou. Krátce nato umírá i Helenin otec. Garpovi se vrací do Steeringu, kde se usazují ve zdejším sídle. G. Unikne pokusu o vraždu, ale nakonec se stejně stane obětí dívky, která s ním vyrůstala od dětství.
Děj knihy je zasazen do poválečné Ameriky a naráží na nejožehavější témata té doby (válečné oběti, homosexualita, sex, feministická a jiná hnutí, brutalita . Kniha je unikátní svým stylem, kdy autor jen jakoby povrchně konstatuje, naprosto překvapivé situace jsou popsány ledabyle, jakoby to prostě bylo něco úplně normálního. Toto poněkud zlehčené pojetí je ještě umocněno tím, že autor na mnoha místech (nejčastěji na konci kapitol,kdy citace jakoby shrne obsah celé kapitoly) používá citace, které o svém životě napsala Jenny a Garp. Kniha je napsána zprostředkovaně – autor do příběhu nevstupuje.
V několika bodech autor rozvádí Garpovo rozhořčení nad tím, že jej čtenáři nechápou. Domnívám se, že v těchto momentech autor vyjadřoval hlavně své vlastní pocity a obavy a z tohoto hlediska lze považovat Svět podle Garpa za „knihu o knize“.
— 3 —
