Satori v Paříži (Jack Kerouac)

(5)

Chateaubriand byl úžasný autor, který chtěl, aby staré mladé lásky byly povýšeny o stupeň výš, než to umožňoval společenský řád ve Francii v roce 1790 – chtěl něco na středověký způsob, aby šlo děvče po ulici a padlo mu do očí, samá pentle a babička vyšívá, a hned první noc aby barák vyhořel do základů. Měli jsme s Pippinovnou kondiční sraz někdy během mého úžasně klidného ožralství a byl jsem spokojen, ale na druhý den už jsem o ni nestál, protože chtěla další prachy. Povídala, jak mě vezme do města, ale řekl jsem jí, že mi dluží ještě pár čísel, rund, kol, rafánu.

„Mais oui.“

Řekl jsem však Etruskovi, aby ji v telefonu odbyl.

Etrusk byl buzerant. Ne že bych o to stál, ale 120 dolarů je trochu moc. Etrusk pravil, že je Ital z hor. Nevím a nechci vědět, jestli je teplej nebo ne, fakt, ale nemusel to říkat, byl to docela prima kluk. Pak jsem šel chlastat. Měl jsem potkat pár nejhezčích ženských na světě, ale s postelí byl konec, protože už jsem začínal být jak dělo.