KAPITOLA TŘICÁTÁ DRUHÁ
Volavka se lehce pohupovala v mírném příboji, zvedala se a klesala, jak vlny probíhaly pod kýlem. Plachta byla spuštěná a loď v podstatě stála na místě. Hal ponechal na každé straně dvě vesla, aby je to nezahnalo přes startovní čáru dřív, než závod začne.
Čekal je první velký bodovaný závod na moři. Byla to zkouška jejich námořnického umu, ovládání lodi a schopnosti pracovat jako posádka. Budou soutěžit s ostatními dvěma bratrstvy na trati ve tvaru zkoseného rovnoběžného čtyřúhelníku. Ve vzdálenosti sedmdesáti kroků se nacházela loď Delfín s Tursgudem u kormidla. A za ní Rys, Rollondova loď. Podobně jako Volavka stály na místě pouze s několika vesly venku, aby si udržovaly polohu blízko u startovní čáry.
Na rozdíl od Volavky, která nesla celkem osm vesel, měly ostatní lodě vesel dvanáct. Kromě toho byly obě vybavené velkou čtvercovou plachtou. Jednalo se o někdejší rychlé pobřežní obchodní lodě přijaté jako výukové pro výcvikový program bratrstev. Byla tu ještě třetí loď, původně určená pro Volavky. Hal však požádal o povolení závodit na Volavce a dostal ho.
„Nevím, nevím,“ pochybovačně tehdy poznamenal Erak s pohledem upřeným na malou loď. „Pořád mi připadá trochu jako nedochůdče.“ Ale nakonec ustoupil a záhadně dodal: „Vaše smůla, jestli vám sázka na ni nevyjde.“
Vyjde, říkal si v duchu Hal a prohlížel si Delfína. Tvarem se podobal vlčí lodi, i když byl podstatně menší a uprostřed širší. Ale přestože prvotním účelem Delfína bylo obchodování, byl podobně jako všechny skandijské lodě postaven tak, aby se v případě nebezpečí dal použít jako bojové plavidlo a mohl rozšířit řady vlčí flotily. Rys se nacházel ještě o kus dál a byl v podstatě úplně stejný jako Delfín. Obě ty lodě budou dost rychlé, uvažoval Hal, hlavně při zadním větru. Ačkoli jeho zaujatému zraku se nezdály tak rychlé jako Volavka.
„Vesla, zpětný záběr,“ zavolal polohlasně. Na jeho vkus se posunuli příliš blízko ke startovní čáře. Kdyby ji přesáhli, než zazní signál, museli by se obrátit, plout zpátky a znovu čáru přejíždět − a to všechno by je stálo čas. Veslaři provedli jeden zpětný záběr a loď srovnali.
Hal zdvihl oči k lodní vějičce, dlouhému úzkému praporku, který vlál na zadním vazu a ukazoval směr větru. Než doplují k prvnímu obratu, budou mít zadoboční vítr z pravoboku.
Rozhodčí seděli v malém rybářském člunu pohupujícím se ve středu čtyřúhelníku tvořícího dráhu. Ze svého stanoviště by viděli, kdyby některá ze tří lodí předčasně přejela startovní čáru.
Hal pohlédl dopředu. Ráhno a plachta na levoboku byly na místě a připravené k vytažení. Viděl, že Jarst v rybářském člunu zvedá roh ke rtům, a uslyšel, jak se nad hladinou rozlehlo hluboké zatroubení.
„Výstraha třiceti vteřin!“ zavolal. „Edvine, začni počítat.“
„Jeden šotek, dva šotci, tři šotci…“ Edvin počítal vteřiny jednotvárným hlasem a se svou vlastní pomůckou, která přesně odměřovala čas.
Halovy oči všechno přejely a zaznamenaly polohu lodi, polohu ostatních dvou lodí, startovní čáru i jeho vlastní posádku. Stig s Ingvarem byli vpředu, přichystaní vytáhnout plachtu a ráhno na stěžeň.
„… šestnáct šotků…“ drmolil Edvin.
Hal rychle pohlédl nalevo a napravo. „Ulfe a Wulfe. Připravte se na utažení plachty. Jespere, Stefane, dva zpětné záběry.“
„… dvacet šotků, jednadvacet šotků…“
„Vesla dovnitř!“
Za obvyklého ťukání dřeva o dřevo byla obě vesla vytažena a uložena. Stefan s Jesperem se přesunuli a stáli připraveni pomoct dvojčatům seřídit plachtu, až bude vytažená.
„… šestadvacet šotků…“
„Vytáhnout!“ zakřičel Hal a Ingvar se Stigem se shýbli k lanům a ráhno vyjelo vzhůru na bytelný stěžeň a vytáhlo s sebou plachtu. Vítr se do ní opřel a rozvlnil ji. Hal viděl, jak Ulf s Wulfem sahají po provazech na ovládání plachty.
„Počkejte!“ zarazil je. Kdyby ji vytáhli moc brzy, loď by mohla zrychlit a předčasně překřížit čáru.
„…třicet šotků, jednatřicet šotků…“
Signál už měl zaznít, pomyslel si. Edvin asi počítal moc rychle. Nebo mají rozhodčí špatnou časomíru. Ta…
