Pro kravičku (Jindřich Šimon Baar)

Hlavní postavy:

Hadam, Barka

Stručný děj:

Hadamovi umírá matka a on si zanedlouho potom vezme Barku, do které je už dlouho zamilovaný. Aby bylo jejich hospodářství úplné, rozhodnou se odjet pracovat do Bavor (Babor), aby si vydělali na kravičku. V Německu velmi těžce pracují a Barka tam otěhotní. Také se jí moc stýská po domově a chce se brzy vrátit zpět do Čech. Jediná věc, která jí v Německu drží nad vodou, jsou české písničky v podání malíře Pavlíka, s nímž se tam seznámí. Když si Hadam s Barkou vydělají dost peněz, aby si mohli krávu pořídit, loučí se srdečně s Pavlíkem a zvou ho na návštěvu do Čech. Po příjezdu domů se jim narodí dcera Hančička a zanedlouho se vypraví pro vytouženou krávu. Kupují ji již po cestě od manželů, kteří ji prodávají jen díky tomu, že jsou ve špatné finanční situaci, ale zdají se být hodnými lidmi. Ve vsi se kráva všem líbí. Po nějaké době ale z ničeho nic umírá. To je pro mladé manžele velká rána. V jejich zoufalství je vidí Pavlík a namaluje obraz, na kterém stojí oba ztrápení manželé vedle mrtvé krávy. Rozhodne se obraz prodat tomu, kdo manželům koupí novou krávu. Obraz je sotva za týden prodán...

— 1 —

Stručný děj

Povídka je především umístěna do Chodska a už samotný vztah ke kraji tu hraje velkou roli. Děj příběhu není nijak složitý. Dva chudí mladí lidé se vezmou, a aby si mohli zajistit skromnou existenci, potřebují si koupit krávu. Odejdou za prací do Mnichova a musí velmi těžce dřít. Německo a velkoměstský život je jim naprosto cizí, a zejména žena trpí odloučeností od domova. Jakmile mají potřebnou částku, odjedou prvním vlakem domů a začnou hospodařit. Ale kravička jim za nějaký čas pojde. Všechna jejich dřina, krátký klid a jistota přišla vniveč, jim i jejím dětem hrozí už jen bída. Na novou kravičku se sotva zmůžou a mnichovské měsíce nechtějí opakovat.

Epilog povídky poněkud zmírňuje, ale neruší její tragické vyznění. Předtím, v Mnichově, poznali malíře, který tam studoval a kterého tito prostí, nefalšovaní lidé hluboce zaujali. Slíbil, že se za nimi někdy do Postřekova podívá. Objevil se ale právě v den, kdy je postihlo neštěstí. Barka ani Hadam se s malířem nesetkali, prožívali totiž jen své zoufalství. Krátký epilog začíná tímto odstavcem:

"Na výroční výstavě malířské v Mnichově ve skleněném paláci v oddělení olejových maleb visel po roce obraz. Na chudém dvorku kolem pošlé krávy bezmocně stojí vesničané a nad ní pláčí dva chudí lidé..."

Zájemci o obraz, který vzbudil velikou pozornost svou náladovostí i technikou, se dovídají, že ho malíř prodá jen za "živou, dobrou dojnou krávu".

— 2 —