regionální

Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů – Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky… / Žili dva bratři – Martin a Hadam. Oběma otec přál, aby se dobře oženili, ale oni si raději vybrali nevěsty podle svého srdce. Martin Manku a Hadam Dodličku. Pantáta jim rozdělil …

Více
  • 13. 5. 2023

K.V. Rais věnoval tento „pohorský obraz“ památce učitelů a kněží, buditelů národních. O oblibě románu svědčí přes třicet jeho vydání. Za své pedagogické praxe na vysočině autor poznal, co pro zapadlou vesničku znamená obětavá činnost vlastenecké inteligence. Pro případ začínajícím učitelům i kněžím se vrátil k podnětnému národnímu obrození čtyřicátých let minulého století. hlavním pramenem mu byly jedinečné zápisky Věnceslava Metelky, doporučitel…

Více
  • 13. 5. 2023

Raisův román Západ (1899), stěžejní dílo velkého spisovatele, se dosud v literárním oběhu ocitalo ve stínu autorových románů „líbivějších“ (Zapadlí vlastenci) a „čtivějších“ (Kalibův zločin). Je otázka zda zcela právem – plodný autor mnoha populárních povídek a románů, řazený v učebnicových přehledech mezi realistické zpodobitele venkova – zde v komorním příběhu starého faráře zachycuje nejen atmosféru zapadlého koutu Vysočiny, ale i psychologick…

Více
  • 13. 5. 2023

Hlavními hrdiny jsou zde převážně starší lidé a jejich děti. Staří, jako nositelé morálky, ale příliš slabí na to, aby ovlivnili osudy ostatních. / Na prvních 11 stránkách knížky jsme seznámeni s životem autora a jeho dílem a dobou, ve které žil, to vše očima paní Jaroslavy Janáčkové. Dále následuje pět různě dlouhých povídek – Matka a děti, V boudě, Konec života, Do Prahy na pouť a Po letech doma, poté následují vydavatelské poznámky a autorovy vys…

Více
  • 13. 5. 2023

Chvíli je měřil pohledem – jako by uvažoval, má-li promluvit – či nemá. / „A že vám hanba není!“ řekl konečně a postavil se proti všem. / „Hanba? Jaká hanba? A proč hanba?“ zvedali se sedláci. / „Ano hanba – hanba proto, že tak dychtíte po krvi, hoříte zrovna touhou slyšet, jak naši vyhráli – kolik jich pobili – postříleli – koni pošlapali – a to jste křesťané? Až zlost máte, křivě podezříváte – na cti utrháte, když s vámi netáhne kdekdo za jeden provaz..…

Více
  • 13. 5. 2023

Tato románová trilogie, mající kronikářský ráz, obsahuje podrobná líčení a popisy chodského folklóru, zejména zvyků a obřadů vztahujících se k jednotlivým ročním obdobím a k svátkům. / Tato trilogie vypráví o chodském lidu, o jeho znovuvzkříšení v době národního obrození kolem roku 1848. Autor vykresluje velkolepý obraz tehdejší společnosti, krásy chodské krajiny, moudrosti, srdečnosti a soudržnosti prostých lidí. / Paní komisarka / Děj nás zavádí do měst…

Více
  • 13. 5. 2023

Příběhy a zážitky vesnických dětí od Šimona Jindřicha Baara se pozvolna stávají školní četbou. Všichni, kdo si tuto knihu přečtou, pochopí proč. / Osu celého vyprávění vytvářejí dvě dětské postavičky, Hanýžka Králová a Martínek Klika. Zažívají radostné i chmurné chvilky. Přestože jsou nerozluční kamarádi, dostávají se často do sporů, které vyplývají z hrdé povahy chodského člověka. Od útlého mládí musí pilně pracovat, každý má svou povinnost. To vše…

Více
  • 13. 5. 2023

Jan Cimbura: ideální jihočeský sedlák, svou láskou ke zvířatům a přírodě si získal mnoho přátel. Je vždy spravedlivý. Má vysokou statnou postavu a velkou sílu, kterou k něčemu jinému než k práci používá jen vyjímečně. Jan Cimbura se učí jako mladík u sedláka Kovandy zacházet se zvířaty a orat půdu. Zamiluje se do jeho dcery Marjánky, ale rozhodne se, že se neožení dokud nebude mít vlastní statek. Nakonec se s ní ožení, protože ji zemře manžel. Je…

Více
  • 13. 5. 2023

Hlavní postavy: / Hadam, Barka / Stručný děj: / Hadamovi umírá matka a on si zanedlouho potom vezme Barku, do které je už dlouho zamilovaný. Aby bylo jejich hospodářství úplné, rozhodnou se odjet pracovat do Bavor (Babor), aby si vydělali na kravičku. V Německu velmi těžce pracují a Barka tam otěhotní. Také se jí moc stýská po domově a chce se brzy vrátit zpět do Čech. Jediná věc, která jí v Německu drží nad vodou, jsou české písničky v podání malíře Pavl…

Více
  • 13. 5. 2023

V románu Sklení ukázal K.V. Rais rozpad sociálních mravů na vesnici a vliv peněz na lidský charakter a vztahy. Mimochodem, skleníkem zde není myšlen zahradní skleník na pěstování, nýbrž prosklená skříň, vzadu se zrcadlem, do které se umisťovalo ozdobné sklo a porcelán. / Děj románu je situován do vesničky Běleče na Českomoravské vrchovině. Tamní pojezdný Domomrázek se ožení a do domu si přivede mladou paní Gustýnku. Jeho žena se však setkává s odpor…

Více
  • 13. 5. 2023

Po smrti matky zůstal Vojtěch Kaliba v chalupě sám se svým otcem. Obě jeho starší sestry byly provdané a měly zájem na tom, aby si z chalupy odnesly co nejvíce. Navzájem si záviděly a tak švagr Smrš nutil Vojtu, aby se oženil, neboť záviděl švagrové Nedomelce, že je častěji na statku než oni a že má z toho zisk. Proto se seznámil s Karlou Boučkovou, mladou dívkou z vedlejší vesnice. Přestože byl Vojta o hodně starší, zdálo se, že se mají rádi, a …

Více
  • 13. 5. 2023

Na dva roky musím v dálku, / počkáš, budoucí má žínko? / Vrať se v město, uč se vařit, / budeš věrna, Labutinko? / Vrátil jsem se. Bůh stůj při mně! / Městem letí hrozná zmínka: / Každému, kdo chce ji míti, / patří tvoje Labutinka! / Lžeš! — Jdi večer na vrch Žlutý, / kam nevěstky v létě chodí, / najdeš tam svou Labutinku, / jak si ji tam kdo chce vodí.

Více
  • 13. 5. 2023