Celá e-kniha Chata v Jezerní kotlině ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Pavlovi Zemanovi umřel tatínek, který byl slavný boxer. Maminka se s Pavlem odstěhovala do městečka Spálené Mlýny. Pavel těžko hledal mezi spolužáky nové kamarády. Na toulkách po okolí náhodou objevil údolí s jezírkem, kam nikdo nechodí. Jednou tam však najde spolužáka Ludvu Grygara. Ludva je tichý, nenápadný chlapec, zamyšlený a tajuplný. Píše si knihu o indiánském kmenu Krí. Oba chlapci se skamarádí.
Parta kluků Tarantule, kterou vede zlý Lojza Rezek, se snaží ukrást Ludvovu knihu a najít cestu do Jezerní kotliny. Knihu a s ní i mapu cesty chce získat i blázen Dernet. Ten kdysi do údolí chodil se svým kamarádem, který se tam zabil. Dernet se zbláznil a cestu zapomněl.
Kluci prožívají v kotlině spoustu dobrodružství, postaví si tam chatu z bedniček, objeví kytky, za které dostávají od lékárníka peníze...
Všechno se ale zvrtne, když se Ludvovi ztratí kolo, které si bez dovolení vypůjčil od tatínka. Kolo se sice záhadně najde, ale Ludva se dostává do vleku špatného kluka, který jej naučí kouřit. Nakonec vážně onemocní a nebýt Pavla, asi by zemřel. Po uzdravení se vrátí do Jezerní kotliny a tím i ke svému původnímu životu.
— 1 —
Hlavní postavou příběhu o velkém chlapeckém přátelství je Pavel Zeman, jehož život se po smrti otce od základu změnil. Velkou oporou je mu kamarád Ludva Grygar. Spolu podnikají dobrodružné výpravy do téměř nepřístupné kotliny s jezírkem, kde si sami stavějí srub. Na pozadí kouzelné přírody prožívají své velké přátelství, ale i zklamání. Ludva totiž po společně skvěle prožitých prázdninách neodolá svodům špatných kamarádů, začne kouřit a těžce onemocní. Nakonec však svůj vnitřní boj vyhraje a znovu se vrátí ke zdravému životu a především kamarádství s Pavlem.
Kniha je o Pavlu Zemanovi. Jeho tatínek zemře a Pavel s maminkou se přestěhují do Spálených mlýnů. Po dlouhou dobu si Pavel nemůže najít kamarády. Začne chodit za město do hor, do úpatí s jezerem. Pojmenuje to tam Jezerní kotlina. Jednoho dne tam potká Ludvu Grygara. Z Pavla a Ludvy se stanou nejlepší přátelé. Najdou společnou zálibu - příběhy indiánů. Ludva svou vlastní knihu o indiánech začne psát.
Avšak najednou se začnou dít zlé věci. Někdo usiluje o Ludvovu knihu. Jednou večer dokonce ten někdo Pavla honí a jindy zase cloumá klikou bytu. Také dostanou dopis od jistého spolku Tarantule. Na konci školního roku společně zjistí, že spolek Tarantule tvoří kluci, které znají z ulic Spálených mlýnů.
O letních prázdninách Pavel s Ludvou v Jezerní kotlině postaví malý srub. Po prázdninách se Ludva začne kamarádit se starším klukem Filipem. Kvůli němu začne Ludva kouřit a úplně se změní. S Pavlem se přestanou vídat a Pavla to velice trápí. V ty prázdné dny bez Ludvy se Pavlovi objasní i druhá záhada. Lékárník mu poví starý příběh a Pavel zjistí, že člověk, jenž ho honil a stál před bytem, kde bydlí, nebyl nikdo jiný než soused Ludvy - pan Dernet, který v mladém věku utrpěl velké ztráty.
Mezitím se Ludva dostane do nemocnice kvůli kouření. Lékaři mu předpovídají nejbližší smrt. Avšak Ludvova chuť nadále žít a obnovení přátelství s Pavlem ho uzdraví. Opět se z nich stanou nerozluční přátelé!
— 2 —
Podtitul: Kniha podivuhodných příhod a Velikého přátelství
Dobrodružný příběh dvou chlapců - Pavla a Ludvy, které spojilo pevné přátelství a chvíle prožité v kouzelné krajině za městem.
Pavel, jehož život se po smrti otce od základů změnil, potkává v nádherném údolí daleko za městem tajuplného a nenápadného spolužáka Ludvu. Skamarádí se, vlastními silami si v kotlině postaví srub, kde stráví celé prázdniny. Pavel se od Ludvy dozví, že si píše knihu o indiánech, která se nejednou dostane do nebezpečí. Pro jednoho člověka totiž skrývá klíč k zapomenuté události dávné doby. Na pozadí kouzelné přírody oba chlapci prožívají své velké přátelství, dobrodružství, ale i zklamání. Po prázdninách se totiž s Ludvou stane něco nečekaného - neodolá svodům špatných kamarádů, začne kouřit a nakonec skončí s otravou nikotinem v nemocnici. V nejhorší chvíli vzkáže pro Pavla, aby ho přišel navštívit. I díky němu se uzdraví a oba kamarádi se opět vrátí do Jezerní kotliny.
Obsah
Kniha Chata v Jezerní kotlině od Jaroslava Foglara má 174 stránek a odehrává se nejprve v neznámém městě v části zvané Zátiší a později ve Spálených mlýnech. Hlavními hrdiny jsou Pavel a Ludva, chlapci zhruba v mém věku.
Pavlův otec byl známý boxer Zeman, který přemohl samotného Evanse. Byl ale již starý a měl nemocné srdce, a proto už nezápasil. Jednou ale dostal vyzvání od boxera Carpiho. Řekl si, že ho jistě porazí a výzvu (bohužel i přes zákaz doktora) přijal.
Zápas byl ze začátku nerozhodný. Poté ale začal náhle Pavlův otec ztrácet body. Jeho ruka často mířila směrem k srdci a asi v polovině zápasu se složil k zemi.
Zjistilo se, že podlehl srdečnímu selhání, které nepřežil!
Nastaly dlouhé časy trápení a zapomínání. Pavlova maminka se proto rozhodla přestěhovat se do Spálených mlýnů, kde měla přátele.
Pavel tam však žádné kamarády neměl a ani kolektiv jeho nové třídy ho nepřijal.
Když bylo Pavlovi jednou smutno, běžel se proběhnout do okolních lesů. Cestou narazil na místo, které později pojmenoval Jezerní kotlina a hrozně se mu zalíbilo.
Časem se konečně skamarádil s jedním klukem jménem Ludva, o kterém zjistil, že také navštěvuje Jezerní kotlinu. Začali ji tedy navštěvovat spolu.
Časem se z chlapců stali velmi dobří přátelé. Ludva prozradil Pavlovi mnohá tajemství, jako například že píše knihu o indiánském kmeni a že má na půdě skrýš, do které spolu také chodili.
Jednou tam zažili hrozné chvilky. Někdo (nebo něco) jim bušil na dveře a snažil se dostat dovnitř.
Pavel s Ludvou se rozhodli, že si v Jezerní kotlině postaví malou chatu. Začali proto sbírat z obchodů bedničky. V chatě pak strávili celé prázdniny.
Do Jezerní kotliny neznal cestu nikdo jiný, jen chlapci. Snažila se ji ale všemi způsoby zjistit banda, která si říkala Tarantule. Několikrát tím kamarády hodně ohrožovala.
Později se zjistilo, že v roklině roste vzácná bylina, kterou chtěli členové Tarantule zpeněžit.
Najednou se s Ludvou začali dít divné věci. Nebyl veselý a tvářil se jen znuděně. Zjistilo se, že kouří.
Pavlovi se nedařilo Ludvu přesvědčit, aby přestal, dokud neskončil v nemocnici s otravou nikotinem.
Mezitím měl Pavel mnoho starostí. Někdo jim ukradl Ludvovu "Zavřenou knihu" - onu, do které psal Ludva příběhy kmene. Samozřejmě to byla Tarantule, protože se dozvěděla, že kniha obsahuje plán s cestou do kotliny.
Do té chvíle se Ludva s Pavlem již moc nestýkal. V nemocnici ho ale prosil o odpuštění.
Nakonec vše (samozřejmě) dobře dopadlo. Ludva se uzdravil, objasnila se všechna tajemství a záhady, vzácnou rostlinu nosili do lékárny za účelem výroby léků zdarma a oba kamarádi opět začali chodit do Jezerní kotliny společně.
— 3 —
Dvě hodiny odpoledního vyučování byly pro oba opravdovou trýzní. Počítali minutu za minutou. A když se hlas zvonku, oznamující tentokrát konec vyučování, rozlehl po chodbách, bylo to vykoupení. Shledali se podle úmluvy před školními vraty a Pavel vyhrkl na Ludvu: "Tak co, napadlo tě něco?"
Ale Ludva nevypadal ani trochu moudře. "Neměl jsem čas přemýšlet," pravil. "U nás se zkoušelo a pořád to práskalo kolem mne. Bylo zkoušení všichni od F a od H. Já jsem nějakým zázrakem vypadl. Ale strachu jsem si zažil dost, byla by to dnes pěkná sardel."
Ploužili se ulicemi. Pavel se pohledem zavrtával každému kolemjdoucímu chlapci do obličeje. "Nejdříve musíme dostat toho spratka," mluvil, "ten nám pak poví, kdo ho pro knihu poslal, kam ji odnesl. Nevěřím, že by dopis psal on, na to je příliš malý."
"To by ale taky mohlo trvat několik dní. Spálené Mlýny nejsou sice velké hnízdo, ale hledat mezi několika tisíci jednoho, to dá přece jen těžkou prácičku."
"Asi takhle vypadal, takhle byl velký," ukazoval Pavel každou chvíli na nějakého chlapce.
"Musíme na to jít vědecky," řekl rozvážně Ludva. "Musí nám pomoc logika, četl jsem o tom, znamená to přemýšlet o věci tak, jak se asi mohla nejpravděpodobněji stát."
"Nerozumím přitom ale ani za mák, jak tu logiku chceš přinutit, aby nám pomohla knihu nalézt," namítl bezradně Pavel.
"Dobrá, dobrá, nech mě domluvit," utěšoval ho Ludva, ačkoli měl ještě větší právo být rozmrzelý a zoufalý. "Mysleme tedy logicky: co bychom asi dělali my, kdybychom byli v situaci toho, kdo nám knihu vzal? Měli bychom knihu, a přece bychom k ní nemohli!"
"Pokusili bychom se skříňku otevřít!" odpovídal Pavel zkroušeně jako žáček ve škole.
"Ano, otevřít, výborně! To už je logické myšlení," skoro jásal Ludva. "A co dál? Představ si to přece! Chtěl bys skříňku otevřít! Co bys na to vzal? Jak bys skříňku otvíral?"
"No - šel bych myslím se skříňkou domů. A snažil bych se, aby mne s ní nikdo neviděl." Pavel se na chvíli odmlčel. Přemýšlel, co by dělal dál, kdyby byl na místě neznámého zloděje. Pak pokračoval: "Vzal bych doma nějaké dláto nebo sekyrku a pokusil bych se otevřít víko skříňky."
"Načež bych asi dláto zlomil a na sekyře udělal zuby, protože skříňka - jak je jistě pánovi známo - byla ocelová," smál se Ludva a Pavel mu v duchu málem zazlíval dobrou náladu.
"Ano, to by se asi stalo -" připustil rozmrzele.
"Tak vidíš, jak už jsme daleko! A co děláš s věcmi, které nemůžeš otevřít?"
Pavel pořád nevěděl, kam Ludva míří, a tak jen řekl: "Ať jsem papež, jestli tomu rozumím!"
"Má ty dobroto, má ty prostoto," křižoval se Ludva. "No, co přece děláš se zámkem, který to nejde otevřít? K zámečníkovi, kamaráde, k zámečníkovi se obyčejně chodí s takovými věcmi, rozumíš?"
