Celá e-kniha Emma ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Emma je dalším úchvatným románem od Jane Austenové, která jej opět vypráví s nadhledem, ale především se svým typickým humorem. Tato autorka žila na přelomu 18. a 19. století, a přesto její knihy jsou velmi aktuální i v dnešní době. Svým typickým vybroušeným stylem i námětem knih totiž opravdu zaujme i dnešního čtenáře.
Hlavní postavy
Emma Woodhousová - mladá dívka ze zámožnější rodiny; zpočátku velmi marnivá
Harriet Smithová - prostoduchá, ale dobrosrdečná schovanka z místního penzionátu; nemanželské dítě
George Knightley - 37letý muž; rozvážný velmi inteligentní; soused Woodhousových
Frank Churchill - syn pana Westona
Jane Fairfaxová - mladá dívka; žije u pěstounů; je na návštěvě u babičky
pan Woodhouse - otec Emmy; starý muž, lpí na zdraví
pan Elton - místní farář; zpočátku příjemný, poté okázalý a nadutý
manželé Westonovi - blízcí přátele Emmy; často se navštěvují (Paní Westonová je bývalá vychovatelka Emmy)
manželé Knightleyovi - bratr George a sestra Emmy; žijí v Londýně, pravidelně se stýkají
Robert Martin - místní farmář; inteligentní a pracovitý
Stručný děj
Emma Woodhousová se svým otcem žije poklidným životem v jejich rodinném sídle Hartfieldu, který se nachází nedaleko prostého venkovského městečka Highbury. Děj začíná v den, kdy se Emmina bývalá vychovatelka vdala za pana Westona. Tím ztrácí Emma nejlepší přítelkyni a zůstává osamocena s otcem. Pravidelně je ovšem chodí navštěvovat jak novomanželé Westonovi, tak všichni jejich známí z Highbury a také jejich rodinný přítel pan Knightley. Ten jako jeden z mála nevidí v Emmě učiněnou dokonalost, ale vidí také mnoho jejích stinných stránek a často jí je vytýká. Po nějakém čase si Emma za svou novou přítelkyni vyvolí Harriet Smithovou, prostou schovanku v místním penzionátu. Ta je zamilovaná do Roberta Martina, ale Emma je přesvědčena, že je pod její úroveň. Harriet jí bezmezně věří, a když ji přijde od Roberta Martina nabídka k sňatku, nechá se od ní přesvědčit, aby ho odmítla. Emma si pro Harriet vyhlédla jiného muže - pana Eltona, místního faráře. Na první pohled je to milý, příjemný a uhlazený člověk. Všemi možnými způsoby se je snaží dát spolu dohromady. Pod jejím vlivem se do něj Harriet zamiluje. Pan Elton ovšem její snahy mylně pochopí a požádá o ruku Emmu, která ho šokovaně odmítne, tím ho urazí a dodatečně zjistí, že Harriet opovrhuje. Když to Harriet zjistí, je nešťastná a zhrzený pan Elton odjíždí do lázní, odkud se po nějaké době vrací s manželkou. Mezitím do Highbury zavítá pan Frank Churchill, který přijede navštívit svého otce, pana Westona. Je představen Emmě a začíná se jí okamžitě dvořit. Zpočátku si myslí, že se do něho zamilovala, ale není to pravda. Hodlá stále dodržet své předsevzetí a nikdy se nevdat. V této době se také ve městě objevuje Jane Fairfaxová, mladá krásná dívka, která přijela navštívit své příbuzné v Highbury. Ta nikdy neměla Emminy sympatie, protože je příliš rezervovaná. Když se po nějaké době objeví novomanželé Eltonovi, zjistí Emma, že paní Eltonová je přímo nesnesitelná, hrubá a nevychovaná a všechny své vlastnosti přenesla i na manžela. Emmu okázale ignorují a Harriet se snaží otevřeně ponížit. To Harriet vyléčí za stále trvající lásky k panu Eltonovi, ale díky jeho velké laskavosti se zamiluje do pana Knightleyho. To ovšem Emma netuší a myslí si, že Harriet miluje Franka Churchilla. Frankovi zemře teta, která ho velmi omezovala v rozletu a nedlouho poté se provalí jeho již déle než rok trvající zasnoubení s Jane Fairfaxovou. Všechny to velmi překvapí a mnoho lidí si dělá starosti o Emmu, jak to nese. Myslí si totiž, že je do Franka zamilovaná. Ona sama si dělá starosti o Harriet. Ovšem když si s ní promluví, čeká ji obrovské překvapení. Zjistí, že Harriet Franka nikdy nemilovala, ale že miluje pana Knightleyho a dělá si naděje, že náklonnost je oboustranná. V této chvíli si totiž konečně uvědomí, že ona pana Knightleyho miluje z celého srdce a začne být hrozně nešťastná. Po několika dnech se pan Knightley vrací z Londýna a navštíví ji. Při rozhovoru ji vyzná svou lásku a požádá ji o ruku. Zasnoubí se spolu. Celý příběh v podstatě končí trojicí svateb: Roberta Martina s Harriet; Emmy a pana Knightleyho; Franka Churchilla a Jane Fairfaxové.
Emma je velmi chytrá a bystrá, musí ovšem zažít několikerá trápení a soužení, aby překonala svou marnivost a přezíravost, aby poznala sebe sama a aby si konečně uvědomila své city. Odměnou jí je sňatek s panem Knightleym, který ji už mnoho let oddaně miluje. Emma se nakonec přestane důvěrně přátelit s Harriet Smithovou, která nakonec po velkém trápení s uměle rozdmýchanou neopětovanou láskou najde konečně své pravé místo. A pan Knightley, ten je sňatkem s milovanou "polepšenou" Emmou odměněn za léta trpělivého přátelství a stálého usměrňování a domlouvání.
— 1 —
V dobách, kdy ženy bývaly křehké květinky a mladé dívky často interesantně omdlévaly, vytvořila Jane Austenová ve své Emmě hrdinku z jiného kadlubu. Když v útlém mládí ztratí matku a na otce, slabošského hypochondra, nelze spoléhat, ujme se správy věcí na rodném panství sama a nároky, které na ni nelehká situace klade, vypěstují v bystré dívce vlastnosti suverénního generála. Jen ona všemu rozumí, jen ona ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem ovšem kráčí od maléru k maléru a často pěkně zavaří i těm, kterým upřímně chtěla pomoci. Ale protože jí nechybí dobré srdce, časem zmoudří a pochopí, kde hledat v životě ty pravé hodnoty.
Román (v jeho filmovém zpracování ztvárnila Emmu oblíbená Gwyneth Paltrowová) zažívá v poslední době novou vlnu čtenářského zájmu. Je to snad tím, že dnešní ženy v jeho hrdince rozpoznávají předchůdkyni svého emancipačního úsilí o společenské uznání svých schopností i úskalí, jimž by se přitom měly vyhnout? Anebo je to prostě tak, že ctnosti a noblesa doby minulé nám i dnes v podání tak dobré autorky, jako je Austenová, mají co říct? Kdoví.
Stručný děj
Emma Woodhousová žije v rodinném sídle Hartfieldu se svým otcem. Na počátku děje zažije Emma jedno velké zklamání, když se její milovaná vychovatelka a výborná přítelkyně slečna Taylorová provdá za pana Westona, a tak Emma zůstane v domě sama s otcem. Novomanželský pár s jejich dobrými přáteli a panem Knightleym je ale často navštěvují. Pan Knightley jako jediný nevidí v Emmě dokonalou, hezkou, bystrou dívku, ale vidí i její stinné stránky povahy jako je její panovačnost, marnivost, a tak jí je často vyčítá. Novou Emminou přítelkyní se stala Harriet Smithová, která je zamilovaná do Roberta Martina, o němž si Emma myslí, že je pod její úroveň. Protože se Harriet dala Emmou přesvědčit, odpoví na jeho žádost o ruku NE. Emma si již dávno vzala za vlastní úkol vybrat pro své blízké jejich dokonalé protějšky. Pro Harriet vybrala pana Eltona a snažila se je dát dohromady. Harriet se do pana Eltona zamiluje, ale on místo Harriet požádá o ruku Emmu, která ho šokovaně odmítne. Pan Elton se urazí a odjede do lázní, odkud se vrátí s manželkou. Emmě se mezitím začíná dvořit Frank Churchill, který přijíždí navštívit svého otce pana Westona. Emma si ze začátku myslí, že je dokonce do Franka Churchilla i přes své předsevzetí zamilovaná.
Do Highbury přijíždí Jane Fairfaxová, která je Emmě od začátku nesympatická svou rezervovaností. Emmě je také velice protivná a nesympatická paní Eltonová pro svou hrubost a nevychovanost. Harriet se definitivně zbavila lásky k panu Eltonovi a zamiluje se do pana Knightleyho, což Emma neví a myslí si, že Harriet miluje Franka Churchilla. Po smrti Frankovy tety vyjde na světlo zpráva o rok trvajícím zasnoubení Franka Churchilla s Jane Fairfaxovou. Emma si po této zprávě dělá starosti o Harriet, protože si stále myslí, že je Harriet do Franka zamilovaná. Čeká ji velké překvapení, když jí Harriet oznámí, že nemiluje Franka Churchilla, ale pana Knightleyho. V tuhle chvíli začne být Emma hrozně nešťastná, protože si uvědomí, že to ona pana Knightleyho miluje z celého srdce. Takže když se pan Knightley vrátí po několika dnech z Londýna a vyzná jí lásku, odpoví na jeho žádost o ruku kladně. Příběh končí trojí svatbou: Roberta Martina s Harriet; Emmy a pana Knightleyho; Franka Churchilla a Jane Fairfaxové.
Hlavní postavy
Emma - bystrá, chytrá, hezká, dobrosrdečná, panovačná a marnivá dívka z bohaté rodiny
Harriet Smithová - prostoduchá a dobrosrdečná schovanka z místního penzionu
George Knightley - inteligentní a rozvážný muž
Frank Churchill - syn pana Westona, mladý, šarmantní mladík
Jane Fairfaxová - mladá dívka žijící u pěstounů, která přijíždí na návštěvu za babičkou
pan Woodhouse - otec Emmy, starý muž, který má neustále strach o zdraví svých blízkých
pan Elton - místní farář, zpočátku příjemný, poté okázalý a samolibý
Robert Martin - místní farmář, pracovitý a inteligentní, trochu nevychovaný muž
manželé Westonovi - blízcí přátelé Emmy, kteří ji často navštěvují
manželé Knightleyovi - často navštěvují Emmu; pan Knightley je bratr George a paní Knightleyová je sestra Emmy
— 2 —
Anglický román s jemným humorem líčí lidské zrání mladé dívky v prostředí venkovského městečka na počátku 19. století.
Mladá Emma má snad všechno. Je mladá, hezká, bystrá, z dobré rodiny a může se pyšnit jak hudebním, tak malířským umem. Žije poklidný život v Hartfieldu se svým starostlivým otcem. Často je navštěvují jejich sousedé a známí - například upovídaná slečna Batesová s tetičkou, ctěný pan Knightley nebo paní Westonová. Paní Westonová, dříve slečna Taylorová, byla Emmina učitelka do té doby, než se provdala a odstěhovala. Tuto změnu nesla těžce jak Emma, které byla nejlepší přítelkyní, tak především pan Woodhouse. Emmina sestra Isabella se vdala za bratra pana Knightleyho a bydleli i se svými čtyřmi dětmi v Londýně. Aby se necítila příliš smutně, našla si Emma přítelkyni Harriet Smithovou, která měla sice sporný původ, ale Emma pevně věřila, že je z dobré rodiny. Harriet požádá o ruku její velmi dobrý přítel Robert Martin a ona se radí s Emmou, co má dělat. Ale Emma tento sňatek okamžitě zamítne, protože pan Martin není z dobré rodiny (je "pouze" statkář) a podsouvá Harriet, že má na víc. Nakuká jí, že se do ní zamiloval místní farář pan Elton. Harriet Martinovu nabídku odmítá. Bystrý pan Knightley, jenž Emmě občas něco vytkne a od něhož jediného si to Emma nechá líbit, ji podezírá, že za zkaženým sňatkem stojí ona. Je mu to líto, protože pana Martina zná a ví, že je dobrý člověk. Emma toho příliš nedbá a snaží se dát dohromady pana Eltona s Harriet. Když už to začíná vypadat dobře, vyzná pan Elton lásku Emmě. Ta ho odmítne. Během té doby se do Hartfieldu dostaví neteř paní Batesové - slečna Fairfaxová, jež dosud bydlela u svých pěstounů Campbellových. Emma ji nemá příliš v lásce snad proto, že je téměř dokonalá. Její chování je vzorné, je krásná, talentovaná a všemi oblíbená. Krátce po příjezdu slečny Fairfaxové se objevuje pan Frank Churchill, kterého všichni tak dlouho očekávali. Je totiž slušnost, aby se představil nové manželce svého otce paní Westonové. Pan Churchill se po dobu svého pobytu dvoří Emmě, které tím lichotí, jelikož je Frank všemi mile přijat a má příjemné vystupování. Pan Churchill se však musí brzy vrátit, protože má jistou povinnost vůči svým opatrovníkům tetě a strýci. Potom co Emma odmítne pana Eltona, odjede pan Elton na čas pryč. Když se vrátí, oznámí stroze všem, že se oženil. Všechny tím zaskočí. Svou manželku po čase představí i ostatním a všem se zdá být milá. Avšak ti bystřejší odhalí její povrchnost. Paní Eltonová se ujme slečny Fairfaxové a snaží se jí najít práci jako guvernantce. Mezitím se konají různé plesy a společenské akce, kde se Emma sblíží s panem Churchillem. Za pár dní však dorazí dopis, že jeho tetička zemřela. Frank ihned odjíždí. V těch dnech si Emma mnohokrát povídá s paní Šestinovou. Po několika zmínkách o tom, že je pan Knightley zamilovaný do Jane Fairfaxové, začne Emma zjišťovat, že žárlí. Když se po pár dnech pan Churchill vrátí, oznámí Westonovým, že jelikož je jeho bohatá a neústupná teta mrtvá, nic už mu nebrání ve sňatku se slečnou Fairfaxovou. Byl s ní totiž po celou dobu tajně zasnoubený a nikdo to nevěděl. Paní Westonová se bojí o Emmu, protože se jí Frank tak okatě dvořil. Ta ji však ujistí, že k němu nechová jiné city než přátelské. Pan Churchill se jí za své chování náležitě omluví. Jeho náklonnost k ní byla vlastně trik, jak odloudit pozornost od něj a od slečny Fairfaxové. Vše se nakonec rozuzlí. Robert Martin požádá Harriet znovu o ruku, a ta již přijme. Pan Churchill si vezme Jane Fairfaxovou a i pan Knightley se konečně odhodlá a vyzná Emmě svou vřelou lásku. A Emma si ho vezme!
— 3 —
Doufala, že se teď dočká odpovědi - aspoň pár slov na ujištění, že její chování už chápe. On však mlčel dál, hluboce zamyšlen, jak jí připadalo. Nakonec prohlásil docela vyrovnaným hlasem:
"Neměl jsem o Franku Churchillovi valné mínění. Při pouštím ale, že se mohu mýlit. Poznal jsem ho jen povrchně. A kdyby se i ukázalo, že jsem ho nepodcenil, třeba z něho ještě bude dobrý člověk. - Po buku takové ženy k tomu má šanci. - Nemám důvod na něho nevražit - a kvůli ní, jejíž štěstí závisí na jeho charakteru a počínání - mu rozhodně budu přát vždy jen to nejlepší."
"Nepochybuji, že spolu budou žít šťastně," poznamenala Emma. "Myslím, že je poutá oboustranná hluboká láska."
"Má to ten chlap štěstí!" prohlásil procítěně pan Knightley. "V tak mladém věku - ve třiadvaceti - když muž, pokud si už volí manželku, zpravidla volí špatně, a jemu spadne do klína taková výhra! - Kolik šťastných let má ve vší pravděpodobnosti před sebou! - Je si jist láskou takové ženy - nezištnou láskou, protože u Jane Fairfaxové při její povaze o tom není pochyby. Všechno mu hraje do ruky - jsou si společensky rovni - mám na mysli způsob výchovy, mravy a zvyklosti, na kterých tolik záleží. Jsou si rovni ve všem až na jedno - a tato položka, když o jejím bezelstném citu nemůže být pochyb - jen zdvojnásobí jeho štěstí, protože bude v jeho moci zajistit jí jedinou výhodu, kterou dosud postrádala. - Muž by měl mít vždycky ctižádost nabídnout ženě lepší domov než ten, odkud ji odvádí. A je-li tohle v jeho moci a zároveň se může spolehnout na její oddanost, pak si může skutečně připadat jako vyvolený mezi smrtelníky. - Frank Churchill je pravé dítko Štěstěny. Všechno se obrátí v jeho prospěch. - Seznámí se v lázních se slečnou, dobude si její lásky, neodradí je ani bezohledným chováním - a kdyby mu celá rodina se svíčkou ve dne hledala manželku, nenašli by mu lepší. - V cestě stojí teta. - Teta zemře. - Jemu stačí o něco si říct. Jeho příbuzní mají na mysli jen jeho blaho. - Zachoval se vůči kdekomu ohavně. A všichni mu s největší radostí odpustí. - Ten chlap má z pekla štěstí!"
"Říkáte to, jako byste mu záviděl."
"Vždyť mu také závidím, Emmo. V jedné věci mu upřímně závidím."
Na tohle mu Emma nedokázala nic říci. Zřejmě se ocitli na půl slůvka od Harriet, a v ní se všechno vzbouřilo a jen si přála tento námět odvrátit. Rozhodla se: zavede řeč na něco docela jiného, třeba na děti v Londýn; a už se nadechovala, když ji pan Knightley překvapil slovy:
"Neptáte se, v čem mu závidím. - Vidím, že jste si umínila neprojevit zvědavost. - Činíte moudře - ale já tak moudrý být nedokážu. Emmo, musím vám povědět, nač se nechcete zeptat, třebaže vzápětí možná budu litovat, že jsem to vyslovil."
"Ale to neříkejte, neříkejte nic!" zvolala překotně. "Posečkejte, abyste si mohl všechno rozvážit, nezavazujte se!"
"Děkuji vám za radu," odpověděl zcela zdrceně a už ze sebe nevypravil ani hlásku.
Emma nesnesla pomyšlení, že ho ranila. Touží se jí svěřit - možná se s ní poradit - ať ji to stojí co stojí, ona ho vyslechne. Může mu být oporou v jeho záměrech nebo ho s nimi smíří; může oprávněně vyzdvihnout Harrietiny přednosti nebo zdůraznit jeho vlastní nezávislost, a tím ho třeba vysvobodí z nerozhodnosti, která je pro člověka jeho povahy horší než jakákoli alternativa. - Mezitím došli k domu.
"Vrátíte se asi dovnitř," poznamenal.
"Ne," odvětila Emma, utvrzena ve svém rozhodnutí tím, jak nešťastně to říkal. "Ráda bych se ještě trochu prošla. Pan Perry je dosud uvnitř." Po pár krocích dodala: "Zarazila jsem vás před chvílí tak příkře, pane Knightley - bojím se, že se vás to dotklo. - Jestli si však přejete promluvit si se mnou otevřeně jako dávný přítel - jsem vám ve jménu toho přátelství k službám. - Vyslechnu, cokoli si přejete. A řeknu vám otevřeně svůj názor."
"Jako přítel -!" opakoval pan Knightley. - "Emmo, takové označení mně bohužel - Ne, nepřeji si nic - Ale jen - ano, nač váhat? - Zašel jsem už příliš daleko, abych měl co tajit. - Přijímám vaši nabídku, Emmo. - Jakkoli vám to může připadat podivné, přijímám ji a obracím se na vás jako přítel. - Povězte mi tedy: cožpak nemám naději jednou uspět?"
Závažnost otázky mu nedovolila pokračovat slovy. Zůstal stát, aby se jí zeptal pohledem, a výraz v jeho očích ji docela přemohl.
"Emmo má nejdražší," řekl, "protože nejdražší mi navždy zůstanete, ať tento náš rozhovor skončí jakkoli, má nejdražší, vřele milovaná Emmo - povězte mi to hned teď. Řekněte, ne, je-li to nutné." Nebyla s to ze sebe slůvka vypravit. "Nic neříkáte," zvolal ve velkém vzrušení, "neříkáte vůbec nic! Já od vás prozatím víc nežádám."
Emma byla v této vypjaté chvíli blízka mdlobám. Nad všemi pocity převládala hrůza, aby se z toho přešťastného snu neprobudila.
"Nejsem žádný velký řečník, Emmo," oslovil ji znovu po chvíli a z jeho hlasu zaznívala tak upřímná, hluboká a zjevná něha, že vypovídala sama za sebe. "Kdybych vás tolik nemiloval, snad bych o tom spíš dokázal mluvit. Ale vy mne přece znáte. - Neuslyšíte ode mne nic než pravdu. - Káral jsem vás, četl vám levity a vy jste to přijímala tak, jak by to nedokázala přijmout žádná žena v celé Anglii. Přijměte stejně tak i pravdy, které vám chci teď vyjevit, nejdražší Emmo. Působivým podáním si vás možná nezískám. Bůhví, že jsem se jako dvorný ctitel zrovna nevyznamenal. - Ale vy mne chápete. Ano, vidím, že chápete mé city - a budete je opětovat, pokud vám to bude možné. V této chvíli nežádám nic, než abyste na mne promluvila, jen abych jedinkrát zaslechl váš hlas."
