Černý tygr (James Patterson)

Kapitola 118

televizi běželo cnn. Britský reportér mluvil vedle snímku luxusního obytného komplexu – bílých dvouposchoďových budov v úhledných řadách zabraných z výšky.

Titulek hlásal: „Aktuální zpáva – rezidenční čtvrť Summit Oil, Bonny Island, Nigérie.“

„Nikdy předtím nebyly unášeny celé rodiny,“ říkal reportér, „a rozhodně ne takové množství živých rukojmích.

e-mailu zaslanému mezinárodnímu tisku se k odpovědnosti za incident přihlásila organizace Lid za osvobození delty Nigeru – a ke zprávě připojila tyto šokující záběry.“

Na obrazovce se objevilo zrnité video natočené infračervenou kamerou.

Desítky lidí seděly na podlaze v temné hale. Hlavy měli zakryté, ale snadno se dalo poznat, že na filmu jsou muži, ženy a děti. Někteří plakali, jiní žalostně sténali.

„To všechno jsou britští a američtí občané,“ informoval mě velvyslanec Oweleen. „Máte štěstí, že se vůbec dostanete do letadla odtud.“

„Do letadla? Kdy?“

Zvedl ruku a pohlédl znovu na televizi. „Podívejte se na tohle, ano? Vidíte, co se děje?“ Na obrazovce vyskakovali z náklaďáků ozbrojení vojáci.

Britský reportér pokračoval: „Vládní síly komplex obklíčily, zatímco mezinárodní ekonomický tlak narůstá.

Kvůli výhrůžkám dalšími útoky se podíl uzavřených ropných zařízení v celém regionu blíží sedmdesáti procentům, což je považováno za katastrofu.

Ohroženy jsou zvláště čínské, francouzské, holandské a samozřejmě americké zájmy. Za normálních okolností pokrývá Nigérie z dvaceti procent americkou spotřebu ropy.

Na stole zabzučel telefon. Velvyslanec Oweleen zvedl sluchátko. „Ano?“ řekl. A pak: „Pošlete je sem.“ „Pane,“ zkusil jsem to znovu, „nežádám tolik. Potřebuji si jenom zavolat –“

„Necháme vás osprchovat a seženeme vám nové šaty. A okamžitě vám vystavíme nový pas. Ale pak odjedete. Zapomeňte na svůj lov. Právě skončil.“

Už jsem se neudržel. „Já nepotřebuju sprchu! Ani čisté šaty. Potřebuju, abyste mě vyslechl. Právě jsem byl svědkem toho, jak byla ve věznici Kirikiri zavražděna reportérka Adanne Tansiová. Psala důležitou reportáž související s těmi násilnostmi na ropných polích.“

Dveře kanceláře se otevřely a Oweleen pohlédl za mě. Bylo to, jako by mě přestal poslouchat v okamžiku, kdy jsem zvedl hlas. Dokonce ani neodpověděl na to, co jsem řekl.

Promluvil přímo k dvoučlenné eskortě námořnictva, která tam čekala. „Tady jsme skončili. Odveďte detektiva Crosse dolů a připravte ho na cestu zpátky do USA.“