Maggie Cassidyová (Jack Kerouac)

kapitola 39

Fotbalovou sezónu jsem absolvoval s obrovským úspěchem, na hřištích explodovaly fiesty bláznovství a zlatavě podzimních výkřiků slávy — a najednou sedmého listopadu, kdy jsem se zklidnil a přestal se zmítat trápením a nerozhodností a požehnaně si užíval tu záplavu nových věcí v životě, nové party, nové Nové roky — kdy jsem si zaznamenával na malé obálky "Kereskyho taktika" nebo "Obrana v Garden City" (studoval diag-ramy soupeřova týmu) nebo "5 dolarů poplatek za laboratoř" nebo "napsat si v podzemce vzorečky do matiky" — a měl okolo padesáti hlučných přátel, co stoupali po příkrém svahu od podzemky ke školnímu paláci v rudých ránech, kdy vždycky strašili nějací noví ptáci — prásk — jako blesk z čistého nebe přichází dopis od Maggie a vzadu na obálce (ve slovech, co přilétla jako vesmírná loď a přistála před mrtvolou) stojí: "Maggie Cassidyová, Massachusetts Street 41, Lowell Mass."

Jacku,
ať hned víš, kdo ti píše, Maggie. Jenom pro případ, že bys chtěl tenhle dopis roztrhat.
Asi ti připadá divný, že ti píšu. Ale to je vedlejší. Píšu, abych se dozvěděla, jak se máš a jak se ti líbí ve škole. Jak se to tam vůbec jmenuje.
Jacku, nechceš mi zkusit odpustit všechno, co jsem ti provedla. Asi se mně směješ, ale já to myslím fakt vážně.
Asi před dvěma týdny jsem potkala ve městě tvoji mámu se sestrou. Kdybysme spolu chodili, zastavila bych se a povídala si s nima, ale styděla jsem se, co kdyby se mě zeptaly, jestli jsem ti napsala. Nevěděla bych co říct. Jacku, nemůžeme se usmířit, je mi hrozné líto všeho, co jsem udělala.
Nevím, čím to je, ale někteří kluci, co tě znají, mě zkoušeli zvát na rande, jenom co se dověděli, že jsme se rozešli, třeba Ghet Rave a jiní, o kterých bych radši pomlčela. Mám Gheta ráda, ale chodit bych s ním nechtěla. Nejdřív se hrozně vykrucoval, ale nakonec mi dal tvoji adresu. Taky se na tebe ptal Bloodworth.
Tak ahoj, Jacku, když neodepíšeš, budu vědět, žes mi neodpustil.

MAGGIE

V hodině studijního volna jsem přemýšlel, ale když jsem zahlédl ten zvláštní obličej centra našeho týmu Hunka Guidryho, poslal jsem mu ten dopis, aby si ho přečetl, abych mu ukázal, že mám taky holky. Řekl ne. Napsal na obálku: "Co to jsou za kraviny! Lámeš holkám srdce jak Casanova." Napsal jsem Maggie o něco později.