Podpořte LD sdílením:
Anotace
Dekameron
Obsah Dekameronu tvoří sto novel, které jsou vyprávěny na venkově nedaleko Florencie roku 1348. Společnost deseti mladých lidí - sedmi žen a tří mužů - utíká z Florencie před morem. Zůstávají na venkovském sídle, kde během deseti dnů vypráví každý člen skupiny příběh na dané téma. Celkem tedy vzniká sto novel.
Roku 1348 propukl ve Florencii mor, který zkosil velkou část místního obyvatelstva. Lidé umírali po tisících, zmizely celé rodiny. Proto ve městě přestala existovat jakákoli míra mravnosti a chování.
Jednoho dne se v kostele sešly mladé dámy, které v hloučku diskutovaly o opuštění města. Aby nezůstaly samy napospas, přizvaly si k sobě ještě tři mladíky. Všech těchto deset mladých lidí se usadilo v letním sídle mimo veškerou civilizaci, a aby si ukrátili chvíli, začali si povídat příběhy, které zaslechli a nechali se po celý den vést jedním vládcem, resp. vládkyní.
— 1 —
Den první
Vládkyní se stává Pampinea, která postupně vyzývá své přátele k vyprávění bez udání tématu.
První příběh – Pamfilo
První den začne Pamfilo s příběhem sira Ciappelletta. Musciatto Franzesi byl velmi bohatý a jednou se rozhodl vyhledat pomoc Ciappelletta, aby vymáhal dluhy v Burgundii. Ciappelletti bydlel u dvou Florenčanů, když jednoho dne onemocněl a vypadalo to, že brzy zemře, přivedli za ním mnicha a sir se mu vyzpovídal. Mnich mu uvěřil, že je velice zbožný a bez hříchů. Věřil mu a ještě dlouho po jeho smrti byl přesvědčen o tom, že byl svatý.
Druhý příběh – Neifile
Giannotta di Civigni byl veliký kupec, který vyznává křesťanskou víru. Jeho společník Abrahám neuznává křesťanství, neboť si myslí, že je to víra prosperující a ta nehojen upadá. Abrahám se tedy rozhodne vydat do Říma, aby se zjistil více. Gianotta se mu v tom snažil zabránit, protože si byl více než jistý, že zjistí, že ve skutečnosti to není tak růžové.Díky jeho radám, aby cestu zružil, se stal křesťanem.
Třetí příběh – Filomena
Jednou si sultán Saladin potřeboval půjčit hodně peněz. Dlouho přemýšlel, až ho nakonec napadl žid Melchisedech, který byl zároveň i lakomý. Našel záminku, jak nad židem vyzrát. Zavolal žida k sobě a položil mu otázku, jestli je lepší víra křesťanská, židovská nebo saracénská. Žid nebyl hloupý a místo otázky mu vyprávěl příběh o prstenu. Sultán se i přes to stal nakonec jeho dobrým přítelem.
Čtvrtý příběh – Dioneo
Mladý mnich se procházel kolem kláštera a spatřil mladou pohlednou dívku. Dlouho si povídali v jeho cele. V tom šel kolem opat a slyšel dívčin hlas. Mnich si ho všiml také a odešel. Předal opatovi klíče a tvrdil, že jde do lesa, ve skutečnosti ho sledoval. Opat do cely nahlédl a s dívkou si také dlouho povídal a pojal k ní náklonnost. Nakonec pochopil, že je nesmyl mnicha trestat za to co sám udělal.
Pátý příběh – Fiammetta
Příběh pátý vypráví o králi Filipovi Jednookém. Jeden rytíř mu kdysi začal vyprávět o své ženě, jak je velice krásná a počestná. Král se do ní okamžitě zamiloval, aniž by ji viděl. Rytířova žena na jeho uvítání nechala vystrojit hostinu, kde byly jen samé slepice. Když se jí král zeptal proč, odpověděla mu, že ženy se tady možná liší oblekem, ale jinak jsou úplně stejné jako všude jinde. Král ihned odjel.
Šestý příběh – Emilia
Jeden muž svou chytrostí přelstil obávanou inkvizici a ještě si z nich udělal srandu, když je označil za lenochy, aniž by to proti němu použili.
Sedmý příběh – Filostrato
Cana della Scala je velmi bohatý muž. Jednou uspořádal velikou slavnost, ale netrvalo dlouho a zrušil jí. Všichni odjeli, ale jen Bergamino zůstal. Jednoho dne se octl velmi zarmoucen před Canem. Aby ho trochu pozlobil, hned se ho zeptal, co se mu stalo. Bergamin mu začal vyprávět příběh o jednom muži, kterému se dostalo pomoci i přes všechna nedorozumění.
Osmý příběh – Lauretta
V Janově žil velmi urozený a bohatý muž jménem Ermino de´Grimaldi. Kvůli jeho velké lakotě se mu začalo přezdívat Ermino Lakota. Kdysi ho navštívil nějaký muž, který slyšel o jeho nedobrých vlastnostech. De´Grimaldi ho provedl po celém jeho domě. Když se ho zeptal co si má nechat vymalovat v sále. Odpověděl, že štědrost. A tak se z něho stal ten nejhodnější muž v celém jeho okolí.
Devátý příběh – Elisa
Kdysi putovala jedna gaskoňská paní ke Svatému hrobu, na cestě zpět jí však potupilo několik mužů. Tak se rozhodla, že si půjde stěžovat králi. Avšak kdosi jí pravil, že to nemá cenu. Tak si umínila, že se mu tedy vysměje. Zeptala se ho tedy jak snáší křivdy, které na něm byly spáchány. Král si uvědomil svoje chyby a velice přísně pak stíhal každého, kdo se nějak prohřešil.
Desátý příběh – Pampinea
V Bologni žil kdysi sedmdesátiletý lékař Alberto. I přes vysoký věk se zamiloval do jedné vdovy. Ta zanedlouho zjistila, že je do ní zamilovaný a tak se mu vysmívala. Když se ho zeptala, proč tomu tak je odpověděl jí, že když svačí pojídají vlčí boby a pórek, a i když pórek není nijak dobrý, pořád je lepší než hlavička pórku. Ale ona, že pojídá nať, která není dobrá, ani k ničemu není. Nakonec se jí zeptal jestli by si při vybírání milenců počínala stejně. Kdyby tomu tak bylo, vybrala by si jeho a ostatní by zapudila. Poté přiznala svojí chybu.
Na konci vyprávění se královna Pampinea vzdává svého vavřínového věnce a věnuje jej nové panovnici Filomeně, která se rozhodne dát vyprávění řád a stanoví omezení tématu na "o lidech, které sice postihly různé nehody, s nimiž to ale nakonec nad veškeré očekávání dobře dopadlo." Jediný, kdo se omezením nebude řídit, je Dioneo, který chce povídat jako poslední a pouze to, co chce.
— 2 —
Den druhý
Královnou se stává Filomena, která udala téma "o lidech, které sice postihly různé nehody, s nimiž to ale nakonec nad veškeré očekávání dobře dopadlo."
První příběh – Neifile
Tři kamarádi přišli do Trevisu, kde byla zrovna slavnost svatořečení sv. Jindřicha. Jak tomu bylo obvyklé, k hrobu se naneslo mnoho nemohoucích, a protože se tři cizinci nemohli přes dav ani podívat, sehrál Martellino divadlo s ochromením. Bylo to tak dokonalé, že vzbudili pozornost i jednoho muže, jenž mladíka poznal. Celý dav se rozhodl ubohého Martellina zlynčovat, kdyby nebyl zachráněn svými přáteli a předveden před krále, jenž ho osvobodil.
Druhý příběh – Filostrato
Kupec jménem Rinaldo se vydal na cestu s darebáky a ještě jim vyprávěl, jak jej sv. Julián vždy nechá někde přespat. Zločinci ho vysvlékli a obrali a on se ubohý odploužil k nejbližšímu obydlí, kde čirou náhodou čekala mladá vdova na návštěvu markýze. Když se jej nedočkala, zahřála se v posteli s Rinaldem. Ráno od ní dostal šaty, peníze a ještě k tomu potkal lupiče vedené na oprátku.
Třetí příběh – Pampinea
Ve Florencii kdysi žili tři bratři, kteří se díky dědictví stali bohatými. Bohužel byli tak moc hýřiví, že jim z peněz nezbylo nic a dokonce se ještě zadlužili. Proto přesídlili do Londýna, kde začali vydělávat jako lichváři. Po návratu do Itálie se ale nepoučili, tudíž brzy žili pouze z dotací od svého synovce Alessandra, který na ostrově zůstal. Naneštěstí zde vypukla válka, takže se mladík rozhodl vrátit domů. Na cestě potkal průvod mnichů a rytířů s bílým opatem, a tak se k nim přidal. Mladý duchovní si jej brzy oblíbil, a když jim bylo určeno spát v jedné místnosti, z opata se vyklubala krásná dcera anglického krále. Byla svatba, strýcové byli propuštěni a válka v Anglii zažehnána.
Čtvrtý příběh – Lauretta
Obchodník Landolfo Ruffolo nebyl zrovna chytrý stratég, tudíž velmi brzy zchudl. Proto se stal pirátem, na čemž vydělával mnohem více. Chtěl se jako bohatý vrátit domů, ale byl okraden Janovany, na jejichž lodi ztroskotal a dostal se na ostrov, kde se jej ujala dobrá žena. Pomohla mu dostat se domů i s truhlou, na níž k ní doplul, a když v ní později nalezl drahokamy, ženě se odvděčil.
Pátý příběh – Fiametta
Mladík z Perugie Andreuciia se vydal do Neapole nakoupit koně. Na trhu jej zahlédla mladá Siciliánka, která si na něj hned sehnala informace a sehrála na něj malé divadlo u sebe v pokoji. Pozvala si jej k sobě jako dáma a prohlásila se za jeho sestru, jenž díky nešťastným náhodám skončila zde s manželem. Když si chtěl po večeři, kdy u ní měl přespat, dojít na záchod, propadla se pod ním podlaha a on skončil v hromadě hnoje. Od lidí se dozvěděl o zlotřilosti této ženy, a tak se silně zapáchající přidal ke zlodějům, kteří chtěli zrovna vykrást hrobku bohatého duchovního. K jeho smůle jej pouze využili a nechali jej zavřeného v hrobě, ale naštěstí sem za chvíli přišli další zloději, kteří jej dostali ven.
Šestý příběh – Emilia
Ze Sicílie musela utéci madonna Beritola, manželka Arrighetta, příznivce starého krále, který byl uvržen do vězení. Na cestě po moři námořníci nalezli ostrov. Tam se odešla modlit za manžela, ale při návratu k lodi zjistila, že ji unesli piráti i s jejími dvěma synky. Zůstala potom na ostrově několik měsíců, kdy vychovala dvě srny, takže jí její zachránci manželé Curradovi říkali srnka. Mezitím její dva synové skončili ve službách messera d'Oria jako otroci, dokud starší Gianotto neutekl. Shodou náhod se dal do služeb Curradových, u nichž se zamiloval do jejich dcery Spiny. Po odhalení milenců je otec na rok zavřel do temnot, dokud na Sicílii nedošlo k převratu a jeho otec se dostal k moci. Za pomoci rodiny Curradových se konečně mohla celá rodina znovu setkat.
Sedmý příběh – Pamfilo
Sultán Beninedab měl překrásnou dceru, kterou přislíbil algarbskému králi. Bohužel se stalo, že krásná Saracénka jako jediná přežila mořskou bouři. Protože nikomu nerozuměla, nemohla se ani příliš bránit, když si jí odvezl domů šlechtic Pericone z Visalga, opil ji vínem, a tak se stala jeho ženou. Do Alatiel se zamiloval jeho mladší bratr Marato. Využil příležitosti, bratra zabil a paní na korábu unesl. Tam se do ní zamilovali dva mladíci, jejího nového milence hodili do moře, ale pak se začali hádat, až se skoro zabili. Příbuzní jednoho ze zraněných ji poslali knížeti morejskému. U něj také dlouho nepobyla, protože ji unesl athénský vévoda a bývalého milence vyhodil se svým sluhou z okna. Protože měl vévoda v Athénách již jednu manželku, nechal ji pobývat za městem. Brzy po nalezení mrtvoly knížete mu vyhlásil válku bratr jeho manželky císař Konstantin s bratrancem Emanuellem. Protože se Konstantin do ní zamiloval, unesl ji na lehké bárce do Chios, kde ho přepadl mladinký turecký král Osbech a přivlastnil si Alateil. Po měsících vyrazil král do války, kde byl zabit, tudíž se o jeho paní postaral starý sluha Antiochus. Toho měla velmi ráda, a když pak umřel, ujal se jí kyperský kupec. S ním odjela do Baffy, kde na ulici spatřila jednoho z dvořanů svého otce, a to Antigona, který ji doprovodil domů s historkou o její dokonalé počestnosti, takže krásná Alateil, která s muži líhala snad tisíckrát, se vdala za algarbského krále jako panna.
Osmý příběh – Elisa
Hrabě Walther z Antverp byl obviněn manželkou francouzského krále z obtěžování, proto raději utekl se svými dětmi Violantou a Luisem do Anglie. Zde se všichni tři potloukali po žebrotě, dokud si dívku, nyní Jeanettu, nevzala k sobě dobrá paní z Londýna. O syna, nyní Pierotta, se začal starat královský maršálek. Tudíž se otec, který zaopatřil své děti, vydal do Irska, kde se stal pacholkem. Mezitím dcera dospěla v krásku, do níž se zamiloval syn jejích zaměstnavatelů. Kvůli nemožnosti naplnění jejich lásky se chlapec roznemohl a nejspíše by zemřel, kdyby mu jí pak matka neslíbila. Pierott jako jeden z mála přežil ve Walesu mor. Proto se stal manželem maršálkovy dcery. Po 18ti letech se hrabě vydal za dětmi, a když zjistil, že se mají dobře, a že se situace ve Francii po smrti královny uklidnila, získal zpět vše, co mu vzali.
Devátý příběh – Filomena
V pařížské hospodě se jednou sešla u stolu skupina kupců, kteří se dohadovali o věrnosti vlastní i jejich manželek. Pouze jediný z nich prohlásil svou paní za věrnou, a to Bernabo z Janova. Přátelé mu to nevěřili, dokonce jeden z nich, bohatý Ambrogiulo, se s ním vsadil a hned odcestoval za paní do Janova. Zde brzy poznal, že prohrál, protože se k ní dostal lstí v truhle a v noci pak spatřil malé znaménko pod jejím ňadrem, což ji pro manžela usvědčilo z nevěry a on ji nechal zabít. Jeho manželka však přežila a v převleku za muže se nechala najmout na lodi boháče jako Sicuran z Finale. U svého pána si vedla tak dobře, že povýšila na starostu města, do nějž brzy zavítal i zlotřilý Ambrogiulo, který měl u sebe plno jejích věcí, jež vyhrál na manželovi. Dokonce se mladému muži svěřil se svým kouskem, tudíž Sicuran před sultánem sehrál soud, na němž byl přítomen i Barnabo, osvětli celou pravdu a nakonec se před užaslým obecenstvem odhalil jako žena.
Desátý příběh – Dioneo
V Pise žil starý muž, který si na stará kolena pořídil mladou ženu, jíž nedokázal fyzicky uspokojit, a proto se vymlouval na různé svátky a půsty. Jednoho dne byla na výletě přepadena loď jeho paní místním pirátem Paganinem da Marem, který si mladou ženu přivlastnil k radosti obou. Za nějaký čas zjistil Ricciardo, kde se jeho manželka nachází a rovnou za ní přijel s požadavkem, aby mu byla vrácena. Jaké bylo jeho překvapení, když manželka důrazně odmítla jakýkoliv návrat a nechala jej odjet samotného.
Na konci vyprávění předává královna svůj věnec Neifile, která vyhlašuje kvůli pátku a sobotě volno a navrhuje přesídlení celé společnosti na jiné místo. Tématem třetího dne se stává "o lidech, kteří svou obratností dosáhli něčeho, po čem velice bažili, anebo nabyli toho, oč předtím přišli."
— 3 —
Den třetí
Poté, co se nově zvolená královna Neifile rozhodla pro dva dny volna, se skupina přesunula na jiné místo. Bylo dáno téma "O lidech, kteří svou obratností dosáhli něčeho, po čem velice bažili, anebo nabyli toho, oč předtím přišli."
První příběh – Filostrato
Masetto z Lamporecchia slyšel od svého přítele, že jedna z nejhorších prací je v klášteře, protože tam dívky muže otravují a využívají jich. Přesto se rozhodl nastoupit takovou službu, ale předem si zajistil svůj úspěch, když se nechal zaměstnat jako němý. A tak pracoval na zahradě, zatímco za ním chodily jeptišky, novicky i matka představená, aby si užily. Brzy ho ženy tak zaměstnávaly, že se rozhodl promluvit. Tento jev pak vysvětlil jako Boží zázrak, zůstal v klášteře a ještě se stal po smrti šafáře jediným mužem v domě. Načež až do svého stáří zplodil mnoho malých fráterníčků, aby se pak domů vrátil velmi bohatý.
Druhý příběh – Pampinea
Do krásné manželky langobardského krále Agilulfa se zamiloval obyčejný podkoní. Nebyl to ale hlupák, protože se dlouho nezabýval sněním, brzy začal jednat. Vypozoroval denní rituály krále, a pak královnu sám navštívil na loži, aniž by poznala změnu. Avšak král se to dozvěděl a hned si zjistil, který z jeho poddaných to byl podle tepu srdce. Aby večer netropil zmatek, přistiženému sluhovi ustřihl pramen vlasů, ale po jeho odchodu udělal podkoní to samé svým kolegům. Když si dal král zavolat sluhy druhého dne, poznal svůj omyl a raději to nechal být, což sluha ocenil tím, že to již nikdy neudělal.
Třetí příběh – Filomena
Jedna paní byla provdána pod svou úroveň, a proto se rozhodla najít si vznešeného milence. Když si jej konečně vyhlédla, zašla za mnichem, jehož chtěla využít k svému plánu, a namluvila mu, že jí onen muž stále vyhledává, ona však nemá zájem. Protože byli pán s mnichem přátelé, zašel ctihodný muž k němu a vyčinil mu. Rytíř však nebyl rozhodně hlupák, poznal lest dámy a rád se nechal obviňovat. A tak to šlo dlouho, dokud město nebylo přesvědčeno o věrnosti této paní, zatímco ona si užívala s novým milencem.
Čtvrtý příběh – Pamfilo
Nedaleko San Brancazia žil dobrý muž Puccio, který se rád věnoval modlitbám a přibližování se Bohu, avšak pro samu zbožnost zapomínal na povinnosti ku své paní Isabettě. Jednou se spřátelil s františkánem Donem Feliciem, jemuž se manželka pána domu velmi líbila, a tak se rozhodl využít víry pana Puccia. Poradil mu, aby se večer zavřel do komnaty, kde se má uložit do velmi nepohodlné polohy a zůstat v ní, i když by se okolo dělo cokoli. A tak si mnich užil s krásnou paní, zatímco manžel blaženě trpěl.
Pátý příběh – Elisa
V Pistoji žil rytíř Francesco z rodu Vergellesiů, jenž se měl brzy stát podestou milánským. Byl bohatý, ale ke štěstí mu chyběl krásný kůň, jakého měl pouze Ricciardo řečený Zima. Francesco tak po zvířeti toužil, že využil slabosti mladíka a nabídl mu výměnou chvilku u jeho paní, kterou Zima již dlouho tajně miloval. Proto rád obětoval svého koně pro krásnou paní, ale netušil, že ctnostná manželka na něj nepromluví. Přesto se Ricciardo nevzdal. Po prohlédnutí této lsti začal s paní mluvit a zároveň si rovnou odpovídal za ni. Díky tomu paní poznala jeho zájem, zželelo se jí ho a po odjezdu manžela se pak ještě mnohokrát sešli.
Poznámka: u nás novela zfilmována v "Hry lásky šálivé" s Milošem Kopeckým a Božidarou Turzonovovou
Šestý příběh – Fiametta
V Neapoli se Riciardo Minutolo velmi zamiloval do vdané paní Catelly. Ta jeho pozornost neustále odmítala, dokud se nedozvěděl, že je velmi žárlivá na svého manžela. Začal před ní předstírat zájem o jinou paní, díky čemuž si získal její přátelství. Při společném setkání jí pak naznačil cosi o pletkách jejího muže, a potom jí postupně navedl do lázní, kde se má prý Filipello setkat se svou milenkou. Catella brzy dorazila do lázní, aby nachytala manžela. Zaujala místo jeho milenky a těšila se, jak jej ráno překvapí. Jaké však bylo její překvapení, když místo jejího manžela zaujal Ricciardo? Protože se velmi snažil a nejspíše jí i na loži lépe vyhovoval, ráda se s ním i nadále vídala.
Sedmý příběh – Emilia
Ve Florencii žil šlechtic jménem Tedaldo, jenž se zamiloval do vdané paní Ermelliny. Ta mu sice po jistou dobu lásku opětovala, ale pak na něj zanevřela a on raději rychle z města odešel. Po úspěchu v obchodech se později do města, kde to právě vřelo, vrátil. Tedaldo byl totiž považován za mrtvého a manžel jeho krásky byl souzen za jeho smrt, proto se rozhodl převléci za poutníka a navštívit paní Ermellinu. Ztrápená paní jej nepoznala, takže se konečně dozvěděl, proč jej opustila. Poradil jí to kdysi jeden mnich a ona musela, i když jej velmi milovala. Když se jí Tedaldo odhalil, nechal se i svým bratrům poznat. Ti nechali manžela paní Ermelliny propustit. Teprve po čase přišli na to, že zabitý byl žoldák nápadně podobný našemu šlechtici.
Osmý příběh – Lauretta
Byl jeden velmi bohatý muž, který byl navíc ještě hloupý a neotesaný. Slul jménem Ferondo. Jeho manželka však byla krásná a chytrá, a proto se ráda nechala obletovat kamarádem jejího manžela, opatem. Po nějakém čase se spolu domluvili, že na muže připraví past, aby spolu mohli být sami. Když za několik dní přišel Ferondo do opatství, vypil od přítele kalich s lektvarem a padl jako zabitý. Oznámilo se v celém kraji, že muž zemřel, zatímco bylo jeho tělo přeneseno do kobky. Tady se probudivší pán dozvěděl o tom, že je v očistci. Po dlouhý čas musel tu setrvat, dokud jej nenechali vyjít z kobky ven. Prý díky modlitbám ženy. Ale spíše kvůli tomu, aby oba hříšníci zakryli to, co nečekali. Že se paní narodí dítě.
Devátý příběh – Neifile
Dcera vynikajícího lékaře Gérarda z Narbonnu Gillette touží již od dětství po mladém šlechtici jménem Bertrand. Ale pro svůj nízký původ u něj bohužel nemá šanci. Když mladík odejde ke dvoru, využije dívka příležitosti a nabídne nemocnému králi, že jej vyléčí z píštěle. Za oplátku si přeje Bertranda za muže. Dobrý král pro ni šlechtice získá, ale novomanžel hned po svatbě utíká na vojnu, aby s ní nemusel sdílet lože. Zdrcená Gillete mu napíše dopis, v němž chce znát podmínky jeho návratu, na což jí muž odpoví, že se nevrátí, dokud nebude mít na ruce jeho rodinný prsten a neponese v náručí jejich syna, což jsou úkoly nesplnitelné. I tak se dívka odhodlá je splnit. Převlékne se za poutnici a takto přestrojena se ve Florencii seznámí s vdovou a její ctnostnou dcerou, jimž nabídne finanční obnos, když ji dostanou na lože pana Bertanda. Šlechtic se totiž velmi zajímá o chudou dceru, tudíž si večer ani nevšimne, že je v posteli s vlastní ženou. Gillette se dokonce podaří od něj získat prsten, a když pozná své těhotenství, odjede z Florencie a ke svému muži se vrátí až se dvěma synky v náručí a drahocenným prstenem na ruce. Konečně Bertrand ocení duchaplnost a lásku své ženy a už nikdy ji neopustí.
Poznámka: tuto povídku zpracoval William Shakespeare ve hře Konec dobrý, všechno dobré
Desátý příběh – Dioneo
Alibech byla krásná pohanka toužící zalíbit se Bohu nejkratší a nejjednodušší cestou. Na radu několika křesťanů se rozhodla pobývat u poustevníka, ale žádný ji nechtěl u sebe mít, protože by v něm vzbuzovala vášně. Alibech nakonec došla až k příbytku mladého poustevníka Rustica, který se rozhodl si ji vzít k sobě jako zkoušku vlastní odvahy odolat. Přes všechno snažení jej však chtíč dohnal, a tak Alibech vyprávěl historku o tom, jak se opravdu zalíbit Bohu. Nejlepší cestou je totiž zahánění ďábla do pekla, přičemž Rusticův ďábel se nejlépe zklidní právě v pekle Alibech. Drahý Rustico nepočítal s tím, že to, co bylo původně pro Alibech povinností, se jí stalo zábavou, a že to po něm bude vyžadovat častěji. A tak již zcela zmožený Rustico poslal Alibech zpět do města, kde se dobře vdala a se svým manželem dál zaháněli ďábla do pekla.
Královna Neifile končí svou vládu a věnec předává melancholickému mladíkovi Filostratovi, jenž truchlí nad svou nenaplněnou láskou, a proto zadává smutné téma: "O lidech, jejichž láska vzala nešťastný konec."
— 4 —
Den čtvrtý
Příběh první
Tankréd, kníže salernský, zabije milence své dcery a pošle jí jeho srdce na zlaté misce. Jeho dcera na ně nalije otrávenou vodu, vypije ji a tak zemře.
Příběh druhý
Mnich Alberto namluví jedné paní, že je do ní zamilován anděl Gabriel, a vydávaje se za něho, leží s ní; ze strachu před jejími příbuznými však vyskočí z jejího domu, uchýlí se do domu jednoho chuďasa a ten ho - jakožto divocha - odvede příštího dne na náměstí, kde je poznán, svými mnichy jat a uvězněn.
Příběh třetí
Tři mladíci miluji tři sestry a uprchnou s nimi na Krétu. Nejstarší zavraždí ze žárlivosti svého milence, zachrání ji však prostřední sestra tím, že je po vůli krétskému vévodovi. Její milenec ji proto zabije a pak uprchne s tou nejstarší. Ze všeho je obviněna třetí sestra se svým milencem: oba jsou jati a přiznají se, ale ze strachu před smrtí podplatí penězi stráž a úplně chudí uprchnou na Rhodos, kde v chudobě zemřou.
Příběh čtvrtý
Gerbino poruší slib, který dal jeho děd král Vilém, a přepadne loď krále tuniského, aby se zmocnil jeho dcery; když lidé na palubě tuto dívku zabijí, povraždí je, ale i jemu samému je později sťata hlava.
Příběh pátý
Bratři zabijí Isabettě jejího milence, který se jí objeví ve snu a ukáže, kde je zahrabán. Ona tajně vyhrabe jeho hlavu a dá si ji do bazalkového květináče. Protože však nad ní neustále pláče, bratři jí bazalku vezmou, ona pak brzy nato zemře žalem.
Příběh šestý
Andreuola miluje Gabriotta. Vypravuje mu sen, který se jí zdál, a zatímco on jí vypravuje svůj sen, zemřel jí v náručí. V té chvíli, kdy ho se služebnou odnáší do domu, padne však do rukou signorie a vypoví, jak se celá věc zběhla. Podesta ji chce znásilnit, Andreuola se mu vzepře, a když je posléze uznána nevinnou, doví se o tom, co se přihodilo, její otec a ten ji vysvobodí ze žaláře. Andreuola však odmítne žít nadále mezi světskými lidmi a odejde do kláštera.
Příběh sedmý
Simona miluje Pasquina. Když jsou jednou pospolu v zahradě, Pasquino si tře šalvějový list o zuby a zemře. Simona je uvězněna, a když chce ukázat soudci, jak zemřel Pasquino, a tře si šalvějový list o zuby, zemře rovněž.
Příběh osmý
Girolamo miluje Salvestru. Na prosby matčiny vydá se do Paříže, a když se vrátí, shledá, že Salvestra se provdala. Vnikne tajně do jejího domu a zemře po jejím boku. Když pak je odnášen do kostela, zemře vedle jeho mrtvoly i Salvestra.
Příběh devátý
Messer Guiglielmo Rossiglione dá své manželce snísti srdce messera Guiglielma Guardastagna, jejž vlastní rukou zabil a jejž jeho paní milovala. Ta pak, když se o tom doví, vrhne se z vysokého okna, zemře a je pohřbena se svým milencem.
Příběh desátý
Manželka jednoho lékaře uloží svého milence, jejž považuje za mrtvého, do truhlice, kterou i s ním odnesou dva lichváři do svého domu. Milenec uvnitř se probere a je jat jakožto zloděj. Služebná paní vypravuje na signorii, že onoho muže do truhlice lichvářů dala ona sama, a tak milenec lékařovy choti unikne šibenici a lichváři, kteří truhlici ukradli, jsou odsouzeni k peněžité pokutě.
— 5 —
Den pátý
Příběh první
Mladík zvaný Kimon přijde náhle k rozumu a uloupí na moři Ifigenii. Je na Rhodu uvržen do žaláře, odkud ho vysvobodí Lysimachos, a spolu s ním uloupí znovu Ifigenii a Kassandru během jejich svatby. Uprchnou s nimi na Krétu, a když tam z nich učiní své manželky, vrátí se domů, jak byli povoláni.
Příběh druhý
Gostanza miluje Martuccia Gomita, a když se doví, že je mrtev, vstoupí ze zoufalství sama do člunu, jejž vítr zažene do Susy. Zjistí, že Martuccio žije v Tunisu, odhalí mu, kdo je, načež ji Martuccio, jenž zaujímá vysoké postavení u krále za to, že mu poskytl cenné rady, pojme za manželku a bohat vrátí se s ní na Lipari.
Příběh třetí
Pietro Boccamazza uprchne s Agnolellou a padne do rukou lupičů. Dívka uprchne lesem a dostane se na jeden zámek, Pietro je jat; podaří se mu však z rukou lupičů uniknout a dostat se po některých útrapách na zámek, kde je Agnolella. Ožení se s ní a vrátí se pak do Říma.
Příběh čtvrtý
Messer Lizio da Valbona přistihne Ricciarda Manardiho se svou dcerou, kterou si pak Ricciardo vezme za manželku a žije s jejím otcem v dobré shodě.
Příběh pátý
Guidotto z Cremony zanechá před svou smrtí Giacominovi z Pavie svou schovanku, do níž se ve Faenze zamiluje Giannole di Severino a Minghino di Mingole. Znesváří se spolu, vyjde však najevo, že schovanka je Giannolovou sestrou, a proto ji dostane za manželku Minghino.
Příběh šestý
Gian z Procidy je přistižen s dívkou, kterou miluje a jež byla darována králi Fridrichovi. Je spolu s ní připoután ke sloupu a mají být upáleni; Ruggieri dell'Oria však Giana pozná, ten unikne trestu a vezme si dívku za manželku.
Příběh sedmý
Theodoros se zamiluje do Violanty, dcery svého pána messera Ameriga. Dívka s ním otěhotní a Theodoros je odsouzen na šibenici. Když ho však k ní vedou a cestou ho mrskají, Theodora pozná jeho vlastní otec, osvobodí ho a Theodoros si pak vezme Violantu za manželku.
Příběh osmý
Nastagio degli Onesti miluje jednu paní z rodu Traversarů a mrhá přitom svým jměním, aniž by dosáhl, že by byl paní rovněž milován. Na prosbu svých příbuzných odebere se do Chiassi, kde vidí, jak jeden rytíř pořádá štvanici na dívku, kterou pak zabije a předhodí svým dvěma psům. Nastagio degli Onesti pak pozve své příbuzné a onu milovanou paní na oběd a ta, když rovněž vidí, jak psi rozsápávají onu dívku, dostane strach, aby se jí nestalo něco podobného, a vezme si Nastagia za muže.
Příběh devátý
Federigo degli Alberighi miluje a není milován. Při svém rytířském dvoření přijde na mizinu a nezbude mu nic než jediný sokol, jejž předloží k jídlu své paní, která ho přišla do jeho domu navštívit. Když se to paní doví, změní své smýšlení, vezme si Federiga za manžela a ten tímto sňatkem zbohatne.
Příběh desátý
Pietro di Vinciolo odejde kamsi na večeři a jeho paní si pozve mládence. Když se Pietro vrátí, skryje paní milého pod kukaní a Pietro jí vypravuje, že byl v domě Ercolanovu haní, ale tu naneštěstí šlápne osel tomu, jenž je chován pod kukaní, na prsty. Ozve se výkřik, Pietro běží ke kukani a spatří mladíka. Tak sezná šalbu své manželky, ale žije s ní dále ve shodě, protože je sám zkažený.
— 6 —
Den šestý
Příběh první
Šlechtic slíbí paní Orettě, že ji sveze na koni a bude jí přitom vyprávět příběh; protože však vypráví neobratně, poprosí jej dáma, aby ji z koně sesadil.
Příběh druhý
Pekař Cisti jedním slůvkem dosáhne toho, že messer Spina napraví, co zanedbal při svém přání.
Příběh třetí
Monna Nonna de'Pulci umlčí pohotovou odpovědí málo slušný vtip florentského biskupa.
Příběh čtvrtý
Chichibio, kuchař Currada Gianfiglianziho, pohotovou odpovědí obrátí v úsměv Curradův hněv a ujde tak pohromě, jež mu od Currada hrozí.
Příběh pátý
Pan Forese da Rabatta a mistr Giotto, malíř, vracejí se z Mugella a vzájemně se posmívají svému nepěknému zjevu.
Příběh šestý
Michele Scalza dokáže několika mladíkům, že Baronetové jsou nejurozenějšími lidmi na světě i v přímoří, a vydělá si tak na večeři.
Příběh sedmý
Manžel přistihne svou choť Filippu s jejím milencem; volá ji před soud, ona se však pohotovou a rozmarnou odpovědí osvobodí a způsobí změnu zákona.
Příběh osmý
Fresco nabádá svou neteř, aby se nezhlížela v zrcadle, vidí-li nerada - jak říká - protivné lidi.
Příběh devátý
Guido Cavalcanti zaobaleně potupí několik florentských rytířů, kteří ho zaskočili.
Příběh desátý
Mnich Cipolla slíbí vesničanům, že jim ukáže péro z křídla archanděla Gabriela; když však najde místo péra uhlí, namluví jim, že je to uhlí, na němž byl pečen svatý Vavřinec.
— 7 —
Den sedmý
Příběh první
Gianni Lotteringhi slyší v noci ťukat na dveře.. Probudí manželku a ta mu namluví, že je to duch. Jdou jej zaříkat modlitbou a klepání přestane.
Příběh druhý
Peronella ukryje před chotěm, vracejícím se domů, svého milence do sudu, který její manžel právě prodal, a choti namluví, že už jej prodala komusi, kdo vlezl dovnitř, aby se přesvědčil, zda je v pořádku. Když mladík vyleze ze sudu, dá jej manželem vyčistit a pak si jej dopraví domů.
Příběh třetí
Mnich Rinaldo leží s kmotrou; když je ve světnici překvapí manžel, oba mu namluví, že fráter zaříkával synáčkovi červíky.
Příběh čtvrtý
Tofano jedné noci zavře dveře manželce, jež mešká venku, a ta, když se po prosbách nemůže dostat domů, předstírá, že skočila do studny, kam hodí balvan. Tofano vyjde z domu, běží k studni, žena zatím vklouzne do domu, zamkne zevnitř a spílá mu nejhorších jmen.
Příběh pátý
Jeden žárlivec se přestrojí za kněze a zpovídá svou choť, jež mu prozradí, že miluje jednoho kněze; zatímco pak žárlivec tajně hlídá u vrat, paní vpustí k sobě svého milence střechou a prodlévá s ním.
Příběh šestý
Paní Isabellu, meškající s Leonettem, navštíví messer Lambertuccio, který ji miluje; když se pak vrátí manžel, pošle paní Isabella Lambertuccia s dýkou před dům a manžel doprovodí Leonetta domů.
Příběh sedmý
Lodovico odhalí paní Beatrici lásku, kterou k ní chová; ta pošle do zahrady svého muže Egana, jenž je přestrojen za ni, a obcuje s Lodovicem, který při odchodu Egana v zahradě ztluče.
Příběh osmý
Jeden manžel žárlí na svou choť a ta si v noci přivazuje na palec provázek, aby poznala, že přichází její milenec. Manžel na to přijde, a zatímco pronásleduje milence, položí se na místo paní jiná žena, jíž manžel nabije a ustřihne kadeře. Když pak přivede bratry své choti, je od nich zepsut, protože se ukáže, že nemluvil pravdu.
Příběh devátý
Lydia, manželka Nikostratova, miluje Pyrrha a ten, aby jí mohl uvěřit, žádá na ní tři věci, jež ona vesměs udělá; krom toho užije s ním rozkoše v přítomnosti Nikostrata a pak choti namluví, že to, co viděl, není pravda.
Příběh desátý
Dva Sieňané milují jednu paní, s níž je jeden z nich skmotřen; když pak kmotr zemře, přijde za svým druhem, jak si slíbili, a vypravuje, jak to chodí na onom světě.
— 8 —
Den osmý
Příběh první
Gulfardo si vypůjčí peníze od Guasparruola, a když mu žena kupcova slíbí, že se s ním za peníze vyspí, dá jí peníze, které si vypůjčil, a v její přítomnosti pak Guasparruolovi řekne, že už půjčku vrátil, k čemuž jeho manželka musí přisvědčit.
Příběh druhý
Farář z Varlunga obcuje s monnou Belcolorou; dá jí do zástavy svůj plášť a vypůjčí si od ní moždíř, který jí potom posle zpět, a žádá, aby mu vrátila plášť daný do zástavy. Dobrá žena jej vrátí s úštěpkem.
Příběh třetí
Calandrino, Bruno a Buffalmacco jdou k Mugnonu hledat heliotrop a Calandrino má za to, že jej našel; vrátí se tedy domů obtěžkán kamením, za což mu manželka dělá kázání, a on, dopálen tím, jí natluče. Vypravuje pak svým druhům to, co oni znají lépe než on.
Příběh čtvrtý
Probošt z Fiesoly miluje vdovu. Ona ho však ráda nemá a on domnívaje se, že spí s ní, spí s její služebnou, načež vdovini bratři způsobí, že probošta při tom přistihne biskup.
Příběh pátý
Tři florentští mladíci stáhnou jednomu sudímu z Marek kalhoty, a to právě ve chvíli, kdy sedí na lavici a soudí.
Příběh šestý
Bruno a Buffalmacco ukradnou Calandrinovi vepře a doženou Calandrina k tomu, aby se pokusil získat vepře zpátky pomocí bílého sladkého vína a zázvorových pilulek; dají mu dvě pilulky, ale takové, jaké se připravují z aloe pro psy, a vyvolají zdání, že si vepře ukradl sám. Nakonec se Calandrino musí vykoupit, nechce-li, aby to řekli jeho manželce.
Příběh sedmý
Jistý scholár se zamiluje do jedné vdovy, jež je zamilována do někoho jiného a nechá scholára jednou v zimě čekat celou noc ve sněhu. Ten jí pak dá takovou radu, že zas ona v polovici července prostojí celý den nahá na věži, kde je nechána napospas mouchám, ovádům a slunci.
Příběh osmý
Dva muži se přátelsky stýkají a jeden z nich obcuje s manželkou svého druha. Ten druhý to zpozoruje a s pomocí své nevěrné manželky dosáhne toho, že jeho přítel je zavřen do truhlice. Zatímco je pak jeho přítel uvnitř, obcuje na truhlici s jeho manželkou.
Příběh devátý
Mistr Simon, lékař, chce se stát členem společnosti, jež chodí na noční toulky, a Bruno s Buffalmaccem ho pošlou na jedno místo, kde ho pak Buffalmacco hodí do žumpy a ponechá ho osudu.
Příběh desátý
Jedna Sicilanka mistrovsky obere jakéhosi kupce o to, s čím přišel do Palerma. Kupec se po nějakém čase do Palerma opět vrátí, předstírá, že má ještě více zboží, než měl předtím, vypůjčí si od Sicilanky peníze a zanechá jí za to vodu a koudel.
— 9 —
Den devátý
Příběh první
Paní Francesca, kterou miluje jistý Rinuccio a jistý Alessandro, ačkoli ona sama nemiluje ani toho, ani onoho, přiměje jednoho, aby vlezl do hrobky a dělal mrtvého, a druhého, aby ho jako mrtvolu z hrobu vytáhl; a ježto ani jeden, ani druhý nedojdou k žádoucímu cíli, obratně se jich tak zbaví.
Příběh druhý
Abatyše ve spěchu a potmě vstane, aby přistihla jednu řeholnici s milencem v lůžku - jak jí bylo žalováno. A ježto sama meškala s knězem, zahalí si hlavu do jeho kalhot, domnívajíc se, že si ji zahalila závojem. Obviněná si toho všimne a upozorní ji na to; je jí odpuštěno a může pobýt s milencem po libosti.
Příběh třetí
Mistr Simon na naléhání Bruna, Buffalmacca a Nella namluví Calandrinovi, že je těhotný; ten jim dá na léky kapouny a peníze a posléze se uzdraví bez porodu.
Příběh čtvrtý
Cecco, syn messera Fortarriga, prohraje v Buonconventu vše až na košili, ba i peníze Cecca, syna messera Angiulieriho; jen v košili se pak rozběhne za Angiulierim, křičí, že jím byl okraden, a za pomoci vesničanů ho obere. Oblékne si pak jeho šat, vsedne na jeho oře, odjede a nechá Angiulieriho v košili.
Příběh pátý
Calandrino se zamiluje do lehké holky, načež mu Bruno udělá amulet, kterým se stačí holky jen dotknout a ona půjde za Calandrinem jako ovečka. Calandrina však při tom přistihne manželka a on má s ní pak přetěžkou a mrzutou hádku.
Příběh šestý
Dva mladíci nocují v jedné hospodě; jeden si lehne k dceři a k druhému náhodou přilehne žena hostinského. Ten, jenž ležel s dcerou, lehne si pak k jejímu otci a poví mu vše, domnívaje se, že to říká svému druhu. Vznikne z toho pozdvižení, načež manželka hostinského pozná svůj omyl, lehne si k dceři a vše několika slovy urovná.
Příběh sedmý
Talanovi z Molese se zdá, že vlk rozdrásal jeho ženě hrdlo, i povíjí to, aby se měla na pozoru. Ta však ho nedbá a sen se splní.
Příběh osmý
Biondello ztropí Ciaccovi čtveráctví s obědem, načež Ciacco se mu za to vychytrale pomstí: Biondello je hanebně bit.
Příběh devátý
Dva mladíci žádají Šalamouna o radu; jeden se ptá, jak by dosáhl toho, aby byl milován, druhý chce vědět, jak ztrestat vzpurnou ženu. Šalamoun prvnímu odpoví, aby miloval, a druhému řekne, aby šel na Husí most.
Příběh desátý
Velebníček Gianni se na naléhání kmotra Pietra pokusí začarovat jeho ženu v kobylu; když dojde k přidělávání ohonu, kmotr Pietro řekne, že ohon nechce, a tím celé kouzlo pokazí.
— 10 —
Den desátý
Příběh první
Jeden rytíř slouží španělskému králi, a protože se mu zdá, že byl za to špatně odměněn, dokáže mu král na základě bezpečné zkoušky, že to není vinou jeho, ale vinou osudu, jenž není rytíři přízniv, a potom rytíře skvěle obdaruje.
Příběh druhý
Ghino di Tacco zajme opata z Cluny, vyléčí ho z nemoci žaludku a pak ho propustí. Opat se pak vrátí do Říma, smíří ho s papežem Bonifácem a učiní z něho představeného špitálu.
Příběh třetí
Mitridanes žárlí na Natanovu ušlechtilost a jde ho zavraždit. Ježto však ho nezná, setká se přímo s ním a Natan ho poučí, jak to má provést. Mitridanes se pak setká s Natanem v háji, který mu Natan označil, a když ho pozná, zastydí se a stane se Natanovým přítelem.
Příběh čtvrtý
Messer Gentile de'Carisendi se vracel z Modeny a cestou vysvobodí z hrobky paní, kterou miluje a která tam byla pohřbena, neboť byla pokládána za mrtvou. Paní však přijde k sobě, porodí hošíka a messer Gentile ji vrátí jejímu manželu Niccolucciovi Caccianimicovi.
Příběh pátý
Paní Dianora žádá na messeru Ansaldovi v lednu zahradu tak krásnou, jako je v květnu. Messer Ansaldo se zaváže černokněžníkovi a zahradu jí opatří. Manžel dovolí paní Dionaře, aby byla Ansaldovi po vůli, ale ten, když se doví o manželově šlechetnosti, zbaví paní jejího slibu, načež čaroděj zbaví Ansaldajeho závazku a nic od něho nežádá.
Příběh šestý
Král Karel Vítězný se na stará kolena zamiluje do jedné dívky; zastydí se však za svou pošetilost a skvěle provdá jak tuto dívku, tak i její sestru.
Příběh sedmý
Král Petr se doví o horoucí lásce, jíž ho miluje chorá Lisa. Utěšuje ji, a když ji provdá za mladého šlechtice, políbí ji na čelo a prohlásí se provždy za jejího rytíře.
Příběh osmý
Sofronie se domnívá, že je Gisippovou manželkou, zatímco je manželkou Tita Quintia Fulva. Odstěhuje se s ním do Říma, kam přibude v zbídačelém stavu též Gisippos, jenž se domnívá, že Titus jím opovrhuje, a zamýšlí zemřít, tvrdě, že zabil člověka. Titus ho pozná, svaluje vraždu na sebe, aby ho osvobodil, a když to spatří skutečný vrah, sám se přiznává. Octavianus proto všechny osvobodí, Titus dá svoji sestru Gisippovi za manželku a rozdělí se s ním o celé svoje jmění.
Příběh devátý
Messer Torello hostí Saladina přestrojeného za kupce. Je vyhlášena křižácká výprava, messer Torello dá své paní lhůtu, kdy se může opět provdat, a při vyprávěje zajat. V zajetí ochočuje ptáky, přičemž se setká se sultánem, který ho pozná a sám se mu rovněž dá poznat. Vyznamenává ho potom nesmírně, a když messer Torello onemocní, postará se, aby byl pomocí černokněžnického umění přenesen do Pavie na svatební hostinu, na níž se oslavuje nový sňatek jeho ženy. Paní messer a Torella pozná a vrátí se s ním domů.
Příběh desátý
Na prosbu svých poddaných, aby se oženil, jak se mu líbí, vezme si markýz ze Saluzza za ženu dceru rolníka a má s ní dvě děti. Za nějaký čas jí oznámí, že je dal zabít, že ho omrzela a že si vezme jinou manželku. Povolá svou dceru, jako by to byla jeho choť, a svou manželku vyžene v košili. Když zjistí, že je trpělivá, ať se děje cokoli, uvede ji opět do svého domu. Má ji pak ještě raději, ukáže jí její vyrostlé děti, ctí ji jako markýzu a káže, aby i ostatní ji tak ctili.
— 11 —
Den první
Příběh třetí
Pojednává o babylonském sultánovi, který vedl války proti saracénskému a křesťanskému králi, načež přišel o veškerý svůj majetek. Proto si potřeboval někde opatřit větší množství peněz, až si vzpomněl na bohatého žida Melchiseda, který pobýval v Alexandrii. Ten však byl velmi lakomý, což Saladin předpokládal, a proto hledal záminku, která by mu dopomohla dostat se rychle k penězům. Pozval si tedy Melchiseda k sobě a dal se s ním do přátelského rozhovoru. Saladin věděl, že se žid vyzná dobře ve všech věcech náboženských a položil mu proto otázku, kterou víru považuje za pravou. Zda-li židovskou, křesťanskou či saracénskou. Žid byl však natolik moudrý a poznal, že Saladin tímto hledá příležitost, které by se mohl chytit za slovo a zaplést rozhovor do nějakého sporu. Melchised se proto místo odpovědi dal do vyprávění o králi, který měl tři syny. Ten, kterému dal král před svou smrtí svůj prsten se měl stát jeho nástupcem. Král měl však každého upřímně rád a nevěděl komu prsten předat. Dal proto tajně vyrobit další dva stejné prsteny. Pak, když zemřel, synové zjistili, že prsten má každý z nich a začali se o trůn přít. A tato rozepře je nerozřešena dodnes. Melchised Saladinovi naznačil, že stejně je tomu i s třemi vírami. Saladin poznal, že Melchised je opravdu moudrý, a proto mu řekl za jakým účelem si ho nechal poslat. Melchised pak ochotně Saladinovi půjčil kolik potřeboval. Od té doby si Saladin Melchiseda vážil a byli spolu dobrými přáteli.
Příběh osmý
Vypráví o bohatém a lakomém Erminu de' Grimaldi, který byl tak lakomý až mu lidé začali přezdívat Ermino Lakota. Jednou do Janova přijel chrabrý žakéř Guilglielmo, kterého všichni janované ctili a měli ho rádi. Ermino se to také doslechl a přes všechnu lakotu ho nechal k sobě poslat. Poté ho provedl celým svým domem a zeptal se moudrého Guilglielma, co by si měl vymalovat na stěnu sálu svého domu. Guilglielmo mu poradil věc, kterou podle něho Ermino nikdy neviděl. Poradil mu, aby na stěnu sálu nechal namalovat štědrost. Když Ermino tato slova uslyšel, velmi se zastyděl a v tu ránu se jeho lakota změnila v opak. Slova Guilglielma na něho tak zapůsobila, že se Ermino stal tím nejlaskavějším ze všech šlechticů v Janově.
Příběh devátý
Gaskoňská urozená žena putovala ke Svatému hrobu. Když se vracela, pár zlosynů ji potupilo. Rozhodla se, že si půjde stěžovat ke králi. Doslechla se ale, že král s tím stejně nic neudělá, sice si ji vyslechne, ale tím to také skončí. Žena se ke králi i přesto vydala, že se mu alespoň vysměje. Když dorazila před krále, zeptala se ho, jak král snáší křivdy, které byly spáchány na něm. Králi dala najevo, že se chce po králově vzoru vyrovnat i ona s její křivdou. Král se rozčílil a ihned začal trestat všechno bezpráví, které bylo spácháno na této ženě.
— 12 —
Den druhý
Příběh čtvrtý
Landolfo Ruffolo byl dobrým obchodníkem, ale když mu jeden obchod nevyšel, zchudl a stal se pirátem. Když si naloupil hodně peněz, rozhodl se, že se vrátí do rodného městečka. Janované ho však zajali a všechen lup mu sebrali. Dopravili ho na jednu ze svých lodí, která později ztroskotala. Ruffolo se zachránil na jedné bedně plné drahokamů. Takto na bedně dopluje k ostrovu Korfu, kde mu pomůže jedna žena. Ruffolo jí za její ochotu věnuje hodně peněz a do města se vrátil jako boháč.
— 13 —
Den třetí
Příběh druhý
Mladý podkoní se zamiloval do manželky krále Agilufa. Ve vhodnou chvíli pronikl až k loži královny. Poté odešel. Po jeho odchodu přišel k jejímu loži opravdový král a královna se divila, proč opět přichází. Král se dovtípil, že královnu někdo oklamal a nechal dotyčného hledat. Hledal po celém domě a každému čeledínovi sahal na hruď, aby podle zvýšeného tepu poznal viníka. Když ho našel, ustřihl mu pramen vlasů. Podkoní byl ale velmi mazaný a ustřihl všem čeledínům stejný pramen vlasů, jaký král ustřihl jemu. Druhý den nechal král nastoupit služebnictvo, když ale viděl, že polovina z nich má ustřižené vlasy, řekl jim jen, že ten, kdo se včera provinil, ať tak již nečiní.
— 14 —
Den čtvrtý
Příběh pátý
Tři bratři měli sestru Lisabettu, která milovala Lorenza. Když to bratři zjistili, zabili ho a ostatky zakopali za městem. Lisabetta o tom samozřejmě nevěděla a pořád se ptala, kde je její milý. Jednou v noci se jí Lorenza zjevil ve snu a řekl jí, co se stalo. Lisabetta se vydala za město, vykopala jeho hlavu a dala si ji do bazalkového květináče. Bratři ji květináč vzali, ale Lisabetta se neustále trápila a plakala, až v pláči zemřela.
— 15 —
Den pátý
Příběh druhý
Na ostrově Lipari žila krásná a bohatá Gostanza, která se zamilovala do mladého Martuccia. Protože byl Martuccio chudý, Gostanzin otec nechtěl dovolit sňatek. Martuccio se proto rozhodl, že se stane bohatým. Stal se pirátem a přepadal lodě. Jednou byl poražen a vsadili ho do žaláře. Když se to Gostanza dozvěděla, myslela si , že je Martuccio mrtev. Chtěla spáchat sebevraždu. Vydala se v malé loďce na moře. Cestu ale přežila, dojela až do města Susa, kde se jí ujala žena Carapresa. Nakonec se oba milenci šťastně setkali.
— 16 —
Den šestý
Příběh první
Ve městě žila krásná paní Oretta, která se rozhodla vyjít si s hosty na procházku ven. Cesta byla dlouhá a tak jí šlechtic nabídl, že ji sveze na svém koni a přitom jí bude vyprávět příběh, který ještě nikdy neslyšela. Příběh byl sice krásný, ale šlechtic neuměl vůbec vyprávět. Paní se vymluvila, že kůň jde moc tvrdě, tak aby jí z koně sundal. Šlechtic její výmluvu prokoukl a myslel si, že si dělá paní legraci, a tak začal vyprávět jiný příběh.
Příběh druhý
Cisti byl pekařem. Papež Bonifác vyslal messera Geriho a jeho vyslance do Florencie, aby vyřídili nějaké záležitosti. Každé ráno chodil Geri se svou družinou kolem pekaře Cisti. A protože měl Cisti skvělou sbírku vín, chtěl nabídnout i Gerimu. Uvědomoval si však, že jeho postavení mu nedovoluje, aby on nabídl víno Gerimu. Proto každé ráno usedl ke stolu a popíjel lahodné víno. Jednoho dne si k němu Geri usedl a popíjel spolu s vyslanci skvělé víno. Když Geri vyřídil všechny záležitosti, pozval pekaře na hostinu. Pekař zpočátku odmítal, ale nakonec pozvání přijal. Stali se z nich přátelé.
Příběh čtvrtý
Chichibio byl kuchařem urozeného Currada. Currado jednou ulovil jeřába a nařídil Chichibiovi, aby mu ho připravil. Když byl jeřáb hotov, vešla do kuchyně dívka, kterou Chichibio miloval. Přemluvila ho, aby si mohla vzít jedno stehno. Currado se podivil, že mu přinesli jeřába jen s jedním stehnem a chtěl vysvětlení. Chichibio mu tvrdil, že existují jeřábi jen s jednou nohou. Druhý den šli spolu k řece a Chichibio ukázal Curradovi spící jeřáby na jedné noze. Currado přiznal, že se mýlil. Zvolal:“ Ho, ho!“, jeřábi se vyplašili a k útěku použili obě nohy. Vyděšený Chichibio se vymluvil, že včera pán také nezvolal:“Ho, ho“. Currada jeho odpověď pobavila a Chichibiovi odpustil.
Příběh pátý
Forese a Giotto se potkali na cestě do Florencie a přepadl je náhlý déšť. Utekli k jednomu známému rolníkovi, kde si vypůjčili suché, ale otrhané, šaty a pokračovali v cestě. Na cestě se ještě ušpinili a začali si povídat. Kdyby je někdo potkal, těžko by uvěřil, kdo vlastně jsou. Oba cestující si navzájem ze sebe dělali legraci.
Příběh sedmý
Manžel jednoho dne přistihl svou ženu s milencem a žádal zákon. Tehdy se za cizoložství trestalo upálením na hranici. Všichni čekali, že manželka uteče ze strachu před soudem, ale ona před soud předstoupila. Žena nic nepopírala, ale namítala, že zákon je jen pro ženy a pro muže neplatí a proto je zákon špatný. Na otázku, zda žena plnila manželské povinnosti, manžel odpověděl, že vždy, kdy chtěl. Žena odvětila, že je lepší se se zbytkem rozkoše rozdělit s člověkem, který ji miluje víc než sebe. Na její popud zákon změnili a upálovány byly ženy jen ty, co provozovali cizoložství za peníze.
— 17 —
Den desátý
Příběh první
Ve městě Pistoji žila jedna překrásná ovdovělá žena, paní Francesca, do níž se zamilovali dva Florenťané - Rinuccio a Alessandro. Ani jeden o tom druhém nevěděl a oba velmi usilovali o její přízeň. Francesca se chtěla obou zbavit a myslela si, že nejlepší to bude, když je požádá o nějakou službu, kterou podle ní nebudou schopni splnit.
V Pistoji zrovna zemřel jeden muž, který nebyl oblíbený nejen díky svému chování, ale také díky svému zjevu. Lidé měli z něho strach. Toho využila Francesca a usmyslela si, že Alessandra pošle do hrobky, kde byl umrlec uložen. Aby jí dokázal lásku, měl si s umrlcem vyměnit šaty i místo a čekat, až si pro něj někdo nepřijde. Při tom neměl vydat hlásky a ani se nehýbat.
Rinuccio měl zase za úkol přijít o půlnoci beze slova do hrobky, vynést nebožtíka a dopravit ho k ní do domu. Oba se úkolu zhostili, i když měli velké pochyby a strach. Když Rinuccio táhl "mrtvolu" k domu krásné paní, zastihla ho městská stáž. Rinuccio zpanikařil, upustil Alessandra na zem, a co mu nohy stačily, pelášil pryč. Vtom však Alessandro vyskočil na nohy a také se dal do běhu. Vše se dělo před zraky Francesci, která se náramně bavila, když Rinuccio odhodil Alessandra a jak i on v nebožtíkově rubáši začal utíkat. Byla překvapena, že oba udělali to, co jim uložila.
Jenže Rinuccio se nevrátil domů. Poté co městská stráž odešla, vydal se do míst, kde upustil nebožtíka. Pátral po něm, aby splnil svůj úkol, ale usoudil, že ho odnesla stáž. A tak se celý nešťastný vrátil domů.
Oba následně přišli za paní a vysvětlovali jí svoje důvody, ale Francesca se nedala obměkčit. Tak se na ráz zbavila Rinuccia i Alessandra.
Příběh čtvrtý
V Boloni žil uznávaný šlechtic messer Gentile de'Carisendi, který se jako mladík zamiloval do krásné Cataliny, jež byla manželkou Niccoluccia Caccianimica. Messer byl odvolán do Modeny. Mezitím paní Catalinu, která byla těhotná, zachvátila prudká mdloba a lékaři naznačili, že zemřela. Messer Gentile se o tragédii dozvěděl a chtěl ji naposledy vidět, a tak se za ní vypravil do hrobky. Ač ji miloval, paní Catalina to nevěděla, nikdy mu ani nevěnovala pohled, a tak se messer rozhodl, že si vezme aspoň polibek na rozloučenou. Vtom však ucítil její slabě bijící srdce.
Paní Catalinu tajně dopravil do svého domu, kde žil se svojí matkou. Když se paní probudila, musela messeru Gentile slíbit, že posečká tajně v jeho domě, dokud on nedokončí svůj úřad v Modeně. Messer Gentile se ještě v noci vrátil do úřadu a paní Catalina nedlouho poté porodila zdravého chlapečka.
Když messer Gentile dokončil svůj úřad, uspořádal ve svém domě velikou hostinu a pozval na ni mnoho boloňských šlechticů, i Niccoluccia Caccianimica, manžela paní Cataliny. Po hostině messer vyprávěl příběh, jak pán vyhodil svého nemocného sluhu a toho pak na cestě našel cizinec, který se o něj postaral a vrátil mu zdraví. Původní pán ho chtěl najednou zpět, tak se ostatních ptal, kdo má na sluhu větší právo. Sám Niccoluccio Caccianimica řekl, že sluha po právu náleží druhému pánu. Vtom přišla krásná Catalina i s dítětem a nikdo ji nepoznal. Ona po dohodě s Gentilem nepromluvila ani slovo. Potom jim messer odhalil celý příběh a zeptal se, kdo z nich má větší právo na paní Catalinu, zda on nebo Niccoluccio? Messer je už dlouho nenapínal, vzal dítě do náruče, paní za ruku a předal je oba Niccolucciovi. Tímto si messer Gentile vydobyl ještě větší úctu a stal se přítelem Niccoluccia i paní Cataliny.
— 18 —
Informace
Bibliografické údaje
- Autor: Giovanni Boccaccio
- Jazyk: Čeština
- Žánr: novela, próza
- Jazyk originálu: Italština
- Překlad: Radovan Krátký
