Ostrov v nebezpečí (Gerald Durrell)

ZÁVĚREM

¨Čtenářům, které to zajímá, bych rád řekl, že i když jsem tuto knihu psal v lehkovážnějším tónu, všechno, co v ní popisuji, se událo anebo děje v nejrůznějších částech světa.

Pokud se někdo domnívá, že návaznost mezi stromem amela, stromem ombu, ptákem posměvákem a motýlem amela je přehnaná, chtěl bych zdůraznit, že v přírodě se najdou spojení ještě složitější. Tak třeba jedno velice krásné bylo objeveno v případě ptáka zvaného Oropendola, který si staví celé kolonie dlouhých, visících, košíkům podobných hnízd ve stromech Jižní Ameriky. V jistých oblastech pak žije moucha, která proniká do hnízd a klade vajíčka na ptáčátka Oropendolů. Z vajíček se pak vylíhnou larvy, které začínají maličké ptáčky požírat. V těchto oblastech však žije rovněž jistá vosa, která se nadšeně živí touto mouchou, jejími vajíčky i larvami nakladenými na malá ptáčátka. Dospělí Oropendolové si zřejmě jakýmsi způsobem uvědomují, že vosa je pro jejich potomstvo užitečná, a nechají ji nerušeně létat do hnízd a očisťovat ptáčata. V jiných oblastech však, kde se cizopasná moucha nevyskytuje, Oropendové vosu nestrpí, a jakmile se jen přiblíží jejich hnízdu, zabíjejí ji.

Myšlenka znovuobjevení ptáka posměváka je založena na příhodě, která se udála před několika lety na Novém Zélandu. V jistém odhlehlém údolí, kde jsem měl to štěstí strávit nějaký čas, byl znovu objeven Takahe čili Notornis, pták, o němž se lidé domnívali, že již dávno vyhynul, takže stále ještě existuje naděje, že i dnes, zatímco jednou rukou kolem sebe všechno ničíme, můžeme druhou objevit několik maličkých dinosaurů, kteří se skrývají v bažině.

Lidé v této knize jsou ovšem vymyšlení, i když se do nich nevyhnutelně prolnuly postavy, s kterými jsem se setkal na svých cestách.

Špatní lidé v mé knize jsou samozřejmě založeni na špatných lidech všude na světě, někdy i na těch, na které jsem narazil. Jestli se poznají, doufám, že je to alespoň přiměje k malému zamyšlení.¨