DOSLOV
Sir Bernard Hernmings odešel do výslužby 1. září 1987, ačkoli byl na dovolené již od poloviny července. Zemřel v listopadu téhož roku, jeho nároku na důchod zajistily výhodnou penzi manželce a nevlastní dceři.
Na místo generálního ředitele po něm Brian Harcourt-Smith nenastoupil. „Moudří muži“ si provedli svůj průzkum, a ačkoli všichni souhlasili, že v pokusech Harcourta-Smithe utajit Prestonovu zprávu nebo zpochybňovat význam glasgowského zadržení nebylo nic podezřelého, nemohli se vyhnout závěru, že šlo o dva vážné omyly v úsudku. Protože v Pětce nebyl žádný vhodný kandidát, přišel nový generální ředitel zvenčí. Harcourt-Smith opustil MI5 několik měsíců poté a nastoupil jako člen správní rady obchodní banky ve městě.
Začátkem září odešel do důchodu John Preston a stal se zaměstnancem majetkové ochrany. Plat se mu více než zdvojnásobil, takže se mohl dát rozvést a soudně vymáhat, aby směl pečovat o Tommiho jehož dobré vvychování a výživu nyní mohl zaručit. Julia náhle odvolala svoje námitky a Tommy byl svěřen do péče Prestonovi.
Sir Nigel Irvine odešel na odpočinek, jak měl v plánu, poslední den v roce, úřad opustil těsně před vánocemi. Odebral se na svou chatu v Langton Matravers, kde se plně zapojil do života vesnice. Když se ho někdo zeptal, co dělal před důchodem, odpovídal, že „se otravoval ve Whitehallu.“
Začátkem prosince bvl Jary Maraís vyzván, aby se dostavil do Pretorie ke konzultacím. Když se Boeing 747 Jihoafrických aerolinií v Heathrow odlepil od země, z prostoru pro leteckou posádku se vynořili dva státní agenti NIS a nasadili mu pouta. Důchodu si příliš neužil, celý čas strávil několik stop pod zemí, kde odpovídal na dotazy vyšetřovatelů.
Protože Marais byl zatčen veřejně, proskočila zpráva o něm v tisku. Generála Karpova znepokojilo, že byl jeho ,spáč` spálen. Byl přesvědčen, že Marais - Frikki Brandt - dlouho vyšetřovatelům vzdorovat nebude - a očekával, že brzy bude zatčen i George Berenson a že u západních spojenců nastane poplach.
Berenson odešel v polovině prosince předčasně z ministerstva do důchodu, ale zatčen nebyl. Na osobní zákrok sira Nigela Irvirla mu byto povoleno, aby se uchýlil na Britské Panenské ostrovy, kde dostával malý, ale přiměřený důchod od svě ženy.
Tato zpráva prozradila generálu Karpovovi, že jeho hlavní agent nevyhořel, ale že přešel na druhou stranu. Nevěděl však, kdy Berensona získali pro britské služby. Z vlastní agentury v Londýně mu agent Státní bezpečnosti Andrejev sdělil, že zaslechl fámu, že Berenson přešel do služeb MI5 již na samém začátku spolupráce s Janem Maraisem.
Analyzátoři v Jasjeněvu museli během týdne připustit, že to co tři roky považovali za bezvadný zpravodajsky materiál, je nutno zahodit jako podezřelý bezcenný brak.
To byl poslední mistrovský tah sira Nigela Irvina.
