Jak se hubí krtek
- Vo co, že nevíte, co se nám dostalo na zahradu! - Kráva!
- A kdepak kráva, copak může kráva přelézt přes plot? - Cizí pes, ne?
- Pes taky ne.
- Krtek.
- Krtek?
- Krtek.
- A von přelez přes plot?
- Nepřelez, ale je tu, pojďte se podívat!
- A to je nemrava, ten nám to tu zvostudil!
- Vždyť krtek je, mami, užitečnej! Víš, co sežere škodlivýho hmyzu?
- Podívej, co udělal s těma mrkvema - a tadyhle ryl dál - i pár kedluben zařve, a furt reje dál, pod jablůňkama, no počkej, ty čubko, my s tebou zatočíme!
- Ale umíte si představit, co mrkví a kedluben by nám sežral škodlivej hmyz, kdyby tu nebyl ten krtek? Krtek přece zelenině nic neudělá, jen ji trošku nadzdvihne.
- Málo platný, Helenko, takovej nezdara nemá na mým pozemku co dělat.
- Přece ho nezabijete!
- Nezabijeme, ale chytíme ho a odnesem na louku, tam ať si dělá co chce, ta je vobecní, tam ať se vyžívá.
- Jenže jak bys ho chtěl chytit, přece za ním nepolezeš do díry?
- Já ho vypudím. Rozreju mu krtiny a on se poleká a uteče jinam.
- Víte, že těch krtin je tu třikrát tolik co před tejdnem?
- To je holomek, co s ním budeme dělat?
- Vyplavíme ho!
- To vás nesmí ani napadnout, vždyť se utopí!
- Ten jen uteče.
- Utopí se, chudinka, a je takovej hezkej!
- Neutopí, ten umí plavat!
- Kdybys ty uměla plavat jako krtek!
- Ten plave jako Titanic!
- Tak mu nasypte do děr něco smradlavýho. On třeba odtáhne.
- Dobře, nalejeme tam petrolej a uvidímě, co bude dál.
- To byl pitomej nápad s tím petrolejem, koukněte se, jaký se nám vypálily na zahrádce fleky!
- Ježíši, a těch krtin je zase víc než posledně. Teď už ho mám vopravdu dost, šeredy šerednýho.
- Chudáček, vždyť on musí být taky nějak živ - představte si, kdyby tak lili vám do domu nejdřív petrolej a potom tolik vody!
- Tu zahradu jsem koupil pro nás a ne pro krtka. To bysme tu mohli mít nejdřív krtka, pak stádo divokejch kanců anebo medvěda, aby nás to nakonec všechno sežralo.
- Koukni se, co konví ty jeho díry schlamstnou a furt tomu není konec!
- No jo, ale zbavit se ho musíme, než si sem přitáhne samičku, necuda starej, a než se hrozně rozmnožej. Víš, co dětí nadělá takovej krtek, člověče? To je chlípník, to je ancijáš, ten je hrozně vášnivej!
- Kam ta voda mizí, u hroma?
- Ví bůh. Von snad s tím počítal, jak nás tu posledně slyšel, a udělal si odtok někam do kanálu.
- Chudáček krteček, tolik škodlivýho hmyzu zahubil a vy se mu takhle odvděčíte!
- Ten vostuda určitě není utopenej. Uvidíš, že tu bude za tejden zas. Ale já mu dám! - koupím si vykuřovací patronu a poženu ho svinským krokem!
- Teď už si tedy vopravdu nevím rady, co s ním. Když ho ani ta patrona nevykouřila - vždyť to přece mě samotnýho div nezadusilo, a byl jsem na zdravým vzduchu!
- A cos koupil? Past?
- Jo, to prej je past na krtky. Má se to vložit do díry, zahrabat a von jak poleze dírou, tak do ní vleze a ven nebude moct, protože ta dvířečka se z obou stran otvírají dovnitř, ale ne ven.
- A že by byl tak blbej a vopravdu do toho vlez?
- Zkusit to musíme, nebo budeme muset barák prodat a někam se vodstěhovat.
- Aspoň ho chytíme živýho a neublížíme mu.
- A já ho odnesu někam na louku.
- Ale hodně daleko, aby se nevrátil, škareda šmajdavej!
- Hernajs, kam jsem vlastně zahrabal tu past'? Já myslel, že semhle k tomu stromku.
- Tam ne, tu jsi snad chtěl dát do těch mrkví!
- Tady taky není, to bude spíš v kedlubnách.
- Ježíšmankote, taky ne, to je strašný, jakej seš pytlík, vždyt tím hledáním pastě zpizdíš zahradu hůř než ten krtek!
- A jo, tadyhle je!
- Víte, že v ní něco je?
- Ne!
- No jo, je těžká.
- Přines, Helenko, kýbl, vyklopíme krtka do kbelíku.
- Počkej, ty ksindlíku, my ti dáme takhle plundrovat naši zahrádku!
- Jdi dál, ať na tebe nevyskočí, kdoví, jestli to bude vopravdu krtek.
- Je to krtek!
- Vždyt se nehejbá.
- No jo, von je chcíplej.
- Ne!
- Fakt, je po ňom.
- Tak proč jsi sem líčil tu past'?
- Aby se chytil žívej.
- Chudáčku malej, černej …
- Vy jste ale! - Takový…
