Herta Müllerová

Herta Müller, německá spisovatelka rumunského původu, získala Nobelovu cenu za literaturu v roce 2009. Narodila se v roce 1953 ve vesnici Niţchidorf, která byla součástí německé menšiny v Banátu. Její rodina byla silně poznamenaná druhou světovou válkou – její otec sloužil v armádě SS a matka byla po válce deportována do pracovního tábora v Sovětském svazu. Tato traumatická minulost se později stala klíčovým tématem v její literární tvorbě.

Herta Müller vystudovala rumunskou literaturu na univerzitě v Temešváru. Po absolvování pracovala jako překladatelka, ale v roce 1979 musela své místo opustit, protože odmítla spolupracovat s rumunskou komunistickou tajnou službou Securitate. Následně se živila jako učitelka v mateřské škole.

V roce 1987 emigrovala do Německa, kde pokračovala v literární tvorbě. V roce 1994 obdržela prestižní Kleistovu cenu, jedno z nejvyšších německých literárních ocenění. V roce 1999 byla poprvé hostem Festivalu spisovatelů Praha a znovu se na něm objevila v roce 2010.

Müllerová je známá svým intenzivním, expresivním stylem psaní, který se často zaměřuje na téma totalitního útlaku, vykořenění a traumatizující zkušenosti života pod komunistickým režimem. Její díla se vyznačují silným pocitem osobní a historické odpovědnosti, stejně jako schopností zachytit existenciální strach a úzkost.

• Nížiny, 2014 (Niederungen, 1982)
• Tísnivé tango (Drückender Tango, 1984)
• Cestovní pas, 2010 (Der Mensch ist ein großer Fasan auf der Welt, 1986)
• Bosý únor (Barfüßiger Februar, 1987)
• Cestující na jedné noze (Reisende auf einem Bein, 1989)
• (Wie Wahrnehmung sich erfindet, 1990)
• Ďábel sedí v zrcadle (Der Teufel sitzt im Spiegel, 1991)
• Už tehdy byla liška lovcem / Liška lovec, 2019 (Der Fuchs war damals schon der Jäger, 1992)
• Horká brambora je teplá postel (Eine warme Kartoffel ist ein warmes Bett, 1992)
• Hlídač bere svůj hřeben (Der Wächter nimmt seinen Kamm, 1993)
• (Angekommen wie nicht da, 1994)
• Srdce bestie, 2011 (Herztier, 1994)
• Hlad a hedvábí (Hunger und Seide, 1995)
• V pasti (In der Falle, 1996)
• (Der fremde Blick oder das Leben ist ein Furz in der Laterne, 1999)
• (Im Haarknoten wohnt eine Dame, 2000)
• Dneska bych se raději nepotkala (Heute wär ich mir lieber nicht begegnet, 2001)
• (Heimat ist das, was gesprochen wird, 2001)
• (Der König verneigt sich und tötet, 2003)
• Bledí muži s kávovými šálky (Die blassen Herren mit den Mokkatassen, 2005)
• Je to, nebo to není Ion (Este sau nu este Ion, 2005)
• Rozhoupaný dech, 2010 (Atemschaukel, 2009)
• Cristina a její atrapa aneb Co (ne (Cristina und ihre Attrappe oder Was (nicht) in den Akten der Securitate steht, 2009)
• Pořád tentýž sníh a pořád tentýž strýc (Immer derselbe Schnee und immer derselbe Onkel, 2011)
• Otec telefonuje s mouchami (Vater telefoniert mit den Fliegen, 2012)

Mlčení může být právě tak silné jako vyprávění. Každý musí mít možnost, určit si sám jestli svou oporu nachází spíše v mlčení nebo ve vyprávění.

V diktatuře města neexistují, všechno je malé, protože každý hlídá každého.

Nevím, jestli nemůžu usnout, protože se snažím vzpomenout si na nějaké věci, nebo proto, že si na ně nemůžu vzpomenout.

Existuje nevyřčené pravidlo, že byste nikdy neměli začít plakat, pokud k tomu máte příliš mnoho důvodů.

Herta Müllerová