Kacíři Duny

Vnější povrch balonu je vždycky větší než střed té zatracené věci! To je celý vtip Rozptylu!

ODPOVĚĎ BENE GESSERITU NA IKSANSKÝ NÁVRH, ABY BYLY MEZI ZTRACENÉ VYSLÁNY NOVÉ VYŠETŘOVACÍ SONDY

Jeden z rychlých člunků Sesterstva odvezl Milese Tega na transportér Gildy obíhající kolem Gammu. Nelíbilo se mu, že musí právě teď odjet z Pevnosti, ale bylo zřejmé, co je teď nejdůležitější. Také ho k tomu dohnala předtucha. Za svých tři sta let zkušeností se Teg naučil svým předtuchám důvěřovat. Na Gammu to nešlo dobře. Každá hlídka, každá zpráva ze sledovacích zařízení, hlášení Patrinových zvědů ve městech - to všechno podporovalo Tegův neklid.

Teg mentatským způsobem vnímal pohyby sil kolem Pevnosti a uvnitř ní. Jeho svěřenec-ghola byl ohrožen. Rozkaz ohlásit se na transportéru Gildy a být připraven na násilí ale přišel osobně od Tarazové - byl v něm nezaměnitelný tajný identifikátor.

V člunku, který ho nesl vzhůru, se Teg připravoval k boji. Udělal všechna opatření, která jen udělat mohl. Lucillovou varoval. Lucillové důvěřoval. Se Schwangyuovou to bylo jiné. Byl odhodlán probrat s Tarazovou některé základní změny v Pevnosti na Gammu. Nejdřív ale musí vyhrát další bitvu. Teg ani v nejmenším nepochyboval, že jde do boje.

Jak se člunek blížil k přístavu, Teg vyhlédl levým okénkem a viděl obrovský iksanský symbol v kartuši Gildy na temné straně transportéru. Byla to loď, kterou Gilda přestavěla na iksanský mechanismus, tradičního kormidelníka nahradila strojem. Na palubě jsou tedy určitě iksanští technici, aby zařízení udržovali a obsluhovali. Bude tam i skutečný kormidelník Gildy. Gilda se nikdy nenaučila tak docela důvěřovat strojům, i když tyhle přestavěné transportéry používala velmi okázale především proto, aby dala najevo Tleilaxu a Rakis:

"Vidíte to? Vaši melanž nepotřebujeme ani v nejmenším!"

To právě hlásal ten obrovský symbol Iksu na boku kosmické lodi.

Teg cítil lehké zhoupnutí přistávacích podpěr a zhluboka se nadechl, aby se uklidnil. Cítil se tak, jak se těsně před bitvou cítil vždycky: zbaven všech falešných snů. Tohle byl neúspěch. Rozhovory selhaly a teď docházelo na krvavý konflikt… pokud nedokáže přemoci soupeře nějak jinak. Bitva v dnešní době bývala jen málokdy velká, ale i tak znamenala smrt. To pro něj představovalo ještě trvalejší neúspěch. Když si své rozpory nedokážeme vyrovnat po dobrém, jsme méně než lidé.

Služebník, jehož řeč nesla nezaměnitelné známky iksanského původu, odvedl Tega do místnosti, kde čekala Tarazová. V chodbách i pneumotunelech, jimiž směřoval k Tarazové, hledal Teg drobné náznaky, které by potvrdily tajné varování obsažené ve vzkazu Matky představené. Všechno se zdálo být klidné a obyčejné - sluha se k bašárovi choval s příslušnou úctou. "Byl jsem velitelem Tiregů na Andioyu," řekl sluha - to byla jedna z těch skorobitev, v nichž bašár zvítězil.

Došli k obyčejným oválným dveřím ve zdi obyčejné chodby. Dveře se otevřely a Teg vešel do bílé místnosti příjemných rozměrů - závěsná křesla, nízké stolky, luminy naladěné na žluto. Dveře za ním zapadly s těžkým buchnutím a jeho doprovod zůstal venku v chodbě.

Akolytka Bene Gesseritu roztáhla pavučinkový závěs zakrývající průchod po Tegově pravici. Kývla na něj. Viděli ho. Tarazová bude upozorněna.

Teg potlačil chvění v lýtkových svalech.

Násilí?

Tajné varování Tarazové si nevyložil špatně. Ale byly jeho přípravy dostačující? Po levici měl černé závěsné křeslo, před ním dlouhý stůl a na jeho druhém konci další křeslo. Teg přešel k této straně místnosti a čekal zády ke zdi. Všiml si, že na botách mu stále ještě ulpívá hnědý prach Gammu.

V místnosti to bylo nějak divně cítit. Začichal. Šéra! Pojistila se snad Tarazová a její lidé proti iksanské sondě? Teg si vzal svou obvyklou kapsli s šérou předtím, než nastoupil do člunku. Příliš mnoho z toho, co měl v hlavě, by se mohlo hodit nepříteli. To, že Tarazová zanechala ve svých pokojích pach šéry, naznačovalo ještě něco jiného: byl to signál pro nějakého pozorovatele, jehož přítomnosti nemohla zabránit.

Tarazová vešla pavučinkovými závěsy. Pomyslel si, že vypadá unaveně. To považoval za podivné, protože Sestry byly schopny ukrývat únavu až do chvíle, kdy už téměř padaly. Měla opravdu tak málo energie, nebo to byl jen další signál skrytým pozorovatelům?

Tarazová se zastavila těsně za závěsy a pozorovala Tega. Bašár vypadá mnohem starší, než když ho viděla naposledy, napadlo Tarazovou. Povinnosti na Gammu si vybraly svou daň. Ale uklidnilo ji to. Teg dělal svou práci.

"Tvou rychlou reakci oceňuji, Milesi," řekla.

Oceňuji! Jejich smluvené slovo pro "Tajně nás sleduje nebezpečný nepřítel".

Teg kývl a pohledem zalétl k závěsům, kudy Tarazová vešla.

Tarazová se usmála a vešla dál do pokoje. Všimla si, že na Tegovi nejsou vidět žádné známky melanžového cyklu. Jeho vysoký věk vždycky vyvolával podezření, že se možná spoléhá na oživující účinky koření. Ale nic na něm ani v nejmenším nenaznačovalo, že by byl závislý na koření - a této závislosti občas propadají i ti nejsilnější, když cítí, že se blíží konec. Teg měl na sobě své staré sako od uniformy Nejvyššího bašára, ale bez zlatých sluncí na rameni a límci. To byl signál, který pochopila. Říkal jí tím: "Pamatuj, že tohle jsem získal ve tvých službách. Ani tentokrát jsem tě nezklamal."

Oči, kterýma si ji prohlížel, byly klidné; nebyl v nich ani náznak odsudku. Celý jeho vzhled vypovídal o vnitřním klidu, což bylo v přímém rozporu s tím, co musel cítit doopravdy. Čekal na její signál.

"Našeho gholu musíme probudit při nejbližší příležitosti," řekla. Gestem ho umlčela, když chtěl odpovědět. "Viděla jsem zprávy od Lucillové a vím, že je moc mladý. Ale musíme jednat."

Uvědomil si, že mluví pro pozorovatele. Má jejím slovům věřit?

"Přikazuji ti teď probudit ho," řekla a ohnula levé zápěstí v gestu jejich tajného jazyka, které znamenalo potvrzení.

Byla to pravda! Teg pohlédl k závěsům zakrývajícím průchod, jímž Tarazová vešla. Kdo to tu poslouchá?

Zapojil do řešení toho problému své mentatské s…