KAPITOLA 19
Mason, Della Streetová a Paul Drake si razili cestu zástupem, který se shromáždil před vchodem do soudní síně. Postupovali těsně podél zdi chodbou soudní budovy. Novináři je obstoupili a dožadovali se prohlášení, Mason se jenom usmál a řekl jim: „Počkejte na zahájení přelíčení, mládenci.“
Jeden z novinářů, který se prodral až k Masonovi, řekl tichým hlasem: „Dám vám tip, šéfe. Hamilton Burger bude žádat o odročení.“
„Díky,“ pokývl Mason.
Prodírali se dál zástupem. Drake se tiše zeptal Masona: „Budeš souhlasit s odročením, Perry?“
„Nemohu, Paule,“ odpověděl Mason. „Chytil jsem tygra za ocas a bojím se ho pustit. Netroufám si ani zpomalit, musí to vypadat tak, že ho táhnu já.“
V soudní síni byl pořádek, takže Mason mohl normálně projít uličkou a brankou v přepážce, uzavírající prostor pro diváky. Hamilton Burger, který seděl naproti u stolu obžaloby, nervózně vstal, došel k Masonovi a oslovil ho: „Předpokládám, Masone, že budete žádat odročení.“
„Ani v nejmenším,“ odpověděl Mason sebevědomě. Burger byl zjevně zklamán. Nakonec řekl: „No, je možné, že soud dospěje k názoru, že by mělo být provedeno důkladnější vyšetřování.“
„Je to váš proces,“ poznamenal Mason. Burger pořád ještě stál poněkud nejistě za Masonem, když do síně vstoupil soudce Keetley. Přítomní uctivě povstali. Zřízenec požádal o klid a zástupce šerifa přivedl Johna Addisona.
Burger spustil téměř okamžitě. „Vaše ctihodnosti,“ pravil nabubřele, „toužebným přáním žalobce je být vždycky spravedlivým. Jsem přesvědčen, že bych se zpronevěřil svým povinnostem, kdybych neupozornil soud na skutečnost, že je nezbytné, aby policie a obžaloba přehodnotily důkazy. Ve jménu spravedlnosti pro obžalovaného potřebuji určitý čas, abych důkazy pečlivěji prozkoumal.“
„Žádáte o odročení?“
„Ano, vaše ctihodnosti.“
„Na jak dlouho?“
„Přinejmenším na týden.“
Soudce Keetley pohlédl na Masona. Mason se usmál a zavrtěl hlavou. „Vaše ctihodnosti,“ řekl, „obžalovaný nesouhlasí. Toto líčení je určeno k předběžnému vyšetřování. Má-li obžaloba dostatečné důkazy, aby požádala soud o předání obžalovaného soudu vyšší instance, žádné další svědectví na tom nemůže nic změnit. Jestliže nové důkazy vyvrátí tvrzení obžaloby, má můj klient právo na zproštění viny. Žádám, aby líčení pokračovalo. Rád bych upozornil soud na ustanovení trestního zákoníku, které říká, že vyšetřování musí být uzavřeno při jednom projednávání, pokud soud z žádoucích příčin, vyjádřených prohlášením, nerozhodne o odročení. Odročení nemůže být nikdy delší než dva dny a celkově nesmí překročit dobu šesti dnů, není-li to na žádost obžalovaného nebo po vzájemné dohodě. Pokud dostanu možnost předvolat k opakovanému křížovému výslechu jednoho či dva svědky obžaloby, budu souhlasit s týdenním odročením.“
„To se mi jeví jako rozumná podmínka,“ pravil soudce Keetley. „Které svědky si přejete znovu povolat ke křížovému výslechu, pane Masone?“
„Nejprve chci znovu vyslechnout svědka Erika Hansella.“
„Předstupte, pane Hanselle.“
„Kdo? Já?“ ptal se překvapeně Hansell.
„Ano, vy,“ odpověděl Mason.
„Předstupte, pane Hanselle,“ opakoval soudce Keetley. Hansell pomalu kráčel ke stanovišti svědků, tvář plnou obav. Když míjel Masona, utrousil advokát tiše: „Chytráku!“ Hansell se otočil, pohlédl na Masona a pak došel na místo pro svědky.
„Snad byste nám,“ řekl Mason, „mohl povědět něco víc o vaší technice vydírání, pane Hanselle. Není pravdou, že jste v tomto případě použil spoluvinici, ženu, která se vydávala za matku Veroniky Daleové, ženu, která vám pomáhala vyvíjet nátlak k dosažení finančního vyrovnání?“
„Rozhodně ne!“ odpověděl Hansell.
„A použil jste,“ pokračoval Mason, „takové spoluvinice ve zmíněném případě, aby pro vás sehrála roli Laury Mae Daleové?“
„Rozhodně ne!“
Mason přitlačil: „Hanselle, předběžná kontrola seznamu čísel, která byla v malém zápisníku Veroniky Daleové, potvrdila, že všichni majitelé uvedených vozů svezli Veroniku Daleovou a dali jí většinou nějaké peníze.“
„Za to já nemůžu,“ …
