Na prázdná místa (Eduard Petiška)

Dopis

Vím, že každou noc s tebou spí
Vlhké zvíře úzkosti
A olizuje tě trpkým jazykem tmy.
Ležíš jak zabitý válkou všedního dne
A na sklopeném očním víčku
Ubíhají znovu malá vraždění
Bez vrahů, jenom s vražděnými.
Vím, stěnami světa prosakuje
Tvůj křik osamělého vlka, jenž vyje strachy
Na bílé pusté pláni obklíčený sám sebou.

A když usíná noc a probouzí se den,
Ohmatáš prostěradlo, zvíře úzkosti je pryč,
Oblékneš vzduch zamíchaný kávou a mydlinkami
A vběhneš do nového listu kalendáře
Jako těžký vůz drtící mladou távu.

Marně se odvoláváš na svůj náklad,
Všechny cesty a silnice tě usvědčí
Ze lži.

V noci tě bude smáčet trpkými jazyky
Všechna mladá tráva