Beznadějný případ (Ed McBain)

Kapitola 10

Z garáže jsem jel taxíkem do pohřebního ústavu, který stál na Henryho seznamu na prvním místě. Byl mnohem přepychovější než Boonův skromný podnik. Patřilo k němu osm smutečních síní, dvě kaple, ředitel, zástupce ředitele a dvanáct zaměstnanců včetně řidičů několika pohřebních vozů a jedné limuzíny. Ředitel, muž s kulatým obličejem, se jmenoval Hamilton Pierce. Představil jsem se jako policista vyšetřující záhadné vloupání a pak jsem se ho zeptal, kolik mrtvol bylo v budově noc předtím, tedy v době, kdy k vloupání došlo.

„Čtyři,“ odpověděl.

„Nabalzamované?“

„Všechny.“

„Byli to muži nebo ženy?“

„Tri ženy a jeden muž.“

„Můžete mi toho muže popsat?“ požádal jsem ho.

„Je tady, kdybyste se na něj chtěl podívat.“

Odvedl mě do jedné ze smutečních síní. V zadní části místnosti seděla žena v černém a dívala se do otevřené rakve. Seděla vzpřímeně na dřevěné skládací židli, uprostřed dlouhé řady stejných skládacích židlí, a ruce měla sepnuté v klíně. Vzduch v místnosti byl prosáklý silnou vůní květin z věnců obklopujících rakev ze všech stran. Uctivě jsem pokývl na ženu v černém, přistoupil jsem k rakvi a nakoukl do ní. Nebožtík vypadal tak na sedmdesát – u mrtvého je to ale trochu těžké odhadnout. Byl vysoký asi sto šedesát šest centimetrů, měl pleš a nad horním rtem hustý knír.

Odhadl jsem, že by mohl vážit tak osmašedesát kilo. Ruce měl zkřížené na prsou a položené přes bibli.Oči měl samozřejmě zavřené.

„Jaké má oči?“ pošeptal jsem panu Piercovi.

„Myslím, že modré.“

„Byl v době vloupání už nabalzamovaný?“

„Ano.“

Poděkoval jsem panu Piercovi za to, že mi věnoval čas, zapsal jsem si do záznamníku popis mrtvoly a pak jsem mávl na další taxík. Do šesti jsem navštívil všechny čtyři pohřební ústavy a vypracoval jsem seznam pěti mrtvol mužů, které zloděj nechal bez povšimnutí, a jedné mrtvoly, již se nakonec odhodlal ukrást. Automaticky jsem vyloučil všechny mrtvoly žen, neboť jsem došel k závěru, že zloděj hledal mrtvolu muže. Ostatně nakonec se rozhodl pro Anthonyho Gibsona.

Stránka v mém záznamníku vypadala asi takhle: