5.
"Ty jsi Dán, je to tak?"
Chris byl pevně přivázaný k opěrnému sloupu před praskajícím krbem. Gestapácký důstojník si Chrise prohlížel z různých úhlů, než mu otázku položil.
"Jsem Dán po předcích. Co z toho?" Chris v poutech pokrčil rameny.
Nacista se podivil. "Ach, nic zvláštního. Jen mě nikdy nepřestává překvapovat, když najdu příslušníky nadřazené rasy, jak bojují proti vlastnímu božskému právu."
Chris zdvihl jedno obočí. "Vyslýcháš hodně vězňů?"
"Ach, ano, velmi mnoho."
"Tak to nemůžeš vyjít z úžasu."
Gestapák zamžikal, pak se kysele usmál. Ustoupil, aby si zapálil cigaretu, a Chris si všiml, že se mu třesou ruce.
"Copak tvoje krev nekřičí, když jdeš do bitvy po boku rasového bahna, kříženců..."
Chris se zachechtal. Otočil hlavu a ledově si nacistu změřil.
"Proč tu vlastně seš?" zeptal se.
"Já - jak to myslíš?" Chlápek znovu zamrkal. "Podívej se, jsem pověřen vyslýchat -"
"Seš pověřenej akorát tak zametat ve věznici drobky," zavrčel. "Kněží Ásů už řídí všechno. Esesáčtí mystici maj Říši pod palcem. Hitler je starý rozklepaný sifylitik, nedovolej mu vylízt z Berchtesgarten. A vás, staromódní nacisty, tady sotva trpěj."
Důstojník potáhl z cigarety. "Co svou poznámkou myslíš?"
"Tím myslím, že celý ten humbuk s rasou byla akorát fasáda. Záminka pro vyhlazovací tábory. Ale esesáci by do nich s úplně stejnou radostí cpali árijce, jenom kdyby to nějak šlo -"
"Ano?" Gestapák postoupil o krok vpřed. "Kdyby šlo co? Pokud účelem táborů nebyla eliminace nečisté rasy, pak tedy co, chytráku? Co?"
Jeho chechot řízl jako studená břitva. "Nevíš, že? Ano, Loki ti to neřekl."
Chris by přísahal, že v důstojníkových očích se objevilo zklamání... jako by do té doby doufal, že se od Chrise něco dozví, a pak sklesle zjistil, že jeho vězeň je stejně nevědomý jako on.
Ne, promarnil jsem jednu otázku a Loki mi o táborech nepověděl. Chris se podíval na třesoucí se ruce toho muže - ruce, které nepochybně připravily poničeným tělům a duším více pekla než nudných rozprav - z důvodu, který už s vítězící stranou neměl nic společného.
"Ty chudáku, dávno odstavený národní socialisto," pokračoval Chris. "Tvoje sny, i když byly šílené, byly aspoň lidské. Jaký je to pocit, když je cizinci překonali? Dívat se, jak se všecko mění k nepoznání?"
Gestapák zrudl. Neobratně vytáhl ze stolu u zdi obušek a udeřil jím do levé ruky v rukavici.
"Já změním k nepoznání něco jiného" zavrčel hrozivě. "A jestli jsem odstavený, alespoň si stále mohu dopřát radosti ze svého řemesla."
Přiblížil se, na rtech tenký povlak úsměvu. Ruka švihla vzad, vysoko zdvihla obušek a Chris se napjal. Ale v té chvíli se kožené závěsy rozdělily a na koberec padl veliký stín. Důstojník gestapa zbledl a ztuhl v pozoru.
Rudovousý Ás jménem Thor krátce pokývl a shodil kožešinový plášť. "Můžeš jít," zarachotil.
Chris se na nacistu ani nepodíval, i když se vyšetřovatel snažil zachytit jeho pohled. Chris pozoroval uhlíky v krbu, dokud závěsy nesklouzly zpět a on s cizincem neosaměl.
Thor se posadil se zkříženýma nohama na tlustý koberec a několik minut strávil tím, že se stejně jako Chris zamyšleně díval do mihotavých plamenů. Kladivem postrčil poleno do ohně, teplo příjemně sálalo a zažíhalo v masivní železné hlavě plány.
"Fro posílá vzkaz z Vinlandu... od moře, které nazýváte Labrador. Na jatka tam bylo vysláno mnoho statečných mužů."
Thor vzhlédl.
"Ty nástroje zbabělců - ponorky - naší flotile příliš neublížily. Ale Froovy vichřice byly mistrovským kouskem. Vylodění je zabezpečeno."
Chris se silou vůle snažil ovládnout pocit, že se kamsi propadá. Dalo se to čekat. Tuto zimu bude zase hůř.
Thor potřásl hlavou. "Toto je zlá válka. Kde je čest, když tisíce umírají, aniž mohou prokázat odvahu?"
Chris byl zkušenější než většina Američanů v tom, jak vést rozhovor s bohem. Nyní využil šance a promluvil bez dovolení.
"Souhlasím, Veliký. Ale z toho nemůžeš vinit nás."
Thorovy oči světélkovaly, když Chrise zkoumaly. "Ne, statečný červe. Neviním tě. To, že jste tak má…
