24
ZJEVNÁ SEBEVRAŽDA WALTRA SULLIVANA OTŘÁSLA NEJEN společenstvím finančníků. Pohřbu se zúčastnili mocní a vysoce postavení lidé z celého světa. V průběhu přiměřeně slavnostního a okázalého obřadu ve washingtonské katedrále svatého Matouše velebilo zesnulého pět předních osobností. Nejdůležitější z nich plných dvacet minut rozebíral lidskou velikost Waltra Sullivana a zároveň se neopomněl zmínit o obrovském tlaku, jemuž byl vystaven, a podtrhnout, že neustálé vypětí někdy vede k nepředvídaným následkům. Když Alan Richmond domluvil, jedno oko nezůstalo suché, i slzy, jež stékaly po jeho tváři, vypadaly opravdově. Vždycky dokázal dojmout sám sebe svými mimořádnými řečnickými schopnostmi.
Dlouhý pohřební průvod se vyhrnul z chrámu a po třech a půl hodinách se zastavil u malého domu, kde Walter Sullivan zahájil i ukončil svou životní pouť. Zatímco se limuzíny usilovně snažily zaparkovat na úzké zasněžené silnici, uložili Waltra Sullivana vedle rodičů do hrobu na kopci, pohled do údolí je zdaleka tím nejpozoruhodnějším, co kraj nabízí.
Když země přikryla rakev a přátelé Waltra Sullivana se vraceli do svých světů, Seth Frank pozorně studoval každou tvář. Pozoroval prezidenta, jak se vrací ke své limuzíně. Zahlédl ho Bill Burton, zatvářil se na okamžik překvapeně, načež mu pokynul. Frank náznak pozdravu opětoval.
Když všichni truchlící odjeli, věnoval Frank pozornost domu.
Žluté policejní vytyčovací pásy se táhnou podél jeho obvodu, dva uniformovaní strážníci stojí na stráži.
Frank k nim přešel, zamával jim před očima služebním odznakem a vstoupil.
Působí nanejvýš paradoxně, že jeden z nejbohatších mužů na světě si zvolil pro odchod ze světa toto místo. Walter Sullivan představoval živý vzor selfmademana, který jako by vypadl z dětských knížek Horatia Algera. Frank obdivuje lidi, kteří se ve světě vypracovali vlastní zásluhou, schopnostmi, houževnatostí. Kdo taky ne?
Frank se zadíval na židli, kde našli mrtvolu a nedaleko od ní pistoli. Sullivan si přiložil zbraň k levému spánku. Velká hvězdicová rána se zbrázděným okrajem roztříštila lebeční kost a způsobila rozsáhlé poranění mozku, jež ukončilo starcův život. Pistole dopadla vlevo na podlahu. Kontaktní rána a stopy po spáleném střelném prachu na ruce zemřelého vedly místní policii k závěru, že Sullivan spáchal sebevraždu, neboť fakta o tom svědčila naprosto jasně a jednoznačně. Truchlící Walter Sullivan se pomstil vrahovi své ženy a poté si vzal život. Jeho spolupracovníci potvrdili, že se několik dní zdržoval neznámo kde, což neměl ve zvyku. Do rodného domu jezdíval zřídka, a pokud tam jel, sdělil někomu místo pobytu. Vedle mrtvoly se našly noviny se zprávou o smrti člověka podezřelého z vraždy jeho ženy. Všechno nasvědčovalo tomu, že se starý muž rozhodl skoncovat se životem.
Franka ovšem znepokojuje jistý detail, o němž se záměrně nikomu nezmínil. Setkal se s Waltrem Sullivanem v márnici. Po identifikaci Sullivan podepsal několik formulářů týkajících se pitvy a soupis věcí, jež měla jeho manželka u sebe.
A Sullivan se podepisoval pravou rukou.
Samo o sobě to o ničem nesvědčí. Sullivan mohl držet pistoli v levé ruce z řady důvodů. Otisky prstů na pistoli byly zřetelné, snad až příliš zřetelné, pomyslel si Frank.
Původ pistole nelze vystopovat, výrobní číslo bylo odborně odstraněno, ani mikroskopická analýza je nezrekonstruovala. Zbraň byla jinak dokonale sterilizována. Takové se spíš nacházejí na místech, kde byl spáchán zločin. Proč by Waltru Sullivanovi záleželo na tom, aby nikdo nevysledoval původ zbraně, s níž se chystal spáchat sebevraždu? To je přece nesmysl. Ale zase to nic nedokazuje, neboť ten, kdo Sullivanovi zbraň poskytl, ji mohl získat ilegálně, ačkoli Virginie je jedním ze států, v němž lze k nelibosti policie řádně získat pistoli snadno.
Frank ukončil obhlídku interiéru a vykročil ven. Zem přikrývá silná vrstva sněhu. Sullivan zemřel dřív, než začalo sněžit, pitva to potvrdila. Jeho lidé naštěstí znali přesnou polohu domu. Pátrali po Sullivanov…
