Zahrada Rámova (Arthur C. Clarke)

1. května 2209

Budiž zaznamenáno, že tohoto dne Richard Colin Wakefield skutečně poznal svou rodinu a pronesl svá první slova. Už skoro týden se k tomuto okamžiku propracovával, nejdříve tím, že vyjadřoval známky poznání obličejem a očima, a potom pohybem rtů, jako by tvořil slova. Dnes ráno se na mne usmál a téměř řekl mé jméno, ve skutečnosti však bylo jeho prvním slovem „Katie“ vyslovené odpoledne, když ho jeho milované dítě energicky objalo.

V rodině panuje pocit euforie, obzvláště mezi děvčaty. Oslavují návrat svého otce. Několikrát jsem Simone a Katie opakovala, že Richardova rehabilitace bude určitě dlouhá a bolestná, ale myslím si, že jsou příliš malé. aby pochopily, co to vskutku znamená.

Jsem velice šťastná žena. Bylo pro mne nemožné zadržet slzy, když mi Richard právě před obědem zřetelně zašeptal do ucha „Nicole“. I když si uvědomuji, že ještě není blízek normálu, jsem si teď jista, že se nakonec uzdraví, a tato myšlenka mi naplňuje srdce radostí.