Propast (Arnošt Lustig)

Kniha je psána na základě zkušeností a zážitků autora. Jako mladý chlapec byl odsunut do terezínského ghetta a prošel peklem koncentračních táborů Osvětimi a Buchenwaldu. V dubnu 1945 se mu podařilo uprchnout z transportu smrti do Dachau. Také jeho hlavní hrdina, dvacetiletý voják David Wiesenthal, se ocitá v této době a v tomto prostředí.

David se během zimního vojenského cvičení zřítí do propasti a smrtelně se zraní. Na samém konci života vede vnitřní rozhovor jednak se sebou samým, avšak zároveň ustavičně přechází ve vnitřní dialogy s ženami, jež pro něj v životě nejvíc znamenaly - se svou matkou, která je již po smrti, s milenkami i s vysněnou, nedostižnou kráskou, předmětem marné touhy.

Od první strany jako bychom vstoupili do přízračného snu. Dívka plovoucí v jezeře a had, který se smekne ze skály a pak plave k ní a nechá se jí laskat. A pak voják, který se smekne do propasti s lavinou, se najednou ocitá ve svém nitru a má o čem přemýšlet.

David Wiesenthal, český vojín základní služby, se ocitá s posádkou v západních Čechách, kde se při vojenském cvičení zřítí do propasti, aby si na jejím dně v pomalém umírání uvědomoval, kolik propastí už v jeho životě bylo. Při pádu se mu v podvědomí rojí také vzpomínky na minulost, kterou prožil jako dítě v koncentračních táborech, kde byl svědkem otřesných věcí páchaných na lidech.

V rozhovoru s matkou mu matka říká, že ve skutečnosti vlastně nikdy nevyšel z lágru a má pravdu. David nedokáže tragickou zkušenost překonat a na svém životě vlastně nijak zvláště nelpí. Ve chvíli smrti není osamělý jako byl v životě před ní, ale je s milujícími ženami a ty mu dodávají pocit bezpečí.