Zapomenutá vražda (Agatha Christie)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Celá e-kniha Zapomenutá vražda ke stažení v ePUB, PDF a MOBI


KAPITOLA 7
Dr. KENNEDY

 

I

Za několik dnů nato procházela Gwenda korsem v ostrém větru a náhle se zastavila u jednoho ze skleněných přístřešků, které tu ohleduplná městská korporace dala postavit pro návštěvníky.

„Slečno Marplová,“ zvolala v upřímném překvapení.

A opravdu to byla slečna Marplová, ladně zahalena, do tlustého huňatého pláště a důkladně omotána šálami.

„To věřím, že je to pro vás překvapení, když mě tu vidíte,“ řekla na to slečna Marplová pohotově. „Ale můj lékař mě odvelel k moři, abych měla trochu změny, a váš popis Dillmouthu zněl tak lákavě, že jsem se rozhodla sem přijet — zvlášť když kuchařka a sluha jedné mé přítelkyně tu berou na byt a stravu hosty.“

„Ale proč jste nepřijela k nám?“ tázala se Gwenda.

„Staří lidé mohou být trochu na obtíž, má milá. A novomanželé mají být ponecháni sami sobě.“ Usmála se na Gwendin protest. „Já vím, že byste mě velice mile uvítali. A jak se vám oběma daří? A jak postupujete v luštění té vaší záhady?“

„Jsme už na stopě,“ odpověděla Gwenda, usedla vedle ní a dopodrobna jí vylíčila všechna dosavadní pátrání.

„A teď jsme dali do spousty novin inzerát—“ zakončila svou zprávu, „do místních plátků a do Timesů a do dalších velkých deníků. Píšeme v něm, že hledáme jakékoli zprávy o Heleně Spenlove Hallidayové rozené Kennedyové na níže uvedenou adresu, a tak dále. Myslím, že nějaké zprávy určitě dostaneme, co říkáte?“

„Taky si myslím, má milá, ovšemže ano.“

Hlas slečny Marplové zněl klidně jako vždycky, ale oči hleděly starostlivě. Přejela rychlým hodnotícím pohledem dívku usazenou vedle sebe. Ta odhodlaná srdečnost nezněla upřímně. Gwenda vypadá ustaraně, usoudila slečna Marplová. To, co říkal dr. Haydock — že zaplétat se do vraždy může být nebezpečné — se možná už začínalo projevovat. Ovšem nyní už bylo příliš pozdě na ústup.

Slečna Marplová řekla jemným, omluvným tónem: „Já jsem se o to všechno začala velice zajímat. V mém životě je — jak víte — tak málo vzruchu. Doufám, že mě nebudete považovat za příliš zvědavou, když vás poprosím, abyste mi dala vědět, jak ta záležitost pokračuje?“

„Ovšemže vám dáme vědět,“ řekla Gwenda srdečně“

„Budeme vás informovat úplně o všem. Vždyť nebýt vás, naléhala bych na lékaře, aby mě zavřeli do cvokárny. Dejte mi teď svou adresu a potom k nám musíte přijít a napít se s námi — tedy myslím popít s námi čaje — a prohlédnete si náš dům. Musíte se přece podívat na scénu, kde se odehrál zločin, ne?“

Zasmála se, ale její smích byl znervózněle zostřený.

Když potom slečna Marplová pokračovala v procházce, pokývala si lehce hlavou a svraštila čelo.

Informace

Bibliografické údaje

  • 25. 4. 2024