Celá e-kniha Zapomenutá vražda ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
II
Tehdy započal strašidelný ráz toho dne, rozpomínala se Gwenda. Přišel Giles celý pobledlý a řekl: „Je tam — je to opravdu ona, Gwendo.“
Potom jeden z policistů telefonoval a přijel policejní lékař, malý uspěchaný človíček.
A tehdy paní Cockerová, ta klidná žena, kterou nic nepřivedlo z míry, vyšla do zahrady, vedena — nikoli, jak by se mohlo zdát — nezřízenou zvědavostí, nýbrž výhradně sháňkou kulinářských bylin potřebných do pokrmů připravovaných k obědu. A paní Cockerová, v níž zpráva o vraždě předchozí den vyvolala šokující pohoršení a obavy, jak to zapůsobí na zdraví Gwendy (neboť si vzala do hlavy, že dětský pokoj nahoře dostane za příslušný počet měsíců, nájemníka), dokráčela rovnou k místu hrůzného nálezu a rázem se jí z toho udělalo nanic alarmující měrou.
„Je to příšerné, madam. Kosti, ty jsem nikdy nesnášela. Tedy kosti z kostlivce, jestli to tak smím říct. A když je to zrovna tady v zahradě, vedle máty a toho všeho! Srdce se mi z toho div nerozskočí, tak mi tluče — sotva popadám dech. Jestli teda můžu být tak smělá, takhle kapka brandy…“
Gwenda, vyděšená jejími vzdechy a popelavou barvou, se rozběhla k příborníku, nalila do sklenky trochu brandy a donesla ji paní Cockerové.
Paní Cockerová si lokla a řekla: „Právě tohle, jsem madam, potřebovala —,“ když zničehožnic jí hlas vysadil a vypadala tak děsivě, že Gwenda křikla na Gilese a ten zas přivolal policejního lékaře.
„To je štěstí, že jsem byl právě po ruce,“ řekl později lékař. „Unikla smrti o vlásek. Bez lékařské pomoci by ta žena okamžitě zemřela.“
A nato inspektor Primer vzal karafu s brandy a dal se s lékařem do práce a zeptal se Gwendy, kdy z ní s Gilesem naposledy pili.
Gwenda odpověděla, že se jí už několik dní nedotkli. Byli pryč — na severu — a když pak měli párkrát chuť se napít, nalili si gin. „Já jsem si málem vzala trošku brandy včera,“ vzpomněla se Gwenda, „ale protože mi to připomíná plavbu přes Kanál, načal mi Giles novou láhev whisky.“
„To jste měla štěstí, paní Reedová. Kdybyste se byla včera té brandy napila, pochybuji, že byste dnes byla naživu.“
„Giles se té brandy už málem napil, ale pak si se mnou vzal whisky.“ Gwenda se zachvěla.
Ještě potom, když policisté a Giles odešli po uspěchaném obědě narychlo připraveném z konzerv (neboť paní Cockerovou odvezli do nemocnice), mohla Gwenda stěží uvěřit bláznivému sledu událostí toho dopoledne.
Jedna skutečnost se rýsovala zcela jasně: přítomnost Jackieho Afflicka a Waltera Fanea v domě předchozí den. Kdokoli z nich se mohl dostat ke karafě s brandy, a jaký jiný účel měly mít telefonní vzkazy, než aby jednomu z nich poskytly příležitost otrávit její obsah? Gwenda a Giles se až příliš přiblížili k pravdě. Nebo se nějaká třetí osoba dostala zvenčí otevřenými dveřmi z terasy do jídelny, zatímco oni seděli v domě dr. Kennedyho a čekali, až Lily Kimblová přijde na schůzku? Třetí osoba, která nastrojila telefonáty, aby svedla podezření na ty druhé dva?
Jenže třetí osoba nedává smysl, uvažovala Gwenda. Třetí osoba by chtěla mít jednoho podezřelého, nikoli dva. Erskine byl zcela určitě v Northumberlandu. Takže buď Walter Fane zavolal Afflickovi a předstíral pak telefonický vzkaz sám sobě, nebo Afflick volal Faneovi a kamufloval vlastní pozvání. Je to jeden z těch dvou a policie, která je chytřejší a má větší možnosti než ona a Giles, zjistí, kdo to je. A mezitím bude oba dva sledovat. Už se nebudou moct o něco takového pokusit znovu.
Gwenda se opět zachvěla. Trvá to nějaký čas, než si člověk zvykne na skutečnost, že se ho někdo pokusil zabít. „Bude to nebezpečné,“ varovala ji slečna Marplová už tak dávno. Jenže ona s Gilesem tu možnost nebezpečí nebrali dost vážně. Dokonce ani po zavraždění Lily Kimblové Gwendu nenapadlo, že by se někdo mohl pokusit zabít i ji a Gilese — jen proto, že se tak velice přiblížili k pravdě, co se stalo před osmnácti roky. K objasnění, co se tehdy muselo stát — a kdo to způsobil.
Walter Fane a Jackie Afflick.
Který z nich?
Gwenda zavřela oči a spatřila j…
