Celá e-kniha Zapomenutá vražda ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA 21
J. J. AFFLICK
I
J. J. Afflick, Autokary Narcis, Devonské a Dorsetské autokarové zájezdy, atd., byl v telefonním seznamu uveden pod dvěma čísly. Jedna adresa byla do kanceláře V Exeteru a druhá do bytu na předměstí.
Schůzku si domluvili na následující den.
Právě když Giles s Gwendou odjížděli, vyběhla z domu paní Cockerová a mávala na ně. Giles šlápl na brzdu a zastavil.
„Volá vás doktor Kennedy, pane.“
Giles vystoupil z vozu, vběhl do domu a zvedl sluchátko.
„Tady Giles Reed.“
„Dobrý den. Právě jsem dostal dost zvláštní dopis. Od nějaké ženy, co se jmenuje Lily Kimblová. Lámal jsem si hlavu, o koho jde, a napřed mě napadlo, že jde o nějakou pacientku. Ale přišel jsem na to, že asi jde o to děvče, co sloužilo ve vašem domě jako panská v době, o kterou se vám jedná. Vím skoro najisto, že se jmenovala Lily, i když její příjmení si už nedokážu vybavit.“
„Bývala tam Lily. Gwenda se na ni pamatuje. Uvázala prý kočce kolem krku stuhu.“
„Gwennie má pozoruhodnou paměť.“
„Ano — to tedy má.“
„Rád bych si s vámi o tom dopise pohovořil — ale ne po telefonu. Budete teď doma?“
„Právě odjíždíme do Exeteru. Mohli bychom se u vás zastavit, jestli se vám to hodí. Máme to při cestě.“
„Dobrá, to se výborně hodí.“
Když k dr. Kennedymu přijeli, vysvětloval: „Nerad mluvím o té záležitosti po telefonu. Mám pocit, že to v místní ústředně odposlouchávají. Tady je dopis od té ženy.“
Rozevřel dopis na stole. Byl napsán na laciném linkovaném papíře necvičenou rukou.
Vážený pane (psala Lily Kimblová)
budu vám vděčná kdybyste mi poradil o tom přiloženým výstřižku z novin. Premíšlela jsem o tom a mluvila o tom se svým mužem ale nevím co s tím nejlíp udělat. Mislíte, že sou v tom peníze nebo odměna, protože peníze by se mí určitě hodili ale nechci mít nějaký oplítačky s policií nebo něco takovýho. Často jsem premíšlela o ty noci, co pani Hallidayová odešla, ale já si mislim že to vůbec neudělala, protože ty šaty nebyli v pořádku. Já mislela napřed, že to udělal náš pán, jenže teď to nevím určitě kvůli tomu autu, co jsem ho viděla z okna. Byl to parádní bourák a já ho tam viděla už předtím. Jenže bych nerada s tím něco dělala, dokaď se vás na to napřed nezeptám. Jeslí je to takhle v pořátku a není v tom policie, protože já s policií nikdy nic neměla a můj muž by to nechtěl. Mohla bych vás přijít naštivit příští čtvrtek protože ten den je trh a můj muž bude pryč. Budu vám moc vděčná jeslí můžu přijet
S úctou Lily Kimblová
„Ten dopis byl adresován do mého starého bydliště v Dillmouthu,“ vysvětloval dr. Kennedy, „a poslán sem za mnou. Ten výstřižek je váš inzerát.“
„To je báječné,“ zvolala Gwenda. „To psala Lily — vidíte — a ona si nemyslí, že to udělal můj otec.“
Gwenda mluvila s radostným vzrušením. Dr. Kennedy na ni pohlédl unavenýma, laskavýma očima.
„To je pro vás dobrá zpráva, Gwennie,“ řekl tiše. „Kéž máte pravdu. Já si myslím, že bychom teď měli udělat následující věc. Já jí na ten dopis odepíšu, aby sem ve čtvrtek určitě přijela. Vlakové spojení je docela dobré. Když bude přestupovat na dillmouthskou odbočku, může se sem dostat krátce po půl páté. Jestli sem vy dva to odpoledne zajdete, můžeme to probrat všichni dohromady.“
„To je skvělé,“ souhlasil Giles a podíval se na hodinky. „Pojďme, Gwendo, teď si už ale musíme pospíšit. Máme domluvenou schůzku,“ dodal na vysvětlenou, „s panem Afflickem z Autokarů Narcis, a on nám řekl, že je velice zaneprázdněný.“
„Afflick?“ Kennedy se zamračil. „No ovšem! Devonské zájezdy v autokarech Narcis, to jsou ta ohavná žlutá monstra. Ale to jeho jméno se mi zdá povědomé v nějaké jiné souvislosti.“
„V souvislosti s Helenou,“ řekla Gwenda. „Můj bože — snad to není ten mladík?“
„Ano, je.“
„Jenže ten byl takový ubohý mizera. Takže se vyšvihl?“
„Můžu se vás na něco zeptat?“ optal se Giles. „Vy prý jste zatrhl nějaké to laškování mezi ním a Helenou. Bylo to jen kvůli — prostě kvůli jeho společenskému postavení?“
Dr. Kennedy se na něj chladně podíval. „Já jsem, mladý m…
