Celá e-kniha Není kouře bez ohýnku ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
IV
Dopálilo mě to, to musím přiznat, že od nás Megan tak náhle odešla. Asi jí s námi začala být najednou dlouhá chvíle.
Koneckonců, pro mladou dívku u nás nebylo moc zábavy. Doma měla mladší sourozence a Elsii Hollandovou.
Slyšel jsem, jak se Joanna vrací, a rychle jsem se jí klidil z cesty pro případ, že by snad chtěla dál neomaleně vtipkovat o slunečních hodinách.
Owen Griffith se u nás zastavil s autem těsně před obědem a zahradník už na něho čekal s nákladem zeleniny.
Zatímco mu ji starý Adams ukládal do vozu, pozval, jsem Owena dovnitř na skleničku. K obědu nechtěl zůstat.
Když jsem přinesl sherry, zjistil jsem, že Joanna už zahájila útok.
Ani stopa po nějaké nevraživosti. Choulila se v koutě pohovky a málem předla jako kočka. Vyptávala se Owena na jeho práci, jestli se mu líbí povolání praktického lékaře a jestli se nechtěl raději specializovat. Ona sama prý považuje medicínu za jednu z nejzajímavějších věcí na světě.
Říkejte si, co chcete, Joanna je posluchač, jaký se hned tak nenajde -rozený talent! A protože už vyslechla spoustu rádoby géniů, kteří jí dlouze vykládali, jak je svět nechápe, naslouchat Owen Griffithovi bylo pro ni hotová hračka. Než jsme se dostali k třetí sklence sherry, Owen jí už vyprávělo jakési zapeklité chorobě či zranění tak odborně, že by mu kromě, kolegy lékaře nikdo jiný nerozuměl ani slovo.
Joanna hleděla bystře a s hlubokým zájmem.
V prvním okamžiku mi to hnulo žlučí. Tohle byla od Joanny ničemnost. Griffith byl moc dobrý chlap na to, aby si z něho střílela. Ženské jsou opravdu zmije. Pak jsem si všiml Griffithova profilu, jeho energické brady a pevných rtů, a už jsem si nebyl tak jist, že Joanně tahle legrace naurčito vyjde. Ostatně muž nesmí připustit, aby si z něho žena dělala blázny. A jestli ano, jeho škoda.
Pak Joanna navrhla:
„Dejte si přece říci, doktore, a zůstaňte u nás na oběd.“
Griffith maličko zrudl a řekl, že by rád, ale doma že ho čeká sestra -
„Tak jí zatelefonujem a vysvětlíme jí to,“ odpověděla Joanna rychle a odešla do haly k telefonu.
Zdálo se mi, že se Griffith zatvářil nějak rozpačitě, a napadlo mi, že se možná své sestry trochu bojí.
Joanna se s úsměvem vrátila a ujistila ho, že je všecko v pořádku.
A tak Owen Griffith zůstal u nás na oběd a bylo mu to zřejmě docela milé. Hovořili jsme o knihách a o divadelních hrách, o politice i hudbě, malířství a moderní architektuře.
Slovem jsme se nezmínili o Lymstocku, ani o anonymních dopisech, ani o sebevraždě paní Symmingtonové.
To všecko jsme nechali plavat a myslím, že Owen Griffith byl šťasten. Mluvil zajímavě a vtipně, snědý zasmušilý obličej se mu rozzářil.
Když odešel, přísně jsem Joannu napomenul: „Tenhle chlapík je moc dobrý na ty tvoje legrácky!“
„To říkáš ty!“ ohradila se Joanna. „Vy mužští táhnete všichni za jeden provaz.“
„A proč se mermomocí snažíš dostat jeho skalp, Joanno? Zraněná ješitnost?“
„Možná,“ odpověděla mi sestra.
* * * * *
