Literární směry: Impresionismus

Impresionismus vznikl v druhé polovině 19. století jako umělecký a literární směr, který se pokoušel zachytit prchavé dojmy a okamžiky. Tento směr má své kořeny především ve výtvarném umění, ale postupně se rozšířil i do literatury a hudby. Impresionisté usilovali o zachycení subjektivního vnímání světa, spíše než o objektivní realitu.

Charakteristika směru

Impresionismus se zaměřuje na bezprostřední vjemy, pocity a atmosféru. Literární díla impresionistů často popisují přechodné okamžiky, jemné změny v přírodě nebo náladě, a vyhýbají se jasným konturám nebo pevné struktuře. Impresionisté chtějí čtenáři předat svůj okamžitý dojem z určité scény nebo zážitku, a to co nejautentičtěji.

Díla impresionismu jsou často lyrická, melodická a využívají atmosférických popisů. Nejde o vyprávění příběhu nebo logickou strukturu, ale o zachycení dojmu či nálady. Častým tématem je příroda a její proměnlivost.

Jazyk a stylistické prostředky

Impresionisté používají volný verš, bohaté popisy, zvukomalebnost a hru se světlem a barvami, což se projevuje v jazykových prostředcích. Jejich styl je plný metafor, aluzí a jemných obrazů, které často zůstávají neúplné, aby evokovaly čtenářovy vlastní dojmy a pocity. Důraz je kladen na individualitu vnímání a subjektivitu.

Etymologie pojmu

Název „impresionismus“ pochází z latinského „impressio“, což znamená „dojem“. Tento termín byl původně použit ve výtvarném umění k označení obrazů, které zachycovaly okamžité dojmy a atmosféru, a následně se rozšířil i do literatury.

Zpět na přehled Literárních směrů, epoch, skupin a hnutí

Kompletní knihy z tohoto lit. směru ke stažení (ePub, PDF, MOBI):