Pojdi jako pes

4.

Bylo pěkné ráno bez mráčků. Meeganův plášť jsem si nevzal, protože jsem nepotřeboval žádnou záminku, a pochyboval jsem, že by předpokládaný program poskytl nějakou vhodnou příležitost pro to, abychom si pláště vyměnili. Muži zákona na mne čekali už před domem. Ten, který byl odborníkem na psy, byl podsaditý muž středního věku a na očích měl brýle bez obrouček. Než se psa dotkl, požádal mne o jeho jméno a já mu řekl, že se mu říká Bootsy. "Strašný jméno," poznamenal. "Řemínek, na kterém jste ho přivedl, je taky strašný."

"Souhlasím. Ten jeho zůstal na mrtvole, a tak je asi v laboratoři." Předal jsem mu můj konec těžké šňůry. "Pokud vás pokouše, nechci s tím mít nic společného."

"Ten mne nepokouše. Co říkáš, Bootsy?" Přidřepl si k psovi a začal se s ním přátelit. "Tebe měl pořádně rafnout, když jsi ho kradl," zahuhlal seržant Purley Stebbins, abych to zaručeně slyšel. Obrátil jsem se. Purley je o centimetr vyšší než já a o pět centimetrů objemnější v pase. "Nepleť se," opáčil jsem. "Mne koušou ženský, ale už často mne napadlo, co vlastně žere tebe." Zatímco jsme si vzájemně vyměňovali poklony, odborník přes psy jménem Loftus se přátelil s Bootsym. Netrvalo dlouho a oznámil, že je připravený začít. "Asi by bylo lepší," poznamenal podmračeně, "kdybyste ho po mém příchodu dovnitř drželi na vodítku, protože tak ho sem pravděpodobně přivedl Kampf. Nebo jak to vlastně bylo? Měli jste mne asi informovat podrobněji. Co vlastně víme?"

"Abych ti pravdu řekl, víme hrozně málo," ozval se Purley. "Pokud ale dáme dohromady všechno, na co jsme přišli, jeví se nám to následovně. Když Kampf a pes vešli do domu, pršelo a pes byl mokrý. Kampf nechal psa v hale v přízemí. Odepnul mu řemínek a ten měl v ruce, ještě když stoupal nahoru ke dveřím jednoho ze zdejších bytů.

Nájemník ho vpustil dovnitř a hovořili spolu. Nájemník ho udeřil pěstí, asi zezadu a bez nejmenšího varování. Pak Kampfovi vytrhl řemínek, uškrtil ho s ním a strčil mu ho do kapsy pláště. Musel mít dobré nervy a pořádné svaly, aby mrtvé tělo odvlekl z bytu až pod schody ve vstupní hale, kde ho nechal ležet. Musel ho však dostat ze svého bytu a od svých dveří pryč. Je evidentní, že to mohl udělat kdokoliv ze čtyř obyvatel tohoto domu. Pes už mezitím utekl ven na chodník, protože zatímco někdo v některém z těchto bytů vraždil Kampfa, vstoupil do haly Talento, uviděl psa a vyhnal ho ven. Teď jde o to, abychom zjistili, jestli to nebylo třeba i jinak."

"V tom případě by z toho byl Talento venku," oponoval Loftus. "Ne. Nikdo z toho není venku. Pokud Kampfa zabil Talento, pak po spáchání vraždy mohl jít do haly, psa vyhnat do vestibulu, vrátit se do bytu, odtáhnout mrtvolu ke schodišti, pak vyhnat psa na chodník a teprve potom vyjít z domu. Vy jste odborník na psy. Zdá se vám na tom něco nesprávného?"

"Mohlo to tak být. Záleží na psovi a na tom, jak blízký byl jeho vztah ke Kampfovi. Krev nebyla nikde žádná."

"Takhle jsem to nakoupil. Pokud bys to chtěl znát do detailů, pak bys musel strávi…