55 Kč
Elektronická kniha: Karel Čapek – Ze života hmyzu (jazyk: Čeština)
E-kniha Karel Čapek: Ze života hmyzu
Karel Čapek[9.1.1890-25.12.1938] Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře,...
| Autor | |
|---|---|
| Jazyk | |
| Vydáno | |
| Žánr | |
| Název originálu | |
| Formát | ePub, MOBI, PDF |
Scéna představuje písčitý kopeček, řídce porostlý stébly trávy velikými jako pně. V jeho levém boku chodba Lumkova, v pravém boku opuštěná Cvrčkova díra… V proscéniu leží Tulák a spí. Na jednom stéble připoutána Kukla. Kuklu přepadne loupeživá hmyzí smečka: zleva vyběhne drobný Brouk a odpoutá ji od stébla. Zprava vyběhne druhý, zažene prvního na útěk a pokouší se Kuklu odtáhnout. Z nápovědovy budky vyskočí třetí, zažene druhého a vleče Kuklu.
KUKLA: Já… já… já!
(Třetí loupežný Brouk se vrhne střemhlav do nápovědovy budky. Zleva první a zprava druhý Brouk vyběhnou a tahají se o Kuklu. Vyřítí se třetí z budky a zažene je oba, načež táhne Kuklu sám.)
KUKLA: Celá zem praská! Já se rodím!
TULÁK (zvedne hlavu): Co je?
(Třetí Brouk se vrhne do budky.)
KUKLA: Chystá se něco velikého!
TULÁK: To je dobře. (Položí hlavu.)
(Pauza.)
MUŽSKÝ HLAS (za scénou): Jak to valíš?
ŽENSKÝ HLAS: Já?
PRVNÍ HLAS: Ty!
DRUHÝ HLAS: Já??
PRVNÍ HLAS: Ty!!
DRUHÝ HLAS: Já???
PRVNÍ HLAS: Ty!!! Ty trdlo!
DRUHÝ HLAS: Hrubiáne!
PRVNÍ HLAS: Nemehlo!
DRUHÝ HLAS: Mamlase!
PRVNÍ HLAS: Cumplochu! Trajdo!
DRUHÝ HLAS: Hovnivále!
PRVNÍ HLAS: Pozor na kuličku! Dej pozor!
DRUHÝ HLAS: Pomalu!
PRVNÍ HLAS: Po-po-pozor!!
(Na scénu se vyvalí velká koule hnoje, strkaná párkem CHROBÁKŮ.)
CHROBÁK: Nestalo se jí nic?
CHROBAČKA: I toto! Jejej, kdepak! Achich, to leknutí! Viď kuličko, že nic? Tytyty – ty naše drahá kuličko!
CHROBÁK: Haha, náš kapitálku! Naše mrvičko! Naše zlato! Naše všecko!
CHROBAČKA: Ty krásný trůsku, ty poklade, ty skvostná kuličko, ty naše zlaté jměníčko!
CHROBÁK: Ty naše lásko a jediná radosti! Co jsme se našetřili a nasháněli, mrvičky nanosili a smradlavých drobečků nastřádali, od huby si utrhovali –
CHROBAČKA: – a nohy si ubrousili a hromádek rozryli, co jsme se nahrabali, než jsme si tě tak hezky uhnětli a založili –
CHROBÁK: – a zakulatili a doplnili, ty naše velké sluníčko!
CHROBAČKA: Náš skvoste!
CHROBÁK: Náš živote!
CHROBAČKA: Ty naše celé dílo!
CHROBÁK: Jen si přivoň, stará! Ta krása krásoucí! Jen potěžkej! Co toho máme!
CHROBAČKA: Toho božího daru!
CHROBÁK: Toho požehnání!
KUKLA:
Okovy světa pukají.
Nový život se zahájí.
Já se rodím!
(Tulák zvedne hlavu).
CHROBAČKA: Chrobáčku.
CHROBÁK: Copak?
CHROBAČKA: Hahahaha.
CHROBÁK: Haha, haha! Ženo!
CHROBAČKA: Copak?
CHROBÁK: Hahaha, je to krásné něco mít. Svůj majeteček. Svůj životní sen.
CHROBAČKA: Svou kuličku.
CHROBÁK: Ovoce své práce.
CHROBAČKA: Hahaha!
CHROBÁK: Já se zblázním radostí. Já… já… já se zblázním samou starostí. Na mou duši, já se zblázním.
CHROBAČKA: Proč?
CHROBÁK: Starostí. Teď, když máme svou kuličku! Tak jsem se na ni těšil, a teď, když ji máme, musíme dělat novou. Ta dřina!
CHROBAČKA: A proč novou?
CHROBÁK: Pitomá! Abychom měli dvě.
CHROBAČKA: Aha, dvě. To je pravda.
CHROBÁK: Haha, jen si to představ: dvě kuličky! Nejmíň dvě. Řekněme spíš tři. Víš, každý, kdo už má kuličku, musí dělat novou.
CHROBAČKA: Aby měl dvě.
CH…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.