Od člověka k člověku III

NOVINY A KRIMINALITA

To tedy je pravda: kdyby všichni dospělí lidé četli s trochou filipa noviny a kdyby si z nich aspoň něco málo pamatovali, musil by ze světa vymizet slušný počet zločinů. Například žádný poněkud rozumný čtenář nebo čtenářka novin nemůže naletět losařům, sňatkovým podvodníkům nebo podvodníkům s kaucemi, protože zná z novin jejich kejkle. A kdyby lidé víc a pozorněji čtli noviny, dopouštěli by se méně často toho nejhloupějšího zločinu, jímž je špionáž.

Případ neblahého Krejzy opakuje pobůhvíkolikáté týž trapný a neodvratný průběh věčně stejného děje, kterým člověk za pár stovek prodává sebe sama nejdřív do beznadějného otroctví a potom k nejtěžšímu trestu. Špión je ničema a zároveň chudák; je obětí nejtěžšího vydírání: ti, kdo ho svedli k prvnímu kroku, mu hrozí vyzrazením, nebude-li jim sloužit dál a ještě nebezpečněji; už nemůže přestat, zapadá do své viny pořád hlouběji, až se nakonec nevyhnutelně něčím prozradí. Je to tak typický příběh, že se člověk normální inteligence a zkušenosti musí divit, že se ještě najdou blázni, kteří se dají svést k prvnímu napohled nepříliš škodnému, ale fatálně už nenapravitelnému kroku. Proto by se mělo lidem říkat: Čtěte noviny! Není v nich sice žádné evangelium, ale mnoho dobrých a někdy nezaplatitelných zkušeností.

Lidové noviny 26. 2. 1937