Popis
E-kniha Karel Čapek: O umění a kultuře. Od člověka k člověku. Dodatky.
Anotace
O autorovi
Karel Čapek[9.1.1890-25.12.1938] Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře,...
Karel Čapek: životopis, dílo, citáty
1921
JULES ROMAINS
patří do skupiny těch mladých francouzských básníků, kterým se před válkou říkalo “unanimisté”. Pro ty, kdož věří, že název něco znamená, budiž zde výklad slova: “unanimism” je víra v kolektivní duši – sociologicky vzato spíše ve smyslu Durkheimově než Le Bonově –, v jakousi víceméně podvědomou, neurčitou, beztvarou duševnost, která se rodí ze soubytí lidí. Hlouček nebo dav spojený společným zájmem, nešený jednou myšlenkou splývá v jakýsi netrvalý, a přece živoucí celek; je to hromadné tělo, jež má svou jedinou duši, nadřaděnou duším jednotlivců; chcete-li, považujte tuto duši za velmi primitivní božství: Le Dieu Unanime. Potud teorie; a byl to právě Jules Romains, který ji opravdu ztělesnil ve svých knihách, ať jsou to básnické Ódy nebo pronikavé studie pařížských davů Mocnosti Paříže, povídkový cyklus Na nábřežích Villetty, rabelaisovsky bujná kniha Kumpáni nebo těžký román Kdosi umřel. Než co je teorie v básnickém díle? V nejlepším případě slouží k tomu, aby obrátila pozornost k nové, dotud neobjevené skutečnosti. Kdosi umřel; tato maličká, individuální událost razí si cestu mezi lidmi a stává se postupně událostí hromadnou: tak jako když padne oblásek do vody a zčeří ji širšími a širšími kruhy. Sledovati tuto sdělnost lidských faktů, toto přelití osobní události v hromadné dění může být velmi zajímavo pro sociologickou teorii; myslím však, že je neskonale zajímavější jakožto mravní a sociální skutečnost. A to je podstatnější rys oné mladé literatury francouzské: že je hluboce sociální; že se obrátila nejpozornějším zřením k prostému a základnímu faktu lidské družnosti. Myslím nyní na překrásnou Vildracovu básnickou Knihu lásky, tak vzdálenou veškeré erotiky; na Duhamelův Život mučedníků nebo Civilizaci, dvě díla milosrdné lásky v temnotách války; na Romainsův protiválečný …
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.