Od člověka k člověku I

PO STOPÁCH SLÁVŮ

Autor přesvědčivě dokazuje, jaké mají býti příští hranice našeho státu, aby nebyl nedochůdčetem. Stačí jen připojiti k němu pruské Slezsko i s Vratislaví až po Brankobrod (dříve Frankfurt n. Odrou), po Berlín a zpátky k Labi; ze Sas jen maličkost, kousek pod Drážďany, zato více Bavor, až po čistě slovanské řeky Lučnavu (dříve Heide Naab) a Vletnavu (dříve Naabu), ovšem Řezno a celý levý břeh Dunaje i s Pasovem až po Hlinec (dříve Linec), pak i jižní břeh Dunaje až po Vídeňský les a v Uhrách Budín a mnoho jiných slovanských měst. Důvody, pokud rozumím, jsou strategické.

Ale kdybychom šli po stopách Slávů, jak je vidíme na mapách autorových, došli bychom mnohem dále. Především v Alpách po průsmyk Branarský (dříve Brenner), kde se Slované patrně bránili proti nepřátelům; po průsmyk Chodarský (dříve Gotthardský), kudy chodívali, jak svědčí jméno; ve Francii po řeku Dub, kterou Francouzové píší Doubs, a pevnost Velbor, jejíž jméno je neprávem romanizováno v Belfort. V “německé rezervaci”, kterou autor příliš vlídně pro Němce nechává třeba bez přístavu k moři, sahá oblast slovanských jmen daleko přes slovanský hrad Stutgrad (dříve Stuttgart) až po Rýn, kde jméno Kobylance (druhdy Koblenz) svědčí, že nebyl-li tam Slovan sám, nechala tam stopy aspoň jeho kobyla. Ale musíme ještě dále za hranice; takzvaný Štrasburk je vlastně Stražburek, kde konal Slovan stráž, a holandský Haag je – což to nepoznáte? – náš ryze český háj!

Zde autor se zastavuje, i táži se, zda právem. Slované šli mnohem dále, dále než tušíte; a je už načase, abychom uvedli své územní požadavky v soulad s někdejším osídlením Slovanů. Tak už, jsme-li v Nizozemí, samo jméno Holandsko ukazuje na Holany (zemi holou!), Friesland na zemi vřesovou (ještě dnes se tam vyskytá vřes!), ostrov Zeelandský na zemi zelenou! A jezero Zuiderské? Zuidar, Zvídar, ano, toť kraj pevniny, kde bylo nutno zvídati, neblíží-li se po moři nepřítel. A ostrov Helgoland? Českému uchu zní tu Halgolan, Hlaholan… Smíme z toho hádati, jakým hlaholem oznamovala pobřežní stráž nepřátelskou loď? V pradávných dobách zaneslo sem moře někdy lodi Vikingů (Vikuňů?) z jejich skandinávských Bregů (Bergen); snad chtěli se podívati do přístavu, jenž pro množství zboží slynul pod jménem Břemeny (Bremen)… Než moře nám toho již nepoví; vraťme se na pevninu.

Ne, řinoucí se veletok Řin (Rýn) nebyl hranicí Slovanstva! Podnes nalézáme v Belgii Malín (Malines), Lješí (Ličge), Turnov (Turnon), na hranicích Francie tvrz Hrubá (Roubaix) a tolik, tolik jiných jmen. Co značí Boulogne jiného než Poloň? Nalezneme tam jako v Čechách Lány (Laon), Rovné (Rouen, Rhône), potkáme Našince (Nancy) i milé české Tursko (Tours); Orléans, Rolany, leží zajisté prostřed rolí. Nizza svým jménem napovídá níži své polohy, poblíže něho Grasse mohlo bývati Gradcem a o maličko dále, na hranicích vlašských, zdraví nás městečko Ventimiglia, Vendická Míle na přechodu k Vendům italským. A na západě, již u oceánu Atlantického, stojí Brody (Bordeaux), kde přecházeli řeku, kdo putovali na jih přes Búrné hory (Pyreneje) do slunného Španělska, staré Iberie, země Obrů. Zda spěli do přístavu Lysé (Lisabon), do vinných Oprt (Oporto), do Borků (Burgos), do důvěrné Slamjanky (Salamanka), či ještě dále, do skalních hranatých hor granadských? Jména by o tom svědčila.

Zamyslete se nad mapou. Slovan jistě našel bratry v zemi, již nazval Bratinou (Bretagne); ale pak razil si též cestu mořem k národu Bratů (Britů), kteří postavili si svou loděnici, svůj Lodín (Londýn) proto, aby brázdili moře. Kdo byli tito Brati? Historie nazývá je Anglové, ale nepraví, proč se vystěhovali z teplejší pevniny. Byli to Anglové, Hangelové, Hanělové, tedy jacísi nespokojenci slávského jazyka, kteří si hledali nové domovy prostřed anglických borů (tolik jmen měst končí tu na – borough!), vzdělávali holé pole, Hole (Hull, Goole), a bojíce se nebezpečí ze severu, stavěli své stráže na Postojnu (Boston) a budovali pro ně kamenné věže, hlásky, jak svědčí Hláskov (Glasgow) a tolik jiných glasů (Douglas, Gloucester, Glossop). Byli to snad Valaši (Wales), pastýři skotu (Skotsko), věštecký kmen Trutů (Druidů), tak jako na protější straně moře kmen haličský (Gallové)?

Než vraťme se na pevninu. Pod průsmykem Branarským a Chodarským vítá nás slunná země Vendů (Venezie). Tážete se, zda žili Slované od pravěku všude, kde táhne se horstvo Vápeniny (Apeniny)? Zdá se, že nikoliv; že byli tu jen hos…