Od člověka k člověku I

Karel Čapek

85 

Elektronická kniha: Karel Čapek – Od člověka k člověku I (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: capek81 Kategorie:

Popis

E-kniha Karel Čapek: Od člověka k člověku I

Anotace

O autorovi

Karel Čapek

[9.1.1890-25.12.1938] Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře, posléze...

Karel Čapek: životopis, dílo, citáty

Podrobnosti

Autor

Série

Pořadí v sérii

1

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Od člověka k člověku I“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

O CÍRKVI BOJUJÍCÍ

Jsou různé známky, které ukazují na vojnu; je tu list slovenských biskupů, je tu projev biskupa Vojtaššáka a za hranicemi manifest kardinálů francouzských, je tu příliv bojovného katolicismu ve světě a u nás vyhlídka na volby. Je docela možno, že se to semele, dřív než se nadějeme: politikové už říkají, že se musíme připravit na protiklerikální boj; říkají mu “kulturní boj”, ale já v něm nic kulturního nevidím. Blýská to na obou stranách; hledají se záminky a uzavírají pochybné kompromisy; dnes nebo zítra můžeme všichni stát víceméně ve zbrani na té nebo oné straně.

Pokud mne se týče, mám za to, že jsem velmi protiklerikální povahy. Nejsem například s to brát do ruky “Čecha”, aniž bych se předem usmíval srdečnou nadějí, že tam najdu něco pošetilého. Dal bych se raději upálit na hranici, než bych políbil ruku pátera Hlinky. Nemohl bych být členem katolické mládeže, i kdyby mne to stálo církevní exkomunikaci. Po té stránce jsem zatvrzelý a přímo fanatický jak musulman. Ale tato má protiklerikální zavilost mne nezbavuje přesvědčení, že český národ je a zůstane převahou katolický. Je-li u nás nějaká lidová kultura, je katolická. Jsou-li u nás ještě nepochybné lidové tradice, jsou katolické. Katolicismus příliš srostl s formami života, než aby mohl býti vyvrácen. Je dokonce otázka, může-li být něčím nahrazen.

A nyní: vypovídá-li se boj klerikalismu, činí se to tím, že se vypovídá boj katolicismu. To je sice velmi důsledné, ale také velmi nepraktické. Je to tak drtivě důsledné, jako kdyby svaz abstinentů, chtěje vykořenit požívání žitné kořalky, hlásal, že se musí zamezit pěstování žita. Je ovšem pravda, že se z žita dělá žitná kořalka a že žitná kořalka je škodlivá; ale z žita se dělá také černý chléb. Je sice pravda, že se z katolicismu dělá klerikalism; ale užívá se ho také k jiným věcem, jimž nelze upřít jisté hodnoty. Boj s klerikalismem se nerozhodne tím, porazí-li se na rozcestí kříž; boj s klerikalismem je předem prohrán, má-li se utvářiti jako boj s náboženstvím. Vyvracet klerikalismus tím, že se vyvrací náboženství, je trochu jako vyplenit mnišku tím, že by se vykácely všechny lesy. Není ovšem pochyby, že by nebylo mnišek, kdyby nebylo lesů; ale je otázka, je-li si to přáti, aby nebylo lesů.

Tím nechci říci, že by se měl katolický lid ponechat politice bojovných páterů. Naopak, není jim co věřit; a zejména nemají se jim přímo cpát do rukou trumfy. Kdybych byl papežským nunciem, doporučil bych, aby slečna Fráňa Zemínová dostala řád Pro ecclesia et pontifice a aby za každou poraženou mariánskou sochu byla sloužena děkovná mše. Boj s Římem nesmí být bojem s věřícími, tak jako boj s komunismem nesmí být bojem s dělníky. Vyslovenou protikatolickou agitací můžete získat deset tisíc dušiček, jež osvítíte, ale zároveň milión hlasujících babek, jež půjdou k urnám za svými pátery. Republika, která dala hlasovací právo analfabetům a tetkám, si nemůže dovolit…

Mohlo by se Vám líbit…