59 Kč
Elektronická kniha: Karel Čapek – Jak se co dělá (jazyk: Čeština)
E-kniha Karel Čapek: Jak se co dělá
Karel Čapek[9.1.1890-25.12.1938] Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře,...
| Autor | |
|---|---|
| Jazyk | |
| Vydáno | |
| Žánr | |
| Název originálu | |
| Formát | ePub, MOBI, PDF |
Generální zkouška je v teorii zkouška, kdy má být všechno “jako večer”, s dekoracemi, světly, kostýmy, líčením, zákulisními zvuky, rekvizitami a komparsy; v praxi je to zkouška, na které není pohromadě nic z toho všeho, při níž je obyčejně na scéně polovina dekorací, zatímco druhá polovina teprve schne nebo se rámuje nebo je jinak “na cestě”; kdy jsou došity kalhoty, ale ne kabáty; kdy se ukáže, že v celém divadle není jediné vhodné paruky; kdy vyjde najevo, že chybějí zrovna ty hlavní rekvizity; kdy statisté nemohou přijít, protože jeden je u soudu za svědka, druhý někde v úřadě a ostatní v nemocnici nebo kde; kdy zjednaný flétista může se dostavit až ve tři hodiny, protože takto je oficiálem v zádušním úřadě. Generální zkouška je zkrátka generální přehlídka všeho, co v poslední chvíli ještě chybí.
Autor sedí v hledišti a čeká, co se bude dít. Nejdřív se dlouho neděje nic, jeviště je prázdné; herci se scházejí, zívají a mizejí v šatnách, znepokojeně si říkajíce: “Člověče, já jsem tu roli ještě ani neviděl.” Pak přijedou dekorace a na jeviště se vyvalí technický personál. Autor má trhání, aby jim běžel pomoci; tak už se těší, že uvidí hotovou scénu. Chlapíci v modrých halenách a overalech táhnou stěnu pokoje, výtečně. Nyní táhnou druhou stěnu, sláva. Teď jen třetí stěnu; ale třetí stěna je ještě v malírně. “Tak tam zatím dejte nějaký hadr,” volá režisér. Nakonec se místo třetí stěny dá malovaný les.
Nato se celý další průběh zadrhne u nějaké lati. Začne to tím, že dva muži v modrých halenách něco vrtají u jedné kulisy. “Co to tam děláte?” křičí divadelní mistr.
“Ale musí se sem dát lajsna,” povídají muži. Divadelní mistr běží zakročit, sedne na bobek a vrtá u řečené kulisy.
“Tak co to tam sakra děláte?” křičí po čtvrthodině režisér.
“Ale musí se sem dát lajsna,” odpovídá divadelní mistr. Režisér zakleje něco děsného a běží zakročit, to jest, sedne na bobek a studuje řečenou kulisu.
“Pane režisére, proč nezačínáme?” volá po čtvrthodině autor.
“Ale musí se sem dát lajsna,” odpovídá zahloubaný režisér.
Autor si zničen sedne; tak vida, záleží jim víc na nějaké lajsně než na mém kuse; co to vlatně je “lajsna”?
“Pane autore, proč nezačínáme?” ptá se ve tmě hlediště ženský hlas.
“Ale musí se tam dát lajsna,” odpovídá autor znalecky a snaží se potmě rozpoznat, kdo to mluví. Páchne to jaksi pryskyřicí a mejdlíčkem.
“To jsem já, Katuše,” zubí se to ze tmy. “Jak se vám líbí mé šaty?”
Ac…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.