O umění a kultuře I

Karel Čapek

3,74 

Elektronická kniha: Karel Čapek – O umění a kultuře I (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: capek78 Kategorie:

Popis

E-kniha Karel Čapek: O umění a kultuře I

Anotace

O autorovi

Karel Čapek

[9.1.1890-25.12.1938] Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře,...

Karel Čapek: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

1

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „O umění a kultuře I“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

70. VÝROČNÍ VÝSTAVA KRASOUMNÉ JEDNOTY

Krasoumná jednota si dovolila tentokrát jistou novotu: omezivši domácí umění pozvala uměleckou cizinu. Náš poměr k této novotě, jež narazila na jistý odpor a žurnalistickou ozvěnu v denních listech, může býti zcela indiferentní; neboť úroveň výstavy Krasoumné jednoty není tímto pokusem pozdvižena nad průměr prostřednosti, jež je stejně zbytečná pod vinětou českou, jako cizí. Na druhé straně díla cizích umělců zde neposkytují pro české umění ani vyšší vzor, ani vhodné sekundum komparace, a dále kvalitativní ani kvantitativní síla těchto cizích umění není dostatečná, aby nynější rudolfinská výstava mohla znamenati cosi jako internacionální výstavu, zběžně orientující diváka o průměrném stavu zahraničních uměleckých oblastí, takže celkem tuto problematickou novotu nelze ani vážně odsouditi, ani vítati.

Česká polovice výstavy je seskupením nejrůznějších lidí, úhrnem stojících mimo vážné směry umění na volném stanovisku zálibnosti a pohodlí. Zmíniti se lze nejvýše o Al. Kalvodovi, který se definitivně umístil v malování parádních reprezentačních pláten jakožto falešný kolorista a technikář, o Vejrychovi, nasládlém estétském intimistovi, o Váchalovi, který se stále silněji zapracovává do ploché a laciné mystiky, o Vavřinovi, jenž vulgarizuje staropražské motivy, a tak dále.

Uzavřenou skupinu tvoří Poláci. Mezinárodním zjevem mezi nimi je Th. Axentowicz, jehož výhradním stylem zdá se býti nyní vysoký šik, konvenční a bravurní elegance, malování zcela fér a zcela banální, zvláště v portrétech; potom St. Podgórski, malíř psychických jedovatých krajin literární nálady; konečně Vojtěch Weiss, západnický luminista. K nacionálně folkloristické skupině patří Fryderyk Pautsch, jenž trapně patetizuje koloritní i kresebný realism…

Mohlo by se Vám líbit…