Výstup 16.
Předešlí a Scaramouche.
Scaramouche přináší pistole, Dottore je prohlíží a nabíjí. – Scaramouche dvakrát přeměřuje na scéně vzdálenost dvanácti kroků, kterou označí křídou; mlčení. – Dottore podá jednu pistoli Trivalinovi, druhou Gillesovi.
SCARAMOUCHE: Nyní se každý postavte na své místo, zády k sobě; a jakmile budu veleti „tři“, obrátíte se rychle a oba zároveň střelíte. Oba zároveň, povídám.
TRIVALIN: Dobrá, začněme.
SCARAMOUCHE: Počkej, Gillese, hlaveň musíš držeti takhle, a prsty dej tak, a tady stiskni. Jen odvahu, Gillese, dopadne to dobře. (Je ve tváři celý přepadlý starostí.)
GILLES: Jsem hotov, Scaramouchi!
TRIVALIN: Začněme.
(Oba se postaví na vykázané místo zády k sobě.)
SCARAMOUCHE: Bůh s tebou, Gillese! (Chvěje se.) Jedna –
GILLES: Počkej, Scaramouchi! Kde je Isabella?
SCARAMOUCHE: Je vzadu a dívá se na tebe.
GILLES: Umru-li, drahý Scaramouchi, vyřiď Isabelle, že jsem ji miloval. Řekni jí, že nenajde větší lásky než lásku toho, kdo umřel pro ni.
SCARAMOUCHE (dojaté): Vyřídím jí to, Gillese.
GILLES: Neřekl jsem jí ještě, že ji miluji. Vyřiď jí to teprve po mé smrti, Scaramouchi, a řekni jí, že jsem umřel pro ni, že má poslední slova, má poslední myšlenka platila jí; řekni, že jsem umřel s jejím jménem na rtech.
SCARAMOUCHE: Spoléhej na mne, Gillese.
TRIVALIN: Začněme!
GILLES:
Mne včera pojal sen
tak sladce přeletný jak spící dívky dech,
o Isabelle byl, že pro ni umřel jsem,
a její sladký pláč se ronil bolestně
v mé rány zející, a já jsem vykřikl,
svou náruč rozepnuv: „Já nejsem mrtev již,
neb ty mne miluješ!“
SCARAMOUCHE (povzdechne).
GILLES: Ty jsi ještě zde, Scaramouchi? Řekni to Isabelle raději hned teď. Vyřiď jí, že umru pro ni.
SCARAMOUCHE: Myslím že to bude lépe až potom.
GILLES (vzdychá): Tedy až potom. Dott…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.