O umění a kultuře III

Karel Čapek

3,92 

Elektronická kniha: Karel Čapek – O umění a kultuře III (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: capek80 Kategorie:

Popis

E-kniha Karel Čapek: O umění a kultuře III

Anotace

O autorovi

Karel Čapek

[9.1.1890-25.12.1938] Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře,...

Karel Čapek: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

3

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „O umění a kultuře III“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

O ČESKOU PROZÓDII
Roman Jakobson: Základy českého verše

V této velmi odborné knize dokazuje mladý ruský slavista Jakobson, že přízvučná metrika, jak ji předpisuje nebožtík Král, neodpovídá z důvodů, jež autor nazývá fonologickými, duchu češtiny a že český verš by měl býti spíše časoměrný. Přiznávám se, že nejsem s to posuzovat ani vyvracet filologickou argumentaci autorovu; avšak pokud jde o verš, je to i otázka sluchu. Dnes snad již není pochyby, že Králova mechanicky přízvučná prozódie nevyjadřuje plně básnickou praxi; i obecná řeč se namnoze odchyluje od školních pravidel přízvuku – přízvuk se při vzrušené řeči posunuje, větný důraz se klade často na slabiky teoreticky bezpřízvučné a tak dále; a posléze verš přízvučně zcela korektně členěný může znít foneticky jalově a nemelodicky. Nicméně mám za to, že Jakobson, odmítaje přízvučnou metriku, vylévá s vodou i dítě; pravíme-li, že Králova prozódie je nedostatečná, znamená to, že je nedostatečná, ale nikoliv, že je špatná. Přízvuk člení verš jen dynamicky; avšak melodie verše, jeho akustická bohatost a barva záleží více na jiných činitelích prozodických, k nimž patří zejména časomíra. Krásný, přirozeně hudební verš není jen přízvučný a nikdy nebude jen časoměrný; spojuje obé způsobem tak složitým, že snad nikdy nebude lze jej bezvadně vyložit prozodickou teorií. Řekl bych, že sama melodie českého verše leží v časoměrném vlnění kvantit; ale chtějte předpisovati melodii! Kdybychom se probírali hudebně nejkrásnějšími českými verši, shledali bychom, že ovšem jsou to verše přízvučné, ale bohatě prostoupené rytmem délek; nenahlížím, proč by se mělo odmítnout přízvučné rytmování, které přece v rukou skutečnéh…

Mohlo by se Vám líbit…