79 Kč
Elektronická kniha: Karel Čapek – Univerzitní studie (jazyk: Čeština)
E-kniha Karel Čapek: Univerzitní studie
Karel Čapek[9.1.1890-25.12.1938] Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře,...
| Autor | |
|---|---|
| Jazyk | |
| Vydáno | |
| Žánr | |
| Formát | ePub, MOBI, PDF |
„Rozumění“ je objektivní metoda estetická především v tom smyslu, že je výhradně zamířena k samotnému estetickému objektu, a tedy se co možná podle něho spravuje. Proti tomu subjektivní nebo subjektivistická je ta metoda, která pojímá estetický předmět jen jako psychologickou součást subjektivní estetické recepce, a proto studuje jenom proces požívání.
Dle Dessoira estetický objektivismus je souhrn teorií, jež hledají to, co je specifické pro oblast zkoumání v povaze objektu, nikoli v chování požívajícího subjektu,[230] nebo „nauka, že oblast estetické přírody, kultury a umění úhrnem má objektivní znaky předmětné zvláštnosti; v čemž je zahrnuto tvrzení, že jevy určité povahy mají zvláště silnou schopnost vyvolávat estetické city a soudy“.[231] „Věci nebo děje v přírodě, kultuře a umění mají věcné znaky, kterými se liší od mimo-estetických předmětů. V ustrojení estetických objektů samotných tkví nutnost, jež žádá, aby byly esteticky pojímány.“[232] – Čím se však liší estetické předměty od mimoestetických? Buď tím, že mají „zvláště silnou schopnost“ líbiti se; ale skoro vše se může někomu líbit a vše se může někdy nelíbit; tedy mimoestetické by byly snad ty předměty, které se líbí málokomu – o objektivitě krásy by pak rozhodoval vládnoucí vkus, což zajisté Dessoir nemíní. Nebo za druhé estetické předměty jsou ty, které mají jisté zvláštní objektivní znaky, patrně takové, jež jsou obecně uznávány za specificky estetické a líbí se konstantně spíše než jich opak, jako symetrie, rytmus atd.; avšak všechny symetrické věci zajisté nejsou mimoestetické; nesouměrnost je mnohdy krásnější než plochá souměrnost atd.; zkrátka tyto a jiné obecné znaky nemohou být dělidlem estetických a mimoestetických věcí.
Důležitější je další Dessoirovo určení estetického objektivismu. Všechna kritéria objektivity, praví, odkazují v základě k tomu, „že všechno objektivní staví se neodvisle proti zažívajícímu subjektu tím, že sleduje vlastní zákonitost, jež není psychologická. Zůstávají-li určité obsahy, zatímco jiné se mění, stejné, a ukazují-li pravidelné, ne však vědomě zřízené spojení, tedy tvoří skutečnost. Bezmezerovitá a zvláštní zákonitost nějakého souvislého celku zaručuje nám neodvislou existenci jeho členů.“ Tak je tomu i u estetických předmětů. „V malbě není zrcadlen nahodilý pohled na kupu nahodilých věcí, nýbrž vyjadřuje se v ní zákonitost, jež překračuje vše jednotlivé. Mezi částmi účinkují vztahy názorně nutného druhu; estetická hodnota částí je spojovací hodnota. Ale tato estetická zákonitost nedá se nikdy a nikterak ztotožňovat s psychologic…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.