3,48 €
Elektronická kniha: Karel Čapek – Univerzitní studie (jazyk: Čeština)
E-kniha Karel Čapek: Univerzitní studie
Karel Čapek[9.1.1890-25.12.1938] Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře,...
| Autor | |
|---|---|
| Jazyk | |
| Vydáno | |
| Žánr | |
| Formát | ePub, MOBI, PDF |
Jsa eklektickým a nevýbojným filozofem, staví Volkelt dle vlastního doznání svůj systém na váze „sowohl-als auch“, tj. na kompromisech. Sama jeho normativní estetika je zprostředkováním mezi novodobou estetikou psychologickou a teleologickou estetikou spekulativní; a jinak passim[3] nalézáme v jeho názorech přitakání k dosti různým míněním, jež Volkelt hledí srovnati a nechat jim jich omezený díl platnosti.
Volkelt již r. 1876 vypracovává svou teorii vcítění, tenkrát ještě pod názvem „symbolu“. Tehdy zdůrazňuje, že vcítěné i vnímané je nerozlučně jedno, že není separátní představy duchového obsahu vedle smyslné formy nebo za ní, nýbrž že pro estetické nazírání výraz je formou a forma výrazem.
V Systému estetiky cit je hlavním momentem estetického zažívání. „Cit je bezprostřední zažití sebe sama, bezprostřední životní cit vlastního já“, „sebecit celosti a vnitřní nedílnosti“. Rovněž vcítění je takovou jednotou, totiž substanciální jednotou vnímání (nazírání) a citu. Vcítění není pouhou asociací; je příliš intimní, jednotné, intuitivní, než aby se dalo pochopit ze sousednosti a sledu představ. Proto musíme přijmout zvláštní funkci vědomí, totiž sloučení či splynutí. Vcítění není ani pouhým senzuálním nazíráním, ani pouhým citem; rovněž není časovým připojením, přiřazením citového vzruchu k smyslové intuici; vcítění je splynutím citu a intuice. Poměr obého je tak těsný, že smyslový obsah sám o sobě dělá dojem odpovídajícího obsahu citového. Zkrátka poměr ten je intuitivní jednotou vjemu a citu. Smyslový názor jako takový vyjadřuje citové zažití, a toto vystupuje ve smyslovém názoru. Cit přímo vniká do názoru a tvoří s ním vnitřní jednotu. Tento cit, jenž tak plně splývá s vnímáním předmětu a není od něho odlučitelný, nazývá Volkelt též citem předmětným. Předmětné city zdají se nám výrazem předmětu, takže je přímo promítáme do něj; tak předmět se nám zdá jimi oživen, odu…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.