79 Kč
Elektronická kniha: Karel Čapek – Univerzitní studie (jazyk: Čeština)
E-kniha Karel Čapek: Univerzitní studie
Karel Čapek[9.1.1890-25.12.1938] Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře,...
| Autor | |
|---|---|
| Jazyk | |
| Vydáno | |
| Žánr | |
| Formát | ePub, MOBI, PDF |
Jako lze vcítění zhustiti ve Fichtovo slovo: požitek krásy jest sebepožitek, tak čistá kontemplace nalézá klasické vyjádření u Schopenhauera. Dle Schopenhauera krása je vykoupení od individua a vůle: v hluboké kontemplaci krásy zůstává jen čistý subjekt jako jasné zrcadlo objektu, „čistý subjekt poznání, prostý vůle, bolesti i času“. „Esteticky nazírající subjekt spočine ve fixní kontemplaci objektu mimo jeho vztah s jinými objekty, a ztrácí se v ní.“ Z moderních estetiků vyjádřil kontemplativní teorii nejvýslovněji:
Co je společno všem estetickým dojmům, ptá se Külpe, a který je obecný znak pojmu estetické emoce? Všem případům krásy je společno jen jediné: že budí libost. Ale čím se tato libost liší od rozkoší smyslových nebo od radostí intelektuálních a mravních? Obecně tím, že vztahuje se čistě a jedině na obsah představy, na její jakost. Proti tomu smyslové city (libé nebo nelibé) nejsou odvislé od toho, jak se nám popud jeví, nýbrž od způsobu jeho zasažení do organismu; jsou to city podnětové, označující, jakým (příznivým či nepříznivým) způsobem podnět podražďuje organismus. Libost původu intelektuálního nebo etického nevztahuje se rovněž na fenomenální kvalitu daného představového obsahu, nýbrž na jeho souvztahy (k našemu vědění, k následkům, k jiným lidem, k naší mravní osobnosti apod.). City estetické se však vztahují na předmět, jak se nám jeví, na jeho čistou fenomenální jakost; v nich tkvíme na obsahu představy beze vztahu k realitě. Tedy estetický dojem má hodnotu kontemplační. Ježto estetický poživatel lpí na pouhé jakosti představy, jak se mu jeví, nemůže nic získat ani ztratit jejím vztahem na reálné předměty, např. její užitečností, skutečností atd. Tento poměr jest původním postavením subjektu vůči světu. V estetickém dojmu uskutečňuje se původní naivní jednota zkušenosti, pro kterou celý svět je uzavřen v rozmanitosti citů a představ, kdy není ještě noetického rozlišení světa zevního a vnitřního, objektivního a subjektivního, skutečnosti a světa zdání. Tato konkrétní jednota vědomí uskutečňuje se při každém ponoření do kr…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.