SKANDÁL A ŽURNALISTIKA
V květnu 1911 byla celá Paříž vzrušena událostí, která se z počátku nazývala Tajemství lávky čili Zmizení pána Abbadie Z Arrastu. Historie tato sama o sobě není všední, ale její svrchovaná zajímavost leží v okolnostech, hlavně v chování žurnalistiky.
Dne 9. května v noci našli dva domovníci na lávce přes Seinu z Quai d’Orsay pohozený mužský svrchník, rukavice a klobouk. Ve svrchníku kromě saldovaných účtů byly nalezeny visitky se jménem: M. d’Abbadie d’Arrast. Nazítří žurnály přinesly zprávu o tomto nálezu a připojovaly: pán d’Abbadie d’Arrast je zámožný provinciální šlechtic, předák katolického hnutí, organisátor laického školství a osobnost vysoce známá v kruzích katolických militantů; dále otec sedmi dětí, nota bene otec velmi pečlivý a něžný, manžel dcery katolického spisovatele Henry Lasserra, zkrátka člověk vážený, šťastný a vzorný, který přijel den před tím do Paříže, aby pořídil drobné nákupy a záležitosti, jakož jezdíval do Paříže často během dlouhých let.
Současně došla zpráva, že se pán d’Abbadie nevrátil domů do Evreux. Ihned vynořily se tři otázky: zločin? sebevražda? útěk? Žurnály odmítly sebevraždu pro mravní i hmotnou situaci zmizelého pána; policie pak sebevraždu hned od počátku rozhodně vyloučila, jelikož nalezené předměty byly nikoliv pohozeny, nýbrž uloženy na lávku, dokonce s jistou pečlivostí.
Jedna podotázka: vrhl se snad do Seiny ze šílenosti? Ale dvě hodiny před svým zmizením byl pán Abbadie návštěvou u svého bratrance Zoeggera, zdržel se půl druhé hodiny, velice žertoval, mluvil mnoho o svých dětech a o svých organisačních plánech, a pak odešel, prý pro zavazadla, jež nechal někde (nezjištěno kde) uložena; za půl hodiny po svém odchodu měl odjeti svým obvyklým vlakem, a za další hodinu byly nalezeny zbytky jeho existence na lávce.
Tedy (hypothesa žurnálů): pán Abbadie byl cestou k nádraží (nebo k domu, kde měl uložena zavazadla) přepaden, oloupen a vržen do Seiny na místě, kde byly nalezeny ony předměty. Naproti tomu policie zjistila lidi, chudáky bez přístřeší, kteří té noci spali pod lávkou; mezi nimi byl stařec se snětivou nohou a matka s nemocným dítětem, kteří po celou noc nemohli zamhouřiti oka; tito prohlásili, že po celou noc neslyšeli žádného výkřiku, žádné rvačky ani pádu lidského těla do vody. Tím byla vyloučena smrt ve vodě.
Proto sestrojily noviny druhou hypothesu: pán Abbadie byl přepaden cestou k nádraží (jež vede právě podle oné lávky), zabit, oloupen a odstraněn (ale kam?) a pak byla pomocí předmětů pohozených na lávce fingována od zločinců sebevražda.
Variace: pan Abbadie byl cestou k nádraží přepaden nikoliv od apačů, nýbrž od politických nepřátel (t.j. svobodných zednářů), a buď zabit nebo unesen; to byla málo věrohodná hypothesa politického zločinu, kterou hájil hlavně bratr zmizelého Martial, jenž se vypravil do Paříže na sledování stopy skutku.
Jelikož však policejní hlídky, které tu konají každonoční službu, stály v kritické chvíli nablízku a neslyšely žádnéh…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.