Továrna na absolutno

KAPITOLA XXIII
AUGSBURSKÁ ZÁPLETKA

Do jedenácti hodin večer došly do redakce Lidových novin tyto telefonické zprávy:

"ČTK. Z Mnichova, 12. t. m. Dle WTB došlo včera v Augsburku ke krvavým demostracím. Sedmdesát protestantů zabito. Demonstrace pokračují."

"ČTK. Z Berlína, 12. t. m. Úředně se sděluje, že počet zabitých a raněných v Augsburku nepřesahuje dvanáct. Policie udržuje klid."

"Zvl. zpr. Z Lugana, 12. t. m. Podle bezpečných informací počet obětí v Augsburku překročil už pět tisíc. Železniční doprava na sever zastavena. Bavorské ministerstvo zasedá v permanenci. Německý císař přerušil hony a vrací se do Berlína."

"ČTK. Reuter, 12. t. m. Dnes o 3. hod. ráno vyhlásila bavorská vláda Prusku svatou válku."

Den nato byl pan Cyril Kéval už v Bavorech, a z jeho poměrně spolehlivého líčení vyjímáme tyto řádky:

"V augsburské Schtillerově továrně na tužky už 10. t. m. O 18. hod. večer natloukli katoličtí dělníci protestantskému mistrovi pro jakýsi spor týkající se mariánského kultu. V noci byl klid, ale den nato o 10. hod. ráno opustili katoličtí dělníci všechny továrny a bouřlivě žádali propuštění protestantských zaměstnanců. Továrník Schöller ubit, dva ředitelé zastřeleni. Klérus násilím donucen, aby nesl monstrance v čele průvodu. Arcibiskup dr. Lenz, který vyšel, aby uchlácholil manifestanty, hozen do řeky Lechu. Sociálně demokratičtí vůdcové pokusili se promluvit, ale museli utéci do synagógy. O 15. hod. synagóga rozmetána dynamitem. Zatímco byly pleněny židovské a protestantské krámy, přičemž došlo k střelbě a četným požárům, usnesla se městská rada naprostou většinou hlasů na neposkvrněném početí Panny Marie a vydala ohnivou výzvu ke katolickým národům světa, aby se chopily meče na obranu svaté víry katolické. Na tyto zprávy došlo k různým projevům v jiných městech bavorských. V Mnichově o 19. hod. tábor lidu, za ohromného nadšení přijata rezoluce o odluce Jižních Zemí od německé spolkové říše. Mnichovská vláda depešovala do Berlína, že přejímá odpovědnost. Říšský kancléř dr. Wurm navštívil ihned ministra vojenství, který dirigoval do Bavor 10 000 bodáků ze saských a porýnských posádek. O 1. hod. po půlnoci vyhozeny tyto vojenské transporty na bavorské hranici z kolejí, do raněných se střílelo z kulometů. O 3. hod. zrána se mnichovská vláda v souhlasu s alpskými zeměmi usnesla vyhlásit luteránům svatou válku."

"Zdá se, že v Berlíně se nevzdávají naděje na smírnou likvidaci celého nedorozumění. Do této chvíle trvá řeč císařova ve sněmovně, v níž praví, že nezná katolíků ani protestantů, nýbrž jen Němce. Severoněmecká vojska jsou prý soustřeďována na čáře Erfurt-Gotha-Kassel; katolické vojsko postupuje povšechným směrem na Cvikov a Rudolstadt, potkávajíc se jen s odporem civilního obyvatelstva. Město Greiz bylo spáleno, měšťané dílem pobiti, dílem odvlečeni do otroctví. Pověsti o veliké bitvě dosud nepotvrzeny. Uprchlíci z Bayreuthu vypravují, že od severu slyšet hřímání těžkých děl. Nádraží v Magdeburku prý rozmetáno pumami bavorských letců. Výmar hoří."

"Zde v Mnichově panuje nepopsatelné nadšení. Ve všech školách pracují odvodní komise, zástupy dobrovolníků čekají až dvacet hodin na ulici. Na radnici vyvěšeny hlavy dvanácti pastorů. Katolický klérus musí ve dne v noci sloužiti mše v přeplněných chrámech; poslanec farář Grosshuber zemřel únavou před oltářem. Židé, monisté, abstinenti a jiní jinověrci se zabarikádovali ve svých bytech. Bankéř Rosenheim, stařešina náboženské obce židovské, byl tohoto rána veřejně upálen."

"Holandský a dánský vyslanec požádali o své pasy.

Americký zástupce podal protest proti porušení míru, zatímco italská vláda ujistila Bavory neutralitou zvlášť blahovolnou."

"Po ulici táhnou zástupy branců, nesouce prapory s bílým křížem na červeném poli, a provolávají ‚Bůh tomu chce'. Dámy šmahem vstupují do samaritské služby a připravují lazarety. Obchody jsou většinou zavřeny. Burza rovněž."

- To bylo 14. února. Patnáctého došlo k větší bitvě na obou březích Werry, protestantská vojska poněkud ustoupila. Téhož dne padly také první výstřely na hranici belgicko-holandské. Anglie nařídila mobilizaci loďstva.

16. února povolila Itálie volný průchod španělskému vojsku, jež vysláno Bavorům na pomoc. Tyrolští sedláci, ozbrojeni kosami, vrhli se na helvítské Švýcary.

18. února: Vzdoropapež Martin telegraficky požehnal bavorské armádě. Nerozhodná bitva u Meiningen. Rusko vyhlásilo válku polským katolíkům.

19. února: Irsko vyhlásilo válku Anglii. V Brusse se objevil vzdorokalif a rozvinul zelený prapor Prorokův. Mobilizace balkánských států, masakry v Makedonii.

23. února: Prolomena fronta severoněmecká. Obecné povstání v Indii. Vyhlášena svatá válka moslimská proti křesťanům.

27. ú…