Továrna na absolutno

KAPITOLA XXIX
POSLEDNÍ BITVA

Na podzim roku 1953 se Největší Válka už chýlila ke konci: Nebylo armád. Okupační vojska, většinou odříznutá od svých vlastí, se tenčila a vytrácela jako voda v písku. Samozvaní generálové táhli od města k městu, či spíše od rumiště k rumišti, v čele pěti mužů, z nichž jeden byl bubeník, jeden zloděj, jeden školák, jeden muž s gramofonem a jeden, kterého nikdo blíže neznal, aby vybírali výpalné nebo aspoň uspořádali dobročinný koncert "ve prospěch invalidů, jejich vdov a sirotků". Nikdo už nevěděl, kolik je válčících stran.

V tomto obecném a nevýslovném rozvratu nadešel konec Největší Války. Nastal tak nečekaně, že není dnes známo, kde byla poslední a takzvaná rozhodující bitva. Historikové mnoho se prou o tom, která srážka znamenala konec a rozřešení světové konflagrace. Někteří (jako Dührich, Assbridge a zejména Moroni) kloní se k názoru, že to byla bitva u Lince. Této dosti veliké operace se účastnilo šedesát vojáků z různých nepřátelských stran. Bitva se strhla ve velkém sále hostince U růže, a to pro sklepnici Hildu (byla to vlastně Mařena Růžičková z Nového Bydžova). Vítězem na bojišti zůstal Ital Giuseppe, který si také Hildu odvedl; ale protože mu nazítří utekla za Čechem Václavem Hruškou, je vlastně i tato bitva nerozhodná.

Usiński uvádí podobně bitvu u Gorochovky, Leblond srážku v Batignolles, van Groo řež blíže Nieuportu, - zdá se však, že u nich rozhoduje spíše lokální patriotism než důvody vpravdě historické. Poslední bitva Největší Války je zkrátka neznáma. Nicméně lze ji se značnou pravděpodobností určit z pramenů nápadně shodných, a sice z celé řady proroctví, jež předcházely Největší Válce.

Tak už z roku 1845 se zachovalo tištěné (švabachové) proroctví, že za sto let "aukazy stražliwé nastanau a lidu mnoho branného we wojně zajde", ale že "za sto měsýců třináctero národů pod břízau se polem utká a w boji zaufalém poseká", načež prý nastane padesátiletý mír.

Roku 1893 prorokovala Turkyně Wali Schán (?), že "uplyne pětkrát tucet let, než nastane mír a po všem světě; toho roku třináct císařů se bude potýkati a sejdou se pod stromem březovým, a pak bude ten mír, jakého nikdy nebylo ani nebude".

Z roku 1909 se cituje vidění jisté černošky z Massachusetts, která viděla "obludu černou, dvourohatou a obludu žlutou, třírohou a obludu červenou, osmirohou, zápasiti pod stromem (březovým?), až krev postříkala celý svět". - Zajímavo je, že počet rohů je úhrnem třináct, patrně na označení třinácti národů.

Roku 1920 prorokoval reverendissimus Arnold, že "přijde válka devítiletá, jež zachvátí celý svět. Jeden veliký císař zahyne v této válce, tré velikých říší se rozpadne, devadesát devět hlavních měst vyvráceno bude, a poslední bitva této války bude poslední bitvou století."

Z téhož roku "vidění Jonathanovo" (tištěné ve Stockholmu): "Válka a mor vyhubí devadesát devět zemí, devadesát devět říší zanikne a opět vstane; poslední bitva bude trvat devadesát devět hodin a bude tak krvavá, že všichni vítězové se vejdou do stínu březového stromu. "

Lidové proroctví německé z roku 1923 mluví o bitvě na Březovém poli (Birkenfeld).…