Tajuplný ostrov

Jules Verne
(Hodnocení: 1)

97 

Elektronická kniha: Jules Verne – Tajuplný ostrov (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: verne38 Kategorie: Štítky: , ,

Popis

E-kniha Jules Verne: Tajuplný ostrov

Anotace

Za americké občanské války Severu proti Jihu uprchne s pomocí balonu z jižanského zajetí skupina pěti Seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balon je větrnou smrští zahnán nad Tichý oceán, kde se zřítí do vody, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství jej pojmenují Lincolnův ostrov.
Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton postava z Vernova románu Děti kapitána Granta , kterého trosečníci našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch. Verne tím oslavuje lidskou solidaritu, sílu kolektivu a přátelství mezi lidmi.

O autorovi

Jules Verne

[8.2.1828-24.3.1905] Jules Verne, francouzský spisovatel a dramatik, jeden z nejpřekládanějších francouzsky píšících autorů vůbec, přichází na svět 8. února roku 1828 v Nantes jako syn advokáta. V mládí Verne studuje práva v Nantes a poté v Paříži, po studiích pak pracuje na burze. Literární ambice má Jules Verne již od mládí, do světa literatury ho jako tajemníka pařížského Théatre lyrique...

Jules Verne: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu

L'île mystérieuse

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

1 recenze Tajuplný ostrov

  1. Luboš Novotný

    Jedna z tlustších verneovek, ale u mě řadím mezi naprosté topky a verneovské klasiky. Poprvé jsem ji četl někdy v 16 letech (možná ideální věk na to se do ní pustit) a nedokázal jsme se od ní odtrhnout. Dobrodružství, statečnost, přátelství, různé vychytávky k přežití, samozřejmě řada záhad… je tam všechno, co nadchne každého kluka (i holku s dobrodružnou povahou :).

Přidat recenzi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

KAPITOLA VIII
PRÁDLO — BOTY Z TULENÍ KŮŽE — VÝROBA STŘELNÉ BAVLNY — RŮZNÉ ROSTLINY — RYBOLOV — ŽELVÍ VEJCE — JUPOVY POKROKY — OHRADA — LOV NA MUFLONY — NOVÁ ROSTLINNÁ A ŽIVOČIŠNÁ BOHATSTVÍ — VZPOMÍNKY NA VZDÁLENOU VLAST

První týden ledna byl věnován výrobě prádla, které už kolonisté nezbytně potřebovali. Jehly nalezené v bedně kmitaly se v hrubých, ale pilných prstech; šilo se prádlo, i když ne příliš jemné, tedy jistě pevné.

Nití měli dost. Cyrus Smith dal totiž vytahat nitě, kterými byl balón sešit. Dlouhé pruhy balónových dílců párali s obdivuhodnou trpělivostí Gedeon Spilett a Harbert. Pencroff tuto práci odmítl, protože ho smrtelně nudila. Jakmile se však začalo šít, neměl námořník konkurence. Je ostatně známo, že námořníci mají ke krejčovině obzvláštní sklony.

Plátno obalu bylo zbaveno lakového nátěru sodou a potaší, které inženýr získal zpopelněním přímořských rostlin. Nabylo tím obvyklé měkkosti a pružnosti. Bílením na slunci získalo čistou bílou barvu.

Pak si kolonisté zhotovili několik tuctů košil a punčoch — punčoch ovšem nepletených, nýbrž šitých z plátna. Jakou radost měli, když si konečně oblékli bílé prádlo! Vůbec si nevšímali jeho hrubého zpracování a těšili se také z bílých prostěradel, která udělala z lůžek v Žulovém domě opravdové postele.

V téže době si také vyrobili boty z tulení kůže, které měly nahradit boty a střevíce přinesené z Ameriky. Nutno doznat, že nové boty byly široké a dlouhé, ale zato vůbec netlačily.

Počátkem roku 1866 nastala velká vedra, ale lov v lese nepřestal. Houštiny se hemžily prasaty, klokany a všemožnou srstnatou i pernatou zvěří. Harbert se Spilettem pak byli příliš dobří střelci, aby ztráceli zbytečně střelivo.

Cyrus Smith je žádal, aby náboji co nejvíce šetřili, a sám se chystal nahradit něčím jiným střelný prach a olovo, nalezené v bedně, chtěje je šetřit pro budoucnost. Vždyť nevěděl, kam je náhoda zanese, opustí-li jednou Lincolnův ostrov. Bylo tedy nutno připravit se na všechny neznámé okolnosti a šetřit střelivo tím, že je nahradí snadno vyrobitelnými látkami.

Olovo, po jehož stopě se na ostrově marně pídil, nahradil Cyrus Smith železnými broky, které vyrobil lehce. Tyto broky však neměly váhu olova, musely být větší a do náboje se jich proto vešlo méně. Ale obratnost střelců přemohla i tuto nevýhodu. Co se prachu týče, ten si mohl Cyrus Smith vyrobit poměrně lehce, protože měl ledek draselný, síru i uhlí. Příprava však vyžaduje neobyčejné péče a bez zvláštních nástrojů je nemožné vyrobit dobrý prach.

Cyrus Smith se tedy rozhodl pro výrobu střelné bavlny neboli nitrocelulózy. Přírodní bavlna není nezbytnou surovinou k výrobě této výbušniny, protože jí dodává jen buničinu — celulózu. A celulóza není nic jiného než základní rostlinné pletivo, vyskytující se v čistém stavu nejen v bavlně, ale i ve vláknech lněných, v papíru, ve starých hadrech, v dužnině černého bezu apod. A u ústí Červeného potoka rostlo bezu dost. Kolonisté si už dávno vařili místo kávy odvar z bobulí těchto keřů, patřících do čeledi zimolezovitých.

Bezovou duši — celulózu — si mohli kolonisté klidně nasbírat. Druhá látka nezbytná k výrobě střelné bavlny je dýmavá kyselina dusičná. A protože měl Cyrus Smith kyselinu sírovou, mohl si lehce vyrobit kyselinu dusičnou sloučením kyseliny sírové s ledkem draselným, kterého mu dodávala příroda dost.

Rozhodl se proto vyrobit si střelnou bavlnu a použít jí i přes její nepříjemné vlastnosti, jako je velmi proměnlivý účin, snadná vznětlivost — vybuchuje už při sto sedmdesáti stupních místo při dvou stech čtyřiceti — a konečně příliš prudké rozpětí jejích spalných plynů, které snižuje výkon palných zbraní. Proti tomu má však nitrocelulóza výhodu v tom, že na ni nepůsobí vlhkost a že její výbušná síla je čtyřikrát tak velká jako síla obyčejného prachu.

Při výrobě střelné bavlny stačilo ponořit celulózu na čtvrt hodiny do dýmavé kyseliny dusičné, pak ji vymýt vodou a vysušit. Bylo to velmi jednoduché. Cyrus Smith měl jenom obyčejnou kyselinu dusičnou, a nikoli dýmavou, která se ve styku s vlhkým vzduchem mění neustále v bělavé páry. Proto chtěl tuto kyselinu smísit s koncentrovanou kyselinou sírovou v poměru tři ku pěti, aby dostal směs stejného účinku. To se mu také podařilo. Ostrovní lovci měli brzy zásobu dokonale připravené látky, která při opatrném používání dávala výtečné výsledky.

V té době zryli kolonisté nové pozemky v rozloze půl hektaru na planině Výhledu a zbytek půdy nechali na louky pro osly. Několik vycházek udělali kolonisté také do Leskovčího lesa a do lesa Divokého západu, odkud si přinesli slušnou sklizeň divokých rostlin: špenátu, řeřichy, ředkve a řepy. Pozorným pěstěním je brzy zušlechtí a obohatí si tak jídelní lístek, až dosud příliš jednostranně zásobený dusíkatou potravou. Přivezli si také pozoruhodnou zásobu uhlí a dříví. Každá výprava byla zároveň spojena s úpravou cest, jejichž vozovka se pod koly káry pomalu srovnávala.

Králíkárna dodávala kuchyni v Žulovém domě stále stejný příděl králíků. Poněvadž ležela za Glycerínovým potokem, nemohli její obyvatelé vnikat do oddělené části planiny a páchat tam škody na pěstovaných rostlinách. Co se týče ústřicové kolonie, kterou založili ve skálách na pobřeží a jejíž obyvatelé byli stále doplňováni, ta jim dodávala týdně velké množství výborných mlžů. Brzy se také počaly zlepšovat výsledky rybolovu v jezeře a v řece Díků, kde Pencroff líčil udice se železnými háčky a nacházel na nich pravidelně krásné tresky a zvláštní, neobyčejně chutné ryby, jejichž stříbřité boky byly posety žlutými skvrnami. Tak mohl Nab, pověřený kuchařením, zpestřovat každé jídlo. Na stole kolonistů chyběl však dosud chléb a to byl nedostatek, kterým kolonisté trpěli velmi citelně.

V této době podnikli také lov na mořské želvy, jež navštěvovaly pobřeží u Jižní čelisti. Tam byl břeh pokryt písečnými kupkami, naplněnými dokonale kulatými vejci s bílým a tvrdým obalem. Bílek želvích vajec se nikdy nesrazí jako bílek vajec ptačích. O líheň se staralo slunce. Počet těchto v…

Mohlo by se Vám líbit…