Dva roky prázdnin

Jules Verne

74 

Elektronická kniha: Jules Verne – Dva roky prázdnin (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: verne07 Kategorie:

Popis

E-kniha Jules Verne: Dva roky prázdnin

Anotace

O autorovi

Jules Verne

[8.2.1828-24.3.1905] Jules Verne, francouzský spisovatel a dramatik, jeden z nejpřekládanějších francouzsky píšících autorů vůbec, přichází na svět 8. února roku 1828 v Nantes jako syn advokáta. V mládí Verne studuje práva v Nantes a poté v Paříži, po studiích pak pracuje na burze.Literární ambice má Jules Verne již od mládí, do světa literatury ho jako tajemníka pařížského Théatre lyrique uvádí sám...

Jules Verne: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

,

Název originálu
Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Dva roky prázdnin“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

XXIX. KAPITOLA

Volní! – Hrdinové bitvy – Smrt nešťastníka – Výprava do lesa – Doniphanovo uzdravení – V přístavu Bear Rock – Oprava lodi – Odjezd dne 5. února – Dolů po řece Zealand – Pozdrav zálivu – Poslední bod Chairman Island

Nastal nový, úplně jiný život pro mladé osadníky Chairman Island. Až dosud zápasili za hrozivých poměrů o zajištění své existence. Od té chvíle mohli statečně pracovat jenom na svém osvobození, aby poslední námahou dosáhli vyhlídky, že spatří své drahé a vlast.

Boj vyvolal u mnohých silné rozčilení a předrážděnost, jejichž působení projevovalo své stopy. Skutečně se cítili velice vzrušení výsledkem, který sotva očekávali. Nyní, kdy nebezpečí minulo, zdálo se jim být mnohem větší, než jak se jevilo dříve a jak také ve skutečnosti bylo. Po první srážce na pokraji Traps Woods jejich naděje vzrostly, potom se situace poněkud obrátila v jejich neprospěch, a kdyby nebylo nenadálého objevení se Forbese, tak by jim Walston, Rock a Brandt přece jen unikli. Moko se nemohl nijak odvážit zasypat je kulkami z náboje, neboť by zároveň se zločinci zasáhl Jacquese a Costara… Jaký by to pak mělo následek…? Co by museli dovolit, aby obě děti byly zachráněny?

Když potom Briant a jeho přátelé mohli na všechno pohlédnout jasnějším zrakem, zachvěli se až hrůzou. To však netrvalo dlouho, a i když nevěděli, co se stalo s Rockem a Copem, zdála se přesto bezpečnost Chairman Island být zajištěna.

Hrdinům bitvy se dostalo po zásluze blahopřání – Mokovi za to, že v nejvhodnějším okamžiku vypálil střílnou zásobárny z děla – Jacquesovi za jeho chladnokrevnost, jejíž důkaz podal tím, když vystřelil z revolveru do Walstonových prsou, a konečně i Costarovi, který by učinil totéž, jak řekl, kdyby měl v ruce také šestiranný „pufák“ – bohužel podobnou zbraň neměl.

Ani na Phanna nebylo zapomenuto. Zasypali jej laskavostmi, nepočítaje, že dostal mnoho pěkných kostí, jimiž jej Moko odměnil za to, že dal Brandtovi, jenž chtěl chlapce unést, pocítit svůj chrup.

Je samozřejmé, že Briant po úspěšném Mokově výstřelu okamžitě spěchal k místu, kde ostatní chlapci střežili Doniphana. O několik minut později byla nosítka složena s těžce raněným v hale. Chlapec dosud nezískal vědomí, zatímco Forbes, kterého zdvihl Evans, byl položen na lůžko v zásobárně. Po celou noc ošetřovali Caty, Gordon, Briant, Wilcox a kormidelník oba zraněné.

Bylo příliš jasné, že Doniphan je těžce poraněn. Protože však přece jen pravidelně dýchal, nemohly být plíce Copeho nožem úplně probodnuty. K obvázání jeho rány použila Caty jakési listy, které ve Far West byly v podobných případech obyčejně užívány a které tu poskytovaly některé keře na břehu řeky Zealand. Byly to listy olše, které rozsekány sloužily jako náplast, přičemž velice vhodně působily proti vysilující horečce, které se nejvíce obávali. Horší to bylo s Forbesem, kterého bodl Walston do těla. Dobře věděl, že je zasažen smrtelně, a když přišel k sobě a viděl, jak Caty skloněna nad ním jej ošetřuje, řekl slabě:

„Děkuji vám, Caty! Děkuji vám…! Je to však marné…!“ A z očí se mu řinuly slzy.

Snad hlas svědomí v něm probudil, co spalo v nešťastníkově srdci z jeho lepších vlastností…? Ano. Sveden bídnými řečmi i zlými příklady, účastnil se vraždění na Severnu, avšak celá bytost se chvěla před strašlivým osudem, jenž byl pro mladé osadníky přichystán, a dal za ně v sázku svůj život.

„Jen doufej, Forbesi,“ těšila jej Caty. „Odpykal jsi svůj zločin… Zůstaneš naživu…“

Avšak nikoliv, nebohému bylo souzeno zemřít. Jakkoliv byl co nejpečlivěji ošetřován, jeho stav se zhoršoval od hodiny k hodině. V okamžicích, kdy palčivá bolest na chvíli ustala, zadíval se jeho neklidný zrak na Caty nebo Evanse… Prolil krev a nyní tekla jeho krev, aby smyla jeho minulé hříchy.

Ve čtyři hodiny ráno Forbes dotrpěl.

Skonal, lituje svých činů, proto Bůh i lidé mu odpustili. Byl ušetřen bolestného smrtelného zápasu, neboť doslova bez známek nějaké bolesti vydechl svůj poslední dech.

Druhý den jej pochovali poblíž místa, kde odpočíval francouzský trosečník, a dva malé kříže označovaly oba osamělé hroby.

Dosud však byli v nebezpečí, pokud snad byli Rock a Cope naživu, bezpečí bylo teprve tehdy úplné, pokud by byli ti dva zneškodněni.

Evans tedy rozhodl, že této nejistotě učiní konec, dříve než by se odebral k Bear Rock.

Gordon, Briant, Baxter, Wilcox a kormidelník vyšli ještě téhož dne provázeni Phannem, jehož skvělého čichu si vážili. Každý měl na rameni pušku a za pasem revolver.

Pátrání nebylo ani namáhavé, ani netrvalo dlouho, a jak je nutné podotknout, ani nebezpečné. Brzy se totiž ukázalo, že obou Walstonových společníků se již nemuseli bát. Cope, jehož cestu snadno našli podle krvavých stop v Traps Woods, byl nalezen mrtev jen několik set kroků od místa, kde jej zasáhla kulka. Také mrtvola Pikeho, jenž padl hned na začátku boje, byla nalezena. A pokud se jednalo o Rocka, jenž zmizel tak náhle, jako by ho pohltila země, mohl Evans brzy všechno vysvětlit: Smrtelně raněný lotr se totiž skácel do jedné z jam vykopaných Wilcoxem. Všechny tři mrtvoly byly ihned pochovány v jámě na chytání zvěře, která se tak změnila v jejich společný hrob. Potom se vraceli kormidelník a jeho průvodci s radostnou zprávou, že osadě již nehrozilo žádné nebezpečí.

Ve French Cavern by byla radost úplná, jenom kdyby Doniphan neležel tak těžce raněn. Avšak srdce všech byla naplněna nadějí, že se uzdraví.

Druhý den se radili Evans, Gordon, Briant a Baxter o úkolech, které musely být neodkladně provedeny. Především záleželo na tom, zmocnit se šalupy Severnu. K tomu cíli bylo nutné vydat se k Bear Rock a pobýt tam delší čas, kdyby snad byly nutné nějaké opravy, aby loď byla opět schopná plavby.

Dohodli se, že Evans, Briant a Baxter odjedou přes jezero a po East River k jeho ústí, neboť to byla nejkratší a nejjistější cesta.

Jolu našli v zátočině řeky, ale krupobitím kulek, které dopadaly těsně nad ní, nijak neutrpěla. Naložili do ní nástroje k opravě žebroví a pláště, potraviny, střelivo a zbraně a za pří…